Slovácko podlehlo v krajském derby Zlínu. Chyběl zápal pro hru v oslabení

Poté padnou v tradičně vyhecovaném derby se Zlínem. Slovácko, i přes srdnatý výkon, kdy hrálo přes hodinu v deseti, nakonec Zlínu podlehlo. Hořkou pachuť výsledku přidává hlavně hodně kontroverzní červená karta pro Vlastimila Daníčka.

Fanoušci z Uherského Hradiště jeli na derby do Zlína s poměrně velkým očekáváním. Předchozí prohra s Pardubicemi by měla být zapomenuta, tradiční divoké derby Slovácko vyhrálo třikrát po sobě a sektor hostů byl plný. Kdo nepřišel s dostatečným předstihem, stál už ve vchodu do sektoru. Kdo z vás již byl na zlínské Letné, dá mi asi za pravdu, že stadion pamatuje i lepší časy. A popravdě řešení sektoru hostů je hodně nešťastné a v dnešní době by to tak vypadat již nemělo. Jednak se k němu vůbec dostat může být pro neznalého člověka hodně matoucí - musíte jít hodně na kolem stadionu a dalších budov a pak zahnout do kopce v podstatě vedle lesa, a to bez jakéhokoliv značení. A taky si tam člověk prostě připadá jako zvíře v kleci.

Přišel zahajující hvizd a naplno se spustily kotle domácích i hostí. Atmosféra na stadionu byla jednoznačně super a co jsem viděl, tak většina sedaček na tribunách zaplněná. Tomu odpovídá návštěvnost asi 4300 diváků z možných 5898. Slovácko do zápasu vstoupilo mnohem lépe a už ve čtvrté minutě se mohlo radovat z gólu. Uvolnil se rychlonohý Juroška a skvěle odstartoval zápas ve prospěch Slovácka. Poté se hráči z Uherského Hradiště trochu stáhli a hráli spíše opatrně. Mně, jakožto divákovi na stadionu to přišlo, jako by se jim nechtělo, ale pozápasová tiskovka s trenérem Svědíkem to vysvětlila. Trenér měl takový plán a nechtěl hrát divokou hru.

Bylo vidět, že na hru a na derby jsou nažhavená obě mužstva. Hrálo se nahoru a dolů a poměrně tvrdě. Bohužel pro hosty pak přišla 32. minuta. Slovácko zahrávalo standardku a ještě před kopem se na zem skácel zlínský Didiba. Zákrok zkoumal VAR a výsledkem bylo vyloučení kapitána Slovácka Vlastimila Daníčka. Když jsem se díval na sestřihy několika záběrů a přehrával si je stále dokola, tak si stále nemůžu pomoci. Zákrok dle mého nejlepšího vědomí a svědomí rozhodně na červenou kartu nebyl a Didiba celé věci hodně pomohl. Jak říkal Vlastimil Daníček na tiskovce: „Takových zákroků je ve fotbale spousta“ a musím mu dát za pravdu. Kdyby měla být červená za každou takovou strkanici, většina zápasů skončí kontumačně během 30 minut na vykartování týmu.

Bohužel bylo tempo zápasu a další vývoj právě vyloučením Vlastimila Daníčka hodně ovlivněný. Slovácko zůstalo opařené a klíčová postava defenzivy jednoduše chyběla. Navíc při absenci zraněného Michala Kadlece. A vůbec se nedivím hráčům Slovácka, kteří očividně nechtěli jít do tvrdších soubojů a dost balonů a centrů pouštěli. Nemůžu si pomoci, ale celý zápas byl do velké míry ovlivněný výkonem hlavního sudího Hocka. Mohl bych jmenovat - nepísknutý faul na Jurošku v přechodu do útoku a stejná situace naopak vyústila ve žlutou kartu právě pro Jurošku. Šílený šlapák na Hofmanna ve vápně a tak bych mohl pokračovat.

Tempo hry určoval dále Zlín a bylo jen načase, kdy vyrovnávací gól padne. Vyrovnání přišlo v 72. minutě a hned několik minut nato i otočka celého skóre. Byť se kotel hostujících snažil, co mohl, Slovácko už k alespoň remíze nedotlačil. Nejblíže k tomu byl Filip Vecheta asi minutu před koncem zápasu, ale míč se mu v běhu zamotal pod nohy a nemohl kloudně zakončit. Následná střela Sinyavského šla nad, a to byl konec zápasu.

Ruku na srdce - Slovácko nepředvedlo nejlepší výkon a Zlín hrál od červené karty pro Daníčka nažhaveně, držel míč a k ničemu Slovácko moc nepouštěl. Upřímně se ale hráčům Slovácka nedivím, vzhledem k celému vývoji a tomu, jak rozhodčí posuzoval zákroky jednotlivých týmů. Možná, kdyby Daníček nebyl vyloučen, mohl výsledek dopadnout úplně jinak. Ale na kdyby se ve fotbale nehraje a tentokrát chtěl Zlín vyhrát o trochu více než Slovácko.

Již tradičně se v závěru zápasu pověnuju tomu, co se mi na něm líbilo a co naopak.

Jako výrazné plus musím uznat hru zlínských Toma Slončíka a střídajícího Kennetha Ikugara. Oba byli na hřišti hodně vidět a věřím, že Ikugar by mohl pro Zlín vykopat možná i vyhnutí se baráži. A Slončík v jeho mladém věku má brány otevřeny a nejspíš jej ve Zlíně drží jeho láska k městu a místu. Líbila se mi pak i atmosféra, kterou oba fanouškovské tábory vytvořily - prostě derby, jak se patří. Pochvalu pak zaslouží houževnatá hra Slovácka navzdory okolnostem.

Nenadchla mě hra Rigina Cicilii. Všiml jsem si toho už v zápase s Pardubicemi. Oproti podzimu mu chybí poziční hra a spoustu míčů ztratilo Slovácko právě díky jeho špatné poziční hře. A byť hrálo Slovácko houževnatě, chyběl mi v jeho výkonu nějaký zápal a nadšení, uhrát zápas i v deseti. A nelíbila se mi ani místy až přehnaně tvrdá hra Zlína.

Slovácko do jarní fáze vstoupilo špatně. Dvě prohry po sobě s týmy z chvostu tabulky nepůsobí dobře. Navíc prohra v derby vždycky bolí o to víc. V dalším zápase čeká Slovácko na domácí půdě Sparta. Už tak těžký soupeř bude bolet o to víc, že Slovácko má nyní velký problém v obraně. Michal Kadlec je zraněný, Reinberk je vykartovaný a Daníček za červenou má taky stopku. Vůbec tuto situaci panu Svědíkovi nezávidím a dost možná uvidíme na hřišti někoho z mladíků, nebo zálohy týmu.

Každopádně, Slovácko je pořád čtvrté, a to s dobrým náskokem. Šest bodů proti výsledkově slabším týmům však může v závěru ligy chybět. Fanoušci Slovácka jsou však věrní, i když se nedaří a budou svůj klub tlačit k úspěchům i nadále.