Článek
Propast mezi Premier League a zbytkem Evropy se podle něj kvůli televizním právům jen prohlubuje. A když se člověk jen letmo podívá, jaké sumy se objevují v Anglii, a ve zbytku Evropy, musí jen souhlasit. Jako kluk jsem byl se školou v Bibione a s otevřenými ústy jsem sledoval finále Ligy mistrů v květnu 2003. AC Milán proti Juventusu. Nesta, Maldini, Seedorf, Ševčenko na jedné straně, na druhé Buffon, Trezeguet, Del Piero nebo náš Pavel Nedvěd. V podstatě to nejlepší, co fotbalový svět nabízel. Ale z dnešního pohledu málokdo může konkurovat částkám, kterým vládnou kluby z Premier League. Snad jen Real Madrid, Barcelona, PSG, a tím jsem asi skončil.
Čísla, která mluví
Ale proč to píšu? Hlavně proto, že když se podívám na naši ligu, může se (ač to pro mnohé bude znít úsměvně) stát „Premier League“ střední Evropy. Pokud totiž naše kluby utratily v létě za posily 85,5 milionu eur (což je mimochodem částka, která je zveřejněná, podle mého se reálná blíží 100 milionům) pak věřte, že žádná liga ve střední Evropě takové sumy ani zdaleka nemá. V rakouské Bundeslize se protočilo lehce přes 45 milionů, a to hlavně díky městu, které dalo světu Mozarta. Salcburk se svou akademií a štědrým sponzorem je „jinde“ než zbytek ligy, včetně vídeňských klubů, které mají aktuálně výrazné finanční problémy. Polská Ekstraklasa nepochybně dokáže fotbalisty štědře zaplatit, ale s částkami za přestup už je to „horší“, utratilo se 27 milionů. Maďarská liga s Ferencvárosem v čele dala 9,30 milionu a slovenská se Slovanem Bratislava v Lize mistrů jen 2,51 milionu. České kluby tak dnes utratí zhruba dvakrát tolik co rakouské a třikrát tolik co polské. Jak by řekl Standa Pekárek v seriálu Volha: „No, kdo to má, řekni.“
Jen doplním, že Slavie dala za letní posily skoro 30 milionů eur, což je víc než celá Ekstraklasa dohromady. A není se čemu divit, stačí se podívat na přestupový list Legie Warszawa. Uvidíte jen hostování nebo podpisy hráčů po smlouvě. Polská liga má velkou výhodu ve stadionech, dodnes těží z mistrovství Evropy z roku 2012. Stačí se podívat, na jakém stadionu hraje ve druhé lize Lechia Gdańsk. Co by za něj Sparta nebo Slavia dali. Samozřejmě Polsko je větší země, má víc obyvatel atd. Návštěvnost Ekstraklasy asi nikdy nepřekonáme, ale až své projekty dokončí Baník, Zbrojovka, Teplice a v budoucnu i pražská „S“, kde také rezonuje nový stadion, doženeme ji a v některých případech předeženeme i v tomto ohledu.
Slovácko versus Rapid
To, že dá Slavia víc peněz než celá Ekstraklasa, je podle mého podobný argument, jako když Chiellini mluví o tom, že Bournemouth má na přestupy víc peněz než velký Juventus. Dal jsem si ale tu práci a našel ještě jeden příklad. Pomůžu si klubem z nejmenšího ligového města - Slováckem. V létě zaplatilo z toho, co je zveřejněné, 210 tisíc eur za Lukáše Vorlického a 100 tisíc za Řeka Niarchose. A když se z Moravy přesuneme do Vídně k dobré kávě a dortu sacher a otevřeme si noviny, zjistíme, že Rapid, klub, který v ČR všichni uznáváme, hrál za něj přece i pan Panenka, koupil v létě jediného hráče, záložníka Nicolase Bajlicze z SV Ried, také za 100 tisíc eur. Jinak hostování nebo hráči po smlouvě. Takže když Chiellini říká, že Juventus nemá takové peníze jako průměrný klub z Premier League, můžu klidně říct, že vídeňský Rapid, klub z dvoumilionového města s 32 rakouskými tituly a stadionem pro skoro 30 tisíc diváků, má na přestupy méně než 1. FC Slovácko. Před deseti lety asi také úsměvná věta, ale dnes realita.
Bez výjimky
A já ve své tezi o „Premier League střední Evropy“ klidně mohu pokračovat dál. Na Moravě zůstanu a přesunu se do Brna, kde ligu hrají dva nováčci soutěže. Flinta dala velké peníze za Hunala nebo Vašulína, Artis koupil za dva miliony eur ze Slavie Labíka a podepsal Sarapatu, kterého před rokem získala Kodaň za čtyři miliony. Jen Labík tak stál skoro tolik, kolik se protočilo peněz na Slovensku. Ohledně peněz ve střední Evropě dokáže našim klubům konkurovat jen Salcburk s Red Bullem v zádech. Díky tomu si může dovolit i přestupy za třináct milionů eur. To je suma, kterou zdaleka nemohou dát ani pražská S. Hráči z akademie jsou už léta prověření a klub má výborné kontakty do německé Bundesligy, samozřejmě spřátelené Lipsko je velká výhoda. Jména jako Szoboszlai, Adeyemi nebo Šeško dělají klubu obrovskou reklamu. To je však ojedinělý příklad, jinak naše kluby v tomto ohledu nemají konkurenci.
Koeficient a soutěž
Česká liga má to, co většina okolních soutěží nemá. Samozřejmě ve většině případů je to díky tomu, že kluby mají bohaté majitele, které tento svět baví. Skoro rok co rok můžeme na Spartě slyšet „Křetínský ven“, ale kdyby průměrně vydělávajícímu Čechovi přistála suma, kterou podnikatel do Sparty za svoje působení na Letné dal, asi by dotyčný dostal lehký infarkt, protože z ní by jako „šejkové“ dokázala žít vnoučata jeho vnoučat a pak jejich vnoučata. Jen za minulý rok Sparta vykázala ztrátu 127 milionů korun a hádejte, kdo to ve finále „zatáhne“. Samozřejmě z toho, jak jsou naše kluby bohaté, nebude moc „nadšená“ naše reprezentace, to je také fakt. Kluby si přivedou kluka z ciziny a na odchovance často nezbude místo. Ale pokud se budu bavit čistě o kvalitě soutěže, ta bude, zvlášť po dokončení stadionů, o kterých jsem mluvil, jen růst.
Máme prostředky, máme výborná skautská oddělení ve většině klubů, tak proč to nevyužít. Když se budou postupně zvedat peníze za televizní práva, která se budou prodávat nejen v rámci republiky, pomůže to i klubům, které nemají to štěstí v podobě „štědrého majitele“. Samozřejmě tohle všechno jde jen postupně. Ani Premier League se nestala gigantem, kterým je dnes, za jeden rok. V první řadě bych jako cíl vytyčil vzít si zpět svoje desáté místo v tabulce koeficientů. Pokud se opírám o to, že liga může být „Premier League“ střední Evropy, je mít mistra ligy rovnou v hlavní fázi Ligy mistrů velká prestiž a tak trochu povinnost, chceme-li se bavit v takových rovinách. Dřív se o české lize říkalo, že kluby jedou hodně nad poměry: malé rozpočty, velké úspěchy. Dnes se role obrátily, peněz je víc než kdy dřív. Nouze nás kdysi naučila dělat zázraky, teď se ukáže, jestli nás je naučí dělat i bohatství.
Autor textu: Radek Ondrák
Zdroj statistických informací: Transfermarkt






