Sparta zahájila novou sezónu nepřesvědčivou výhrou

K vidění byl nepříliš pohledný fotbal, v němž domácí ukořistili všechny body díky zarputilosti, která je neopustila po odchodu Ladislava Krejčího.

Déjà vu museli zažívat příznivci domácích při myšlence na poslední ligové střetnutí těchto týmů, v němž Sparta zvítězila (shodně jako v pátek) 2:1. A stejně jako v minulé sezóně se do posledních minut třásla o výsledek. Houževnaté Pardubice vytěžily z minima maximum a ihned v prvním zápase svlékly svého soka do naha, aby ukázaly jeho největší slabiny.

Po Evropském šampionátu dostali volno Haraslín s Preciadem. Kairinen se Solbakkenem jsou zranění, a tak se na trávníku objevila sestava, která má k dokonalosti na míle daleko. Wiesner, Pavelka, Olatunji, Daněk. Hráči v minulé sezóně paběrkující v sestavě, vkročili na letenský trávník ve víře, že ukáží své fotbalové kvality. Daňkovi se to i povedlo, Olatunji zapadl do průměru, ale Wiesner s Pavelkou ukázali, že letní přestávka jim na kvalitě rozhodně nepřidala.

Celá fanouškovská základna domácích nechápe, jak je možné, že hráč jako Tomáš Wiesner setrvává přes šílené výkony v týmu. O to víc zarážející je, že proti Pardubicím nastoupil v základní sestavě. Opravdu neexistuje ve fotbale kvalitnější křídelní hráč? Chápu, že přestupy nejsou hračka. Stojí hodně práce a úsilí. Tenhle fotbalista ovšem dokazuje již několikátou sezónu v řadě, že jeho výkonnost je na úrovni okresního přeboru.

Velký comeback v podobě Davida Pavelky také do sestavy moc vzruchu nepřinesl. Hráč má již svůj věk a rychlostí zrovna neoplývá. Kdyby disponoval alespoň kvalitní rozehrávkou, rychlost by mu byla zapomenuta. Ale techniku (které dosáhl v minulosti např. Horváth nebo Matějovský) mu pán bůh také nedopřál. Hra Sparty tak byla extrémně pomalá i rozháraná a jen silou vůle favorit urval všechny body.

Pardubice čas od času umí potrápit favorita. Ne však kvalitou, ale disciplínou. Hráči brání v jedenácti, ale disponují poměrně kvalitními protiútoky Ostatně to potvrdili právě proti Spartě. První střela na bránu a první branka. O opět všichni do vápna a bránit co se dá.

Nutno dodat, že hosté určitou kvalitu předvedli. Stejně jako v prosincovém zápase se s narůstajícím časem osmělovali k více a více ofenzivním výpadům. Když Sparta nedokázala trestat otevřenou obranu, opět sahali po bodech.

Domácí uhájili jednogólové vítězství urputností a silou vůle. Je překvapivé, že si tohle tým udržel po odchodu svého kapitána. Ten byl srdcem týmu, a právě jemu byla dávána zásluha za burcování týmu v okamžicích, kdy se nedařilo. Zcela evidentně ale tým nepotřebuje jednotlivce, dokáže se namotivovat sám.

Sparta postavila jedenáctku složenou z hráčů, kteří byli k dispozici i s ohledem na nutný odpočinek účastníků mistrovství Evropy. Ti ale rozhodně nepřesvědčili o svých kvalitách a ukázali, co letenské nejvíce trápí – kvalita na lavičce. Až bude mít trenér Friis k dispozici odpočatý celý tým, sestaví jedenáctku, která bude budit respekt. Pokud z ní ale někdo vypadne, nastanou Spartě krušné časy a bude ji to stát spoustu bodů.

Posily, které se v zápase objevily, neměly dostatek prostoru, aby přesvědčily fanoušky. Ross v obraně dostal pár minut, aby chytil zápasové tempo. Na jeho hodnocení si tak budeme muset počkat. Krasniqi dostal prostoru více, ale po vzoru Kuchty spálil vše, co mohl. Náběhy a hledání místa na hřišti není špatné, ale zakončování bude muset hodně trénovat. Stačí, že má Sparta ve svém útoku nejednoho nekopa.

Zápas proti Pardubicím tak ukázal, že Spartu čeká hodně práce, pokud myslí řeči o Lize Mistrů a obhajobě titulu vážně. Chybí kvalita na lavičce i na hrotu. Peter Vindahl pokračuje v matných výkonech a toto budou faktory, které mohou rozhodovat o výsledku celé sezóny.