Článek
Jen štěstí a nahrané body z podzimu drží Slovácko v elitní šestce. Dnes se však udržení elitních pozic jeví jako malý zázrak. A nemožné stále ani není, že Slovácko spadne až do skupiny o záchranu.
Oslabené Slovácko a velké zásahy do sestavy
Zápas s Libercem by stačilo shrnout ve dvou, třech větách. Už od prvních minut bylo jasné, kdo bude tahat za delší kus provazu. Slovan vstoupil do zápasu skvěle a jasně Slovácko přehrával na všech frontách. Nutno tady podotknout, že Slovácko bylo notně oslabené co do sestavy. Chyběl nemocný Petržela. Kadlece s Doskim stále trápí zranění a vykartovaní byli Daníček s Ciciliou. Do brány pak nastoupil místo Heči, který nebyl ani na lavičce, Tomáš Fryšták a na lavičce se pak objevili mladíci Urban, Bartoš nebo Kratochvíla. Opět se tak ukázalo, že Slovácko nemá nyní dostatečný kádr na vyztužení sestavy a vedení hrubě podcenilo příchod posil.
Konečně Fryšták v bráně. Do kolen jej srazila vlastní obrana
V minulých článcích jsem několikrát kritizoval brankáře Milana Heču a volal po nasazení Tomáše Fryštáka. A nejen má volání se vyplnila. Bohužel však se tak stalo v naprosto otřesném zápase, kde zcela objektivně nemůžu ani jeden gól připsat na vrub právě Fryštákovi. Chyby a obdržené branky jdou zcela za obranou – Kulenovič byl zcela osamocený a mohl hlavičkovat, kam chtěl. Tupta dával do prázdné brány po akci tří na jednoho. Prebsl si pohrál s obranou Slovácka jako s dorostem a střela Fukaly z blízkosti penaltového puntíku nebyla chytatelná.
Buď jak buď, Liberec zaslouženě vyhrál po dominantním výkonu 4:1 a Martin Svědík svůj jubilejní zápas číslo 200 v lize výhrou neoslavil. Jediným světlým bodem Slovácka bylo asi deset minut ve druhém poločase, které byly korunovány gólem. Jinak Slovácko kompletně v zápase propadlo a pokud bych měl jmenovat ze sestavy Slovácka někoho, kdo předvedl slušný výkon, byl by to asi Patrik Blahút, který celý zápas odběhal a odedřel. Poprvé v základní sestavě se objevil Marko Kvasina a poprvé v sezóně jsme pak mohli vidět Slovácko hrát na dva útočníky již od počátku zápasu.
Liberec píše novou kapitolu historie. Poučí se z chyb Slovácka?
Jak jsem už naznačil v úvodu článku, jsou si nyní Liberec se Slováckem dost podobné. Liberec má nyní nového majitele, který se netají velikými ambicemi. Prohlášení jsou velká – postavíme Liberec na vrchol českého fotbalu a budeme pravidelně hrát Evropu. Žádná farma, žádné výprodeje, ale svébytný klub hrající o přední příčky. Počkat, to už jsme někde slyšeli, že ano? A ne tak dávno…
Psal se rok 2022 a právě do Slovácka vstoupil podnikatel Vítězslav Skopal se svou společností Solar Global a stal se polovičním vlastníkem klubu. Po tehdejším zisku poháru to byla velká věc. Nový spolumajitel, nové peníze, velká prohlášení o budování silného týmu, hrajícího pravidelně na vrcholu, podpora mládeže a hledání talentů a jiná silná slova.
A jak to dopadlo? Slovácko velmi důstojně reprezentovalo v Evropě a dokázalo stát proti mnohem bohatším a větším klubům. Už tehdy však byl vidět nedostatek v kádru – Slovácko nemělo a stále nemá dostatek kvalitních hráčů, aby dokázaly rotovat v sestavě pro ligu i evropské poháry. A to bylo vidět na výsledcích. Naštěstí se však Slovácko po vypadnutí z Konferenční ligy vzpamatovalo a nakonec po těsném souboji s Bohemkou skončilo v tabulce páté.
Peníze? Kde? Talenti? Kde? Kádr? Kde?
A v letošní sezóně se očekávalo mnohé. Peněz z Evropy bylo dost, očekávalo se přivedení hráčů, hlavně do obrany, kde chybí kvalita napravo a potřebuje vyztužit střed. Všichni volali po kvalitním útočníkovi – střelci gólů. Protože po odchodu Václava Jurečky do Slavie se branková potence Slovácka rapidně snížila. A kdo příšel? Cicilia, který neměl herní praxi, zato však měl nadváhu a u fanoušků klubu příšernou pověst za to, jakým způsobem ze Slovácka rok předtím odešel. Přišel šikovný Kim, který poslední zápasy přinejlepším leští lavičku. V zimě se pak přidali Kvasina s Blahútem. Kvasina opět bez zápasové praxe s dost pochybnou fyzičkou. A jedinou světlou stránkou je právě Patrik Blahút, který se jeví velmi dobře a v zápasech předvádí velmi dobré výkony.
Je to však adekvátní pro Slovácko, které hraje tři sezóny v TOP 6? A pro tým, který má ambice hrát pohárovou Evropu a špičku tabulky pravidelně? O tom spousta fanoušků pochybuje. Slovácko potřebuje omladit kádr, potřebuje provést generační obměnu a mělo vše pro to nachystané. Slovácko má skvělého trenéra, který dokáže z hráčů dostat maximum. Má výborné zkušené hráče, jako je Petržela, Kadlec nebo Daníček. Má kvalitní hráče v nejlepších letech v čele s Havlíkem a Trávníkem. A taky mladé dravé talenty, jako je Juroška nebo Vecheta.
A vedení klubu to vše poslalo do kytek. Trenér několikrát volal po posilách, měl je i jmenované a kontaktované. Peníze z Evropy zmizely kdoví kde. V tom lepším případě jsou na účtech klubu a čekají na využití, v tom horším případě, který se šušká mezi fanoušky, je majitelé z klubu „vytáhli“ a použili pro své vlastní podnikání.
Co bude dál?
Stále věřím, že Slovácko se v posledních třech zápasech zvedne základní části zvedne a uhájí TOP 6 a případnou Evropu. Čekají ho dva venkovní zápasy v Hradci Králové a Českých Budějovicích, kde je tříbodový zisk snad povinnost. Domácí zápas pak sehraje Slovácko s Plzní, kterou i v minulé sezóně doma porazilo a dokázalo ji porazit i na podzim. Pokud však budou výkony Slovácka dále tak špatné, jako doposud, může se v podstatě stát i to, že spadne až do skupiny o záchranu. Ve hře je devět bodů a na jedenácté místo má náskok pouhých osmi.
Přeju tedy Liberci to, aby pod novým majitelem a s novým vedením neudělalo stejnou chybu, jako Slovácko. To totálně zaspalo na vavřínech a místo stavění na úspěších, hráčích i trenérovi nechalo všechno momentum vyprchat. Svědíka už v Uherském Hradišti nic nedrží, jeho frustrace je vidět na každé tiskovce a snad i slepec musí vidět, že není v klubu spokojený. Největší osobnost klubu, Michal Kadlec, je zraněný a je otázkou, jestli ještě vůbec bude hrát. A z minulých sezón namlsaní fanoušci jsou čím dál více naštvaní.
Slovo optimisty závěrem
Slovácko není v nějaké dlouhodobé krizi. Ve výsledku se jedná o nepodařenou sérii, která je o to více vidět v kontrastu s velmi podařeným podzimem. Krize občas přijde na každý tým a Slovácko má pořád tu výhodu, že má v kádru zkušené hráče, kteří dokáží svou psychiku ovládat a uklidnit i mladíky. A pořád se nepotýká s existenčními problémy nebo s nebezpečím sestupu do druhé ligy.
Vedení si však už musí opravdu dát nejspíš pár facek doma před zrcadlem a začít s klubem něco dělat. Chce to novou krev a novou strukturu, tohle už prostě nefunguje. Pokud bude šlendriánství vedení v čele s pány Pojezným, Zemkem a Skopalem pokračovat, může se klidně stát, že v příští sezóně nebude Slovácko hrát o udržení v TOP 6 a o pohárovou Evropu, ale o vystoupení ze skupiny o sestup a záchranu v lize. A to by bylo nejen smutné, ale ještě více hloupé a mnoho fanoušků by to bralo, jako zradu vedení vůči klubu.
Jiří Dostálek
