Článek
Houževnatý výkon Slovácka pak stačil na cennou remízu. Kaňkou na jinak hezkém zápase bylo chování některých hráčů Plzně a hlavně pak rasistické urážky, které se ozývaly z tribun domácích fanoušků.
Sázkovky očekávaly vyrovnanou bitvu. Dočkaly se
Už když se před zápasem člověk podíval na kurzy sázek, bylo na nich něco podivného. Podle nich totiž nic nenasvědčovalo tomu, že se spolu utkává třetí tým tabulky, který si své místo v klidu hájí a podává skvělé výkony ve fotbalové Evropě s týmem, kterému se na jaře absolutně nedaří a který má nyní jednu z nejhorších bilancí v posledních zápasech. A na hřišti to bylo hodně vidět. Slovácko ze sebe spoustu otřepalo a možná z týmu spadla i nějaká deka po vyjádření Martina Svědíka o jeho konci na pozici hlavního trenéra v Uherském Hradišti.
První poločas Slovácko zpočátku ovládalo. A nenechme se zmást – všude slyšíme, jak byla Plzeň oslabená, unavená a podobně. Ale ani Slovácko nehrálo v nejsilnější sestavě. Ani zdaleka. Chyběli stále zranění Kadlec a Doski. Reinberk byl nemocný, Trávník má zlomenou ruku a Ciciliu stále trápí bolest chodidla. A to máme hned patero hráčů, kteří jinak hrají většinou v základní sestavě. Na hře to však nebylo znát. Po nevýrazných výkonech v posledních kolech vstoupilo do zápasu Slovácko s elánem a vervou a musím uznat, že bylo v prvním poločase jednoznačně lepší. Bohužel pro něj to byla však právě Plzeň, která vstřelila první gól a do šaten se šlo za stavu 1:0.
Výkony plzeňských a neschopnost sudího si sjednat respekt
Celý zápas, byť se hrál docela hezký fotbal, si šlo všimnout několika věcí. A ani jedna z nich není pozitivní. Jednak je to jednání některých hráčů Plzně, jmenovitě hlavně Ibrahima Traorého. Ten měl jednoznačně dostat kartu už ve 24. minutě, kdy vyloženě odhodil bránícího Hofmanna. Na záznamu je jasně vidět ruka na krku, ne-li v obličeji a tento zákrok neměl s fotbalem absolutně nic společného. A za to nedostal ani žlutou kartu. Dále to byla neukázněnost Dweha i Metsoka, kdy se až příliš ochotně sunuli k zemi při každém kontaktu s hráčem Slovácka a nejen tito hráči pak taky neustále diskutovali s rozhodčím, zdržovali hru, a to naprosto bez jakéhokoliv postihu. Rozhodčí Zaoral jinak podal slušný výkon, byť některé zákroky posoudil špatně, ale zcela propadl ve schopnosti si na hřišti sjednat respekt a zásah Traorého proti Hofmannovi byl klidně i na červenou. A jestli ne, tak na žlutou určitě.
I tyto momenty pak vyústily v nenávistné pokřiky domácích fanoušků, v nichž bylo možno zaslechnout i rasistické urážky. Ale bez ohledu na to, kdo a co na hřišti provádí, rasismus nepatří ani na hřiště, ani nikam jinam. Je to odsouzeníhodný hnus a všichni, kteří tak na hráče Plzně pokřikovali, by se měli stydět. Svou roli hrály nervy, odhodlanost fandit svému týmu a taky vypjaté emoce. Ale vše má své mantinely a člověk by se měl umět hlídat. Tohle prostě musím odsoudit a za tento výkon fanouškům Slovácka určitě nepatří žádná pochvala. Čest těm, kdo fandili slušně.
Druhý poločas a výhra Slovácka na dosah
I ve druhém poločase tahalo Slovácko za delší konec provazu. Bohužel doplatilo na svou starou slabinu a tou je neschopnost proměňovat šance. Jasná gólovka Vechety šla mimo a spoustu šancí taky pochytal Plzeňský Jedlička. Dokonce jsem si před zápasem říkal, že jestli bude chytat jen z poloviny tak dobře, jako ve čtvrtek v Itálii, tak má Slovácko dost velký problém.
Nicméně smyčka se utahovala a nakonec o vyrovnávacím gólu rozhodla ruka bránícího Dweha, kterou nastřelil Hofmann. Ani toto však sudí Hovorka nechtěl původně odpískat, byť stál doslova pár metrů od incidentu a měl naprosto volné zorné pole. Intervenovat pak musel VAR a nakonec byla penalta odpískána. Tu bez problémů proměnil Daníček a dostál tak své pověsti penaltového mága a 100% úspěšnosti. Slovácko mělo do konce zápasu ještě několik šancí a vyhecované tribuny hnaly tým za výhrou, avšak nakonec se muselo smířit jen s jedním bodem. Před samotným zápasem jsem říkal, že bod bych bral jako malý zázrak. Ale s ohledem na dění na hřišti mohlo Slovácko klidně vyhrát.
Vrátí se Kadlec na hřiště?
Před závěrečným shrnutím si dovolím ještě malou vsuvku. A tou je aktuální stav zranění Michala Kadlece. Jeden z dotazů na Svědíka na tiskové konferenci se totiž týkal právě možného návratu Kadlece na hřiště. A podle pana Svědíka se tak, bohužel pro Slovácko, již nestane. Achilovka stále není dobrá a návrat legendy a největší osobnosti kabiny Slovácka na hřiště v této sezóně je asi uzavřená věc. A ve 40 letech už bude jen těžko hledat motivaci, aby se na hřiště vrátil třeba v příští sezóně. Za fanoušky Slovácka i celý Žongl však Michalovi přejeme brzké uzdravení a snad nám bude dělat radost na trávníku ještě alespoň jednu sezónu.
Highlighty a průšvihy zápasu
Od tohoto závěru jsem v pár článcích upustil, avšak myslím, že je čas jej zase zapojit.
Hodně se mi líbil výkon Slovácka, jako týmu. Z chlapů spadla deka a konečně zase předvedli Slovácko v tom nejlepším slova smyslu, a to i s hodně oslabenou sestavou. Zejména bych vypíchl výkony Patrika Blahúta, Vlasty Daníčka a taky Tomáše Fryštáka v bráně.
Nelíbila se mi neschopnost rozhodčího, sjednat si respekt a to, že příliš toleroval zákroky hráčů Plzně v čele se zákrokem Traorého, jaký je spíše vidět v pouliční rvačce. Nelíbilo se mi přehnané filmování a diskutování těch stejných hráčů. Vím, že byli unavení, ale tohle jim sudí neměl dovolit.
A hlavní průšvih a největší zklamání ve mně vyvolaly rasistické urážky z tribun vůči hráčům Plzně tmavé pleti. Bez ohledu na jejich provinění je toto hnus a ti, kdož tak učinili, by se měli stydět.
Slovácko dále živí šanci na TOP 6, kde se i nyní stále nachází. Stačí pouze příště zvítězit na půdě Českých Budějovic, což nebude nic snadného. Jak jsem psal minule, bylo by možná pro Slovácko a jeho naděje na pohárovou Evropu lepší, být v prostřední skupině pro nadstavbu. Avšak hráči i trenér toto odmítají a kalkul není v jejich pohledu cesta. A to cením. Modrobílé srdce se nezapře.
