Slavia si poradila s Ludogorcem, i když byl začátek všelijaký. Jak hráli Jurásek s Wallemem?

Sestava pražského klubu se dočkala mírných změn, ať už vynucených důvodů nebo v rámci určité rotace. Místo zraněného Igoha Ogbua se na hřišti objevil David Zima. Příležitost v základu dostali (možná pro někoho překvapivě) Matěj Jurásek či Conrad Wallem. Pouze na lavičce proto zůstal třeba Mojmír Chytil, od začátku opět nehrál ani Ondřej Lingr.

Úvodních dvacet minut ukázalo, že tentokrát neuvidíme fotbal v tak intenzivním tempu, na jaké jsme z posledních zápasů Slavie zvyklí. Sešívaní jakoby se nemohli dlouho rozkoukat, což vedlo k šancím soupeře. Za prvních dvacet minut to bylo 4:0 na střely pro domácí, ani jedna z nich ovšem nešla na bránu.

Právě nekvalitní zakončení vlastně po celý zápas chránilo Slavii od horšího výsledku. Zejména ve zmiňované první části poločasu totiž klidně mohl Razgrad vstřelit branku. Postupem času se ovšem Pražané začínali daleko více dostávat dopředu a nakonec své šance zakončili i gólem.

V podstatě z první opravdu výrazné šance Slavie se po nákopu Dioufa a prodloužení Chorého dostal na pravé straně k míči Matěj Jurásek. Po chvíli váhání už to vypadalo, že nebude vědět co s míčem. Nakonec ho ovšem poslal na bránu Sergia Padta a ten byl na jeho střelu krátký. Sám hráč v pozápasovém rozhovoru uznal, že se mu evropské zápasy hrají lépe. Jsou totiž podstatně otevřenější a méně soubojové.

Upřímně jsem moc na začátku utkání nechápal nasazení Juráska a Wallema. Ani jeden z nich nemá příliš velké zápasové vytížení, takže to byl tak trochu risk. Zatímco první jmenovaný mě umlčel svým gólem, Conrad Wallem mě zrovna nepřesvědčil. V první půli předvedl několik nedůrazů a chybných přihrávek. Kromě jedné hezčí individuální akce patřil po celý zápas na hřišti k těm horším hráčům.

Druhá půle byla z pohledu Slavie výrazně lepší. Už ve 47. minutě překonal Padta Jan Bořil, bohužel se v daný moment nacházel v ofsajdu. Nezvýšil ani v 64. minutě Diouf, který stál tváří v tvář brankářovi Razgradu. Chvíli předtím v 59. minutě přišel místo Tomáše Chorého na hřiště Mojmír Chytil. A tento hráč nakonec dokázal vstřelit druhý gól hostů, když bez větších problémů zakončil placírkou po rohu Provoda. Obrana domácích v tu chvíli naprosto selhala.

Posléze už se zápas dohrával a fotbalisté Razgradu se ani nedostali k nějakému tlaku. Slávisté si tak bez problémů dokráčeli za prvním vítězství v Evropské lize a dokonce opět udrželi nulu. Je ovšem pravdou, že brankář Antonín Kinský v podstatě nemusel ani jednou vážně zasahovat. Při několika dalekonosných střelách si sice zaskákal, ale míč putoval vedle brány.

Do hry se dostal i Ondřej Lingr, který se propracoval minimálně do dvou zajímavých příležitostí. Ani jednu z nich ovšem nedokázal proměnit. Vedle něj později vyběhli na hřiště i Zmrzlý, Michez nebo Prebsl.

Nebudeme si nic nalhávat, Ludogorec nebyl natolik obtížnou prověrkou. I když to na úplném začátku vypadalo všelijak, nakonec se zápas vyvíjel vlastně v poklidu ve prospěch Slavie. Venkovní výhra se navíc určitě počítá. Už příští týden se odehraje další utkání, když do vršovického Edenu přijede slavný holandský klub Ajax Amsterdam. A to by měl být trochu jiný kalibr.