Článek
Tak slabý výkon obrany jsem si nepředstavoval ani ve zlém snu
Co se mi příčí, je kritika stomilionového Davida Zimy. Teda takhle, určitě si představuju, že bude hrát lépe, ale on za sebe tolik peněz nedal. Omílání této informace jej jen zbytečně dostane pod tlak. Navíc on mi paradoxně přišel ze stoperské trojice ještě nejlepší, ač teda nezahrál bůhvíjak. Zápas moc nesedl ani Tomáši Holešovi, ale co předvedl Igoh Ogbu, to by nevymyslel ani Alfred Hitchcock. Naprosto hororový výkon. Sám sebe se ptám, čím jeho opakovaná selhání v derby mohou být, ale vysvětlit si to nedovedu.
Nechybovali jen stopeři
Chyby dozadu ale dělali i krajní beci, třeba druhý gól jde hned dvojnásobně za El Hadjim Malickem Dioufem. U něj mi obecně vadí, že si v některých situacích počíná ještě trochu naivně, ale to je při jeho zkušenostech naprosto zákonité. Jinak je to obrovský příslib.
Nestálo by za to hru zjednodušit?
Jednou věcí jsou pak individuální chyby obránců a druhou chyby systémové. Na sešívaných becích je hezké, že chtějí hrát za každou cenu fotbal, ale někdy je pod obrovským tlakem soupeře prostě lepší balon radši napálit dopředu. Moderní kopaná to není, ale v určitých chvílích zápasu je to výrazně lepší než překračovat únosnou míru rizika. A to se bohužel několikrát hráčům povedlo. Ostatně v momentě, kdy jsou soupeři nataženi proti našim hráčům, může být dlouhý nákop často nebezpečnější než zdlouhavá rozehrávka odzadu. O tom jsme se v opačném gardu přesvědčili nesčetněkrát. Někdy mi přijde, že u řady borců převládá plnění pokynů za každou cenu nad kreativitou.
Mentálně jsou mnohem dál
Za stavu 2:0 jsem kamarádovi na tribuně říkal: „Kdyby takhle vedla Sparta, řeknu ti, že je hotovo, ale my jsme schopni tohle ztratit.“ Docela mi ta slova zhořkla v ústech. Po gólu na 2:0 to několikrát vypadalo, že by kluci mohli ještě zvýšit, ale po snížení Sparty přišel obligátní strach o výsledek. Já si myslím, že jestli je někde rozdíl mezi současnou Spartou a Slavií, tak je to právě v sebedůvěře a sebevědomí, obojí bohužel mnohem více čiší z našich rivalů z druhé strany řeky.
Proč Tijani?
Poslední jiskřička naděje byla vykřesána v nastaveném čase, když sparťané udělali nesmyslný faul těsně před vápnem, ale k mému velkému překvapení se k míči postavil Mohamed Tijani. Já proti němu nic zásadního nemám, ale opravdu je dvoumetrový útočník do vápna tím pravým, kdo by se měl u podobné situace stavět k míči? Ano, ránu má slušnou, ale golman v podstatě může vyloučit střelu přes zeď a šance na úspěšný zákrok se u něj rapidně zvyšuje. Navíc situaci nejspíš nezvládl psychicky.
Bořil balancoval na hraně
Přiznám se, že mi trochu vadilo i extempore Honzy Bořila. Nevyčítám mu to, sám jsem podobné věci udělal minimálně stokrát. V takových zápasech jsou určitě emoce potřeba, zvlášť když v týmu je řada bezemočních hráčů. Nicméně je musí držet na nějaké zdravé hranici, protože v této míře už jsou pro tým kontraproduktivní. Nehledě na to, že mohl klidně vidět červenou.
Dopředu kvalita nechyběla
Abych ale nebyl jen kritický, na straně Slavie bylo i několik světlých momentů. Fantastický výkon Oscara Dorleyho, který byl snad úplně všude. Jen škoda, že ten kluk má střelu zhruba jako já, protože jinak má úplně všechno. A neméně povedený byl výkon Mojmíra Chytila. Ten má formu jako hrom a jeho výkony by mohly být klíčem k úspěchům v dalších zápasech, navíc tam už bude k dispozici Václav Jurečka. Docela se mi líbil i Ivan Schranz, u něhož mi přijde, že dlouhodobě na Spartu umí a chtěl bych jej vidět v základu i v neděli. Obecně mi to dopředu přišlo docela slušné a problém jsem viděl hlavně vzadu.
Prodloužení nikomu nepomůže
Trošku se bojím, aby hráče v dalších zápasech nedostala do kolen únava, protože po fyzické stránce to bylo výborné a na to se bude potřeba spoléhat i v dalších zápasech. Těch 120 minut oběma týmům opravdu nepomůže, a to především směrem k Evropě. Na druhou stranu před nedělí i čtvrtkem je čtyřdenní pauza, která většinou na regeneraci dostačuje.
Rozhodčí za prohru nemohl, byť trenér hovořil jinak
Já pana Trpišovského obrovsky respektuju, ale přijde mi, že na tiskových konferencích hledá často místo objektivních příčin porážek výmluvy, což není dobře. Já předpokládám, že slova zazněla v pozápasových emocích a dnes to vidí odlišně. Protože pokud by to bylo jinak, činil by tím mančaftu velkou medvědí službu. Primárně šla totiž porážka za slabým výkonem v obraně.
Přiznám se, že na stadionu jsem nebyl úplně ztotožněn s některými výroky sudího, jehož jsem posílal ke všem čertům. Teď na to koukám zpětně a úplně zlé to od něj nebylo. Zvlášť když zápas přinesl množství složitých momentů. Asi nejvíce mě naštvala situace okolo Jana Kuchty. Jen těžko říct, jak to bylo s první žlutou, kterou dle zápisu dostal Michal Tomič. Nicméně pro příště bych sudímu doporučil poněkud jasnější určení hříšníka. Předejde tím zbytečným problémům.
Někteří sparťani mi vadí a jednoho nenávidím
Ve svém komentáři jsem se chtěl úplně vyhnout hodnocení Sparty, ale je tam jedna osoba, které se chtě nechtě vyhnout nemohu – Jan Kuchta. Jak já toho člověka nenávidím. Své duševní umění opět ukázal, když se po neúspěšném kopu Tijaniho letěl našemu hráči vysmívat. Tohle má být vzor pro mládež a reprezentant? Vzhledem k tomu, že Ivan Hašek se chystá účastníky „akce Belmondo“ omilostnit, budu muset na Euru fandit soupeřům. Fandit celku, v němž pobíhá na place tento silně vadivý chovatel slepic, je pro mě z oblasti Science fiction. I kdybych chtěl, prostě to nedovedu. Pokud bych měl říct, co si o hráči jako je Kuchta myslím, je to zhruba to, jak označuje Záviš ve své písni Cukráře před slovy „dál se tu kruť“
No nic, v neděli je taky den. A doufejme, že odpoledne budou hvězdy na nebi nakloněné Slavii, protože tohle utkání bude ještě mnohonásobně důležitější než to středeční.
