Sparta s Pardubicemi nezaváhala a naladila se na Ararat

Ač letenští nasadili hodně obměněnou sestavu, zápas ve městě perníku byl v mnohém podobný právě zmiňovanému pohárovému utkání. Spartě trvalo notnou chvíli, než otevřela houževnatou obranu soupeře. Nakonec se ale podařilo a tři body míří do Prahy.

Pardubice nezažívají dobrý vstup do sezóny a na hřišti to bylo vidět i v neděli večer. Hráči jsou bez sebevědomí, kupí jednu nepřesnost za druhou a proti Spartě celý první poločas vlastně jen bránili vlastní vápno. Jejich držení míče bylo pouze 25 % času. Jejich naděje ale držel dobře chytající gólman Šerák, který měl být pro letošní sezónu dvojkou. Ani ten ale nezabránil porážce 1:3.

Sparta tak stejně jako ve čtvrtek musela dobývat urputného soupeře. Při pohledu na hřiště to vypadalo, že jediným cílem domácích je dostat co nejméně branek. Jakoby hráči nastoupili na hřiště s vědomím, že prohrají a otázkou pouze bude o kolik. Dobývání nakonec bylo o chlup kratší než proti Aktobe. V nastavení první půle se totiž dokázal prosadit Rrahmani, který v zápase naskočil na místo jinak skvěle hrajícího Birmančeviče.

Možná by letenští nemuseli čekat na branku tak dlouho, pokud by ve svém týmu měli vícero kreativních hráčů. Po zápase s Aktobe jsem žehral na absenci kreativních středopolařů. Jediným takovým je Kaan Kairinen. Ten ale v zápase s Pardubicemi zůstal jen na lavici a bylo to znát. Obrovská územní převaha Sparty nevedla ke zdárnému zakončení. Hostující hráči neustále obehrávali obranu soupeře, jako by hráli házenou, ale těžko se dostávali do pokutového území.

S přihlédnutím na to, že Pardubice skutečně nemají zrovna pevnou a propracovanou obranu, byla absence tvořivého záložníka evidentní. Sparta nutně potřebuje do svého středu hráče typu Pavla Horvátha, Marka Matějovského či Bořka Dočkala. Hráče, který dokáže soupeře překvapit nečekaným řešením. Zápasů jako byly poslední dva, čeká letenské v této sezóně ještě hodně.

Nejzajímavějšími fotbalisty první půle byli Kuchta s Rrahmanim. Zatímco první jmenovaný opět pálil šance jak smrkové dříví, druhý ukázal, že může být platný. Ale má před sebou hodně práce. Kuchtič je známý tím, že na jednu vstřelenou branku potřebuje cca 5 stoprocentních tutovek. Proti Pardubicím už překonal i bezmocného Šeráka, ale skórovat mu nedovolil Surzyn, který vykopl balón z brankové čáry. Když potom pálil z hranice velkého vápna, nechal pouze gólmana zapsat další čárku za úspěšný zákrok.

Naproti tomu Albion Rrahmani se dostal k jednomu střeleckému pokusu a ten skončil v síti. Už v minulé sezóně tento hráč ukazoval, že mu stačí skutečně málo času, aby protlačil balón do sítě soupeře. Jeho problém je ale jinde. Fyzická kondice nebude asi na jedničku. Sparta praktikuje fotbal s agresivním napadáním, a to Albionu chybí. Nebýt líný na krok, jeho kariéra by mohla nabrat úplně jiný směr.

Svým způsobem by na Letné potřebovali útočníka, který bude kombinací těch dvou. Snad i proto nedokážu pochopit příchod Kevina Prince Milla, který dostal možnost se představit právě proti Pardubicím. Dostal k dispozici dvacet minut, ale jestli si ho někdo na hřišti všiml, klobouk dolů. Uvidíme co přinese jeho budoucnost, ale trochu se bojím, že díru do světa na Letné skutečně neudělá.

Autor textu: Petr Vikuk