Článek
Byli to však sešívaní, kdo si nakonec odváží vítězství 3:1. To z velké části zařídil někdejší kanonýr Slovácka, Václav Jurečka.
Vstup do zápasu sliboval slušnou bitvu
Od Slovácka se popravdě moc neočekávalo. Vzhledem k obrovskému rozdílu v kvalitě kádru, nedostatku potence ve hře Slovácka a naopak nažhavenosti na boj o titul Slavie by jakýkoliv získaný bod Slovácka byl velkým překvapením. Jeho fanoušci nejsou defétisti, neradi mluví o prohře, ale před zápasem hodně rezonovalo, jak se k aktuální situaci tým postaví. A od začátku zápasu se hrál opravdu hezký fotbal. Slovácko, narozdíl například od hry s Jabloncem, neztrácelo lacině míče a snažilo se hrát na jistotu a ze zajištěné obrany. Žádné přehnané nakopávání dopředu, kde by se jasně projevil rozdíl kvality ve prospěch Slavie.
A nutno říct, že si Slovácko vytvořilo několik opravdu hezkých akcí. Bohužel to byla však Slavia, kdo se nakonec radoval z prvního gólu. Po autovém vhazování se z halfvoleje opřel do míče Lukáš Provod a míč přeletěl bezmocného Milana Heču. Upřímně, s tímto nemohl brankář nic dělat – leda ještě vyrůst o takový půlmetr. Odpověď Slovácka přišla o asi deset minut později, kdy se po skrumáži ve vápně šťastně míč odrazil k Filipu Vechetovi a ten jej umístil do sítě. Atmosféra na stadionu začala být elektrizující a fanoušci cítili, že to snad i půjde. Bohužel těsně před koncem prvního poločasu parádně napřáhl Jurečka a překvapeného Heču prostřelil z nějakých 25 až 30 metrů. A tenhle gól už opravdu jde za brankářem – o tom však později.
Druhá polovina a štěstěna Slovácka na dovolené
Ve druhém poločase se začínala projevovat únava hráčů Slovácka, kteří od začátku zápasu velmi aktivně napadali rozehrávku soupeře. Kádr v Uherském Hradišti ale pamatuje už mnoho zim a takové tempo nemohl dlouho vydržet. Naproti tomu Slavia hrála od počátku spíše pasivněji a čím více se blížil konec zápasu, tím více se projevovala našetřená výdrž. Korunou a pomyslným koncem zápasu byla odpískaná penalta pro Slavii po zákroku Heči na osamoceného Conrada Wallema. Byť sudí Karel Rouček původně nechtěl pískat pokutový kop, Marek Radina u VAR doporučil zákrok přezkoumat. Heča penaltu vystihl dobře, ale na mířenou Jurečkovu střelu k tyčce byl krátký.
Slovácko pak tlačilo a nepolevovalo ve své snaze, byť stáhnout vedení Slavie o dva góly se zdá v dnešní době spíše z říše snů. Vytvořilo si několik hezkých šancí, jmenovitě například tyčka Kvasiny, Vechetova rána z otočky nebo Daníčkova hlavička, která skončila jen kousek nad. Slovácko si dokázalo vytvořit šance a naopak dokázalo odolávat tlaku Slavie. Avšak chybělo to pomyslné štěstíčko a zápas klidně mohl dopadnout úplně jinak. Na kdyby se ale ve fotbale nehraje.
Heča potřebuje pauzu
Heča je na jaře velmi slabým odvarem gólmana pro první ligu. Sám vytváří nebezpečné situace a ze zápasu se Slavií jdou dva góly jasně za ním. Zatímco na první gól Slavie jednoduše nemohl dosáhnout, druhou dalekonosnou střelu Jurečky určitě chytit mohl a brankář s jeho zkušenostmi by takovou střelu chytit měl. Speciálně v zápase se soupeřem, jakým je Slavia, kde pokud chce tým něco získat, musí každý přinést něco navíc. Penaltu pak taky zavinil on, avšak mít mu ji za zlé by bylo bláznovství. Co jiného by měl brankář dělat proti osamocenému hráči, než jít do souboje?
Nejen já, ale všichni fanoušci si všímají Hečových opakujících se minel a volají po změně. Heča není špatný brankář, ale sotva nějakou formu na začátku sezóny získal, hned ji zase ztratil. A fanoušci Slovácka si prostě zvykli na standard, který nastolil Filip Nguyen. Ten taky nebyl bezchybný, ale to, co vytvořil za sezónu, zvládl Heča za dva zápasy. Šanci by měl dostat Tomáš Fryšták. Ten vždy dokázal tým podržet a když dostal šanci chytat, předvedl nadstandardní výkony na druhého brankáře. I dnes by mnohde mohl fungovat jako jednička a Heča by opravdu potřeboval impuls a nakopnutí. A třeba možná konkurence by v tom pomohla.
Co bude se Slováckem dál? Je TOP 6 a Evropa ještě reálná?
Ano, je. Slovácko nehraje špatný fotbal. Kromě strašlivého výkonu proti Jablonci nelze říct, že by zahráli špatně. Vždy se však našel někdo ještě lepší nebo šťastnější. Slovácko do konce základní části čekají venkovní zápasy s Libercem, Hradcem Králové a Českými Budějovicemi, což jsou jistě hratelní soupeři. A poslední domácí zápas odehrají s Plzní, kterou umí porazit i na jejich území.
Tým se však musí dát dohromady. Atmosféra v šatně teď asi nebude nejlepší. Ale stále ještě není rozhodnuto a do Evropy letos může jít i pátý tým tabulky. Chtěl bych totiž vidět ještě jednu poslední magickou sezónu Michala Kadlece, který se stále léčí se zraněním. A byť se proslýchá, že po této sezóně už ukončí kariéru, vsadím boty, že pokud se Slovácko probojuje do Evropy, tak si ještě jednu sezónu střihne. A že Slovácko umí v Evropě překvapit a hrát důstojně už víme.
Highlighty a průšvihy zápasu
Jako velké plus vidím gól Filipa Vechety. Byť mu spousta fanoušků Slovácka nemůže přijít na jméno kvůli jeho nevýrazným výkonům, byl v zápase hodně vidět. Nováček Patrik Blahút pak čím dál více potvrzuje svoje kvality a rychlost a i hráči Slavie měli co dělat, aby mu stačili. A líbí se mi i Marko Kvasina. Byť zatím nenastupuje do základu kvůli kondici, jako střídající hráč je hodně vidět.
Nejvíce však byli vidět právě hráči Slavie. Jurečka potvrdil svou gólovou potenci a opět se vyšvihl do čela tabulky střelců. Staněk v bráně Slavii podržel a Heča by k němu mohl chodit do učení. Nejvíce se mi v zápase však líbil Lukáš Provod, který byl nejnebezpečnějším hráčem na hřišti a zatápěl obraně Slovácka prakticky non-stop.
Jako minusy pak musím vyzdvihnout jednoznačně hru Milana Heči, o kterém jsem již psal. Nelíbila se mi ani mnohdy zbytečně tvrdá hra hráčů Slavie. A obrana Slovácka obecně předvedla podprůměrný výkon díky své nedůslednosti a neobsazování hráčů.
A největší průšvih? Ten dnes nebyl na hřišti, ale schovával se na stadionu. Vedení Slovácka si musí vytáhnout hlavu ze zadku a začít něco dělat. Že Martin Svědík na konci sezóny odejde je prakticky jisté a není se čemu divit. Místo toho, aby vedení stavělo na jeho schopnostech, háže mu spíše klacky pod nohy, nepřivede adekvátní hráče a kde se utápí peníze, to ví jen oni.
Slovácko má nejlepší fanoušky
Na závěr si dovolím trochu osobní úvahu. Nemám upřímně rád, když fanoušci nadávají na své vlastní hráče. Ano, mnoho z nás se dokáže do zápasu opravdu ponořit a nervy hrají roli, ale přijde mi to nepatřičné. Stejně tak mi přijde nedůstojné vůči hráčům, odcházet ze hřiště ještě před koncem zápasu. O to víc mě těší, když slyším skalní fanoušky stát a tleskat týmu i po prohraném zápase a projevit věrnost i když se nedaří. A v tomhle jsou fanoušci Slovácka skvělí. Sám jsem byl na tribuně svědkem, kdy nadávajícího fandu uzemnili jeho vlastní sousedé na sedačce. A když na konci zápasu zazní „Hoši, bojovat“ nebo „Hoši, my vás nikdy neopustíme“, tak musí každé fotbalové srdce zaplesat. A hlavně to modrobílé.
Jiří Dostálek
