Článek
V sobotu to odnesly Teplice, které v novém ročníku ještě neokusily chuť vítězství. Výhra letenských se však nerodila lehce.
Hosté nasadili téměř nejsilnější sestavu. Hráči z reprezentací jsou snad již odpočatí a pomalu nabírají formu před zásadními zápasy o Ligu mistrů. Teplicím uštědřili porážku 1:4 a dali tak zapomenout na poslední zápas na Stínadlech, který je strašil ještě dlouho poté.
Z hvězdy průměrem
První poločas zápasu se nesl v duchu naprosto nudného fotbalu. Nebýt dvou namazání od obrany letenských, tepličtí hráči by se snad ani nedostali na polovinu soupeře. Jejich neschopnost využít nabídnuté šance však vlila krev do rudých žil. Sparta se tak ke konci první půle chopila kormidla a začala soupeře mačkat. Výsledkem však byla pouze střela do břevna.
Obě šance od obránců Sparty dostal hráč, po němž historicky toužil Tomáš Rosický. Hráč, který byl při svém příchodu vynášen do nebe Teplickým managementem. Ano, mluvíme o Abdallahu Gningovi. Dvakrát dostal balón do běhu od obránců Sparty, ale ani jednou nedokázal překonat Petera Vindahla, který zrovna dokonalými brankářskými schopnostmi nedisponuje.
Abdallah Gning je krásnou ukázkou toho, jak rychlý může být pád z výšin do reality. Viděli jsme v minulosti řadu takových hráčů, kterým se vydařila polovina sezóny či jeden zápas a hned byli vynášeni do nebe. Příkladem budiž další Abdallah, tentokrát Sima. Ten prožil snový vstup do sešívaného dresu, aby záhy sešel z očí i mysli. Když byl v minulé sezóně vynášen do nebeských výšin Marek Havlík po jediném zápase, viděli jsme další příklad. Fotbal je dlouhodobá záležitost a hráč by měl dokazovat své kvality dlouhodobě, potom dává smysl jej vychvalovat a spekulovat o jeho přestupu do lepšího klubu.
Lavina z Ekvádoru
Do druhého poločasu vkročil místo nenápadného Suchomela Ekvádorec Angelo Preciado. Stačila mu minuta na hřišti, aby vypracoval šanci, ze které otevřel skóre Martin Vitík. Preciado si na hřišti dělal s obranou soupeře, co chtěl a měl prsty i ve třetím gólu Sparty. V tomto případě se zdá, že Tomáš Rosický měl skutečně dobré oko, když viděl jeho potenciál při působení v Genku.
Kuriózní situace nastala v okamžiku Teplického srovnání stavu. Vlastně ihned po rozehrávce se Sparta rozeběhla proti brance Teplic, Kuchta přiťukl Haraslínovi a ten svou oblíbenou střelou na delší tyč poslal opět Spartu do vedení. V tom okamžiku vypadal fotbal tak jednoduše. Na třetí pokus se dokonce dokázal prosadit Ermal Krasniqi, který zostudil Richarda Ludhu v brance domácích střelou o rychlosti plazícího se slimáka.
I na straně Teplic se však na hřišti ukázal hráč, který vyčníval nad zbytkem vlastního týmu. Byl jím Mohamed Yasser. Ten byl namočený ve vyrovnávací brance domácích. Od svého nástupu na hřiště však trápil sparťany více než by bylo zdrávo. Urostlý a silový útočník letenským nedělá radost. Odhalil tak jednu ze slabin mistrovské Sparty.
Jazýček vah mění směr
V útoku Sparty nastoupil od začátku zápasu Jan Kuchta. Již tradiční člen sparťanského útočného trojzubce, který ale postupně vypadává z formy. Pokud ji tedy někdy vůbec měl. Tak jak jsem zmiňoval v případě Nginga, Simy či Havlíka ani zde moje srdce neplesá, když vidí Kuchtu v základní sestavě.
Honza Kuchta je dříč. Je to hráč, který odběhá opravdu hodně. Odvádí spoustu černé práce, ale jeho přínos týmu se rapidně snižuje. Namísto něho se rapidně zvedá Nigerijec Olatunji. Rozdíl v jejich hře a kvalitě začíná být stále více viditelný, a to především ve zpracování míče, udržení hráče na zádech a zakončení. Oběma ale zůstává obrovský prostor pro zlepšení v náhře. Olatunji v sobotu opět předvedl, že je schopný balón stáhnout ze vzduchu i podržet. Pokud přidá i kvalitní nahrávku, mohl by Kuchtu ze sestavy brzy posunout na lavičku.
Do hry se navíc tlačí i nová posila Ermal Krasniqi. Ten v obou předchozích zápasech ukázal skvělý výběr místa i rychlost. Všichni tři útočníci Sparty mají své klady i zápory, ale stabilita Jana Kuchty v základní sestavě se otřásá.
