Hlavní obsah
Sport

Sparťané v očekávání - Obrana, která (ne)budí strach

Foto: Procházka - Žongl magazín

V prvním díle našeho miniseriálu o současném kádru Sparty jsme se věnovali brankovišti. Ve druhém díle nepůjdeme nějak daleko, zůstaneme u obrany letenských, která již nějakou tu dobu hraje ve stejném složení a zásahy do ní jsou minimální.

Článek

Je to ale to pravé ořechové? Nepotřebuje náhodou právě obrana zásadní injekci? Zkusíme se na to podívat na následujících řádcích.

Kdo viděl zápasy Sparty posledních několika měsíců, ten si dokáže na výše položené otázky odpovědět sám. Tak jako není nic černobílé, tak není ani jednoduché dělat unáhlené závěry z utkání poslední doby. Přeci jen se i na obraně podepsala deka, která sedla na celý mančaft.

Naděje žije

Sparta se od éry Priskeho naučila hrát na tři stopery. Dlouhou dobu ji to procházelo, protože právě dánský kouč naučil vracet se oba krajní wingbeky. Po dlouhých letech tendenční hry na čtyři obránce celkem velký skok kupředu. Ze stoperské trojice však před sezónou vypadl Ladislav Krejčí, který byl (ať si říká kdo chce, co chce) největší hvězdou Sparty za dlouhé roky. Obrana tak dostala jasné kontury. Martin Vitík, Filip Panák, Asger Sorensen. Trojice obránců, kteří pomohli ke dvěma titulům měla jednoduchý úkol – pokračovat v rozdělané práci.

Jenže ta rozdělaná práce nebyla až tak jednoduchá. Panákovi připadla po odchodu Krejčího kapitánská páska. Tíhu tohoto břímě evidentně neunesl. Filip Panák je skvělý člověk, ale pokud je kapitánem zvolený někdo, kde se bojí prosadit v kabině, kdo si každý nevydařený zápas bere až moc, potom je to špatný kapitán. Oproti tomu Martin Vitík, u něhož se hojně spekulovalo o nabídce z Německa atakující 20 milionů EUR, padl tvrdě do reality. Je otázkou, jestli mu znemožněný přestup tolik ublížil, že zapomněl hrát fotbal nebo jestli je to jen pokles formy, ale to se nikdy nedozvíme. No a Sorensen, to je kapitola sama o sobě. Na osmadvacetiletého borce je jeho zdraví hodno fotbalisty důchodového věku.

Na další se dostane v pokračování článku, nicméně hlavní břímě odpovědnosti mělo být právě na těchto hráčích. Fotbalistech, kteří v minulé sezóně hráli jako z partesu. Jestli dokáže někdo dva roky podávat skvělé výkony, forma se musí zákonitě znovu dostavit a tak věřím, že tato trojice (pokud ve Spartě všichni přežijí přestupové období) opět získá na ztracené slávě. Problém je jen potřebné a nutné doplnění lavičky o kvalitní beky.

Nevydařené přestupy

Doplnění lavičky se Tomáš Rosický věnoval již v letním přestupovém období. Přivedl Imanola Garcíu. Jak tento borec dopadl ví asi každý, kdo trochu sleduje fotbal. Tři zápasy a hurá na marodku. Extrémně drahou marodku, nutno podotknout. A přitom ten kluk mohl mít kousek talentu. Nebyl tedy vidět v těžkém zápase, přeci jen zápasy s Shamrock Rovers jeho schopnosti prověřit nedokáží, ale odvaha mu nechyběla.

Další posilou byl dánský Mathias Ross. Kdo si prosadil toto hostování, jestli to byl Friis nebo Rosický, to nevíme, ale že to byl krok vedle, to je více než zřejmé. Při jeho výkonech mě trochu udivuje, že jeho mateřským klubem je Galatasaray Istanbul. V Turecku asi ví, proč ho posílají z hostování na hostování. Ve 23 letech ale asi svůj talent už jen tak neprobudí (bohužel pro Galatasaray, která asi věří, že ho někde naučí hrát fotbal).

Tak když už se jeden zranil a druhý hraje tužku, přivedeme dalšího do party. A proč ne dalšího lazara. Kdo vymýšlel přestup Eliase Cobbauta, by si asi měl dát facku. Zraní se ti obránce, tak přivedeš dalšího, rovnou zraněného. Co je platné, že přichází z italské Série A (na to český fanoušek přeci slyší), ale on tam poslední sezónu vůbec nehrál. Místo toho hostoval v průměrném belgickém celku. Všeho všudy tento přestup lze označit za majstrštyk. Také vám přijde, že skautingové oddělení Sparty funguje metodou pohledu z okna?

Kde tlačí bota

Situace před zimní přípravou je alarmující. Máte tři kvalitní obránce (Zeleného nepočítám). Ti nemají formu. Vedle toho pár lazarů a zbytek lavičky na úrovni zhruba druhé ligy. Nebo snad někdo viděl v A týmu hráče jako Uhrinčať a Večerka? Pokud se Vitíkovi s Panákem zázračně nevrátí jejich ztracená forma a Sorensena nepolijí živou vodou, potom bude na Letné neveselo. Ale co s tím?

V první řadě sebrat kapitánskou pásku Panákovi. Kapitána musí dělat hráč, který se nebojí seřvat ostatní, který bude tak trochu rebelem na hřišti. Tohle všechno Panákovi chybí a ač je skvělým fotbalistou, vůdčí schopnosti zcela postrádá. Jedinou alternativou je Lukáš Haraslín, který alespoň částečně dokáže ukázat svůj vliv v kabině. Ale na tohle můžeme asi zapomenout. Přeci nám kabina nepřizná, že Panákova páska byla chybou a že zvolíme někoho lepšího. V dnešní době se upřímnost nenosí.

První díl seriálu najdete zde.

Hned v druhé řadě je potřeba přivést hráče Krejčího naturelu. A to bude zatraceně těžké. Podívejme se ke konkurenci. Slavia má svého Bořila. Plzeň má svého Hejdu. Tohle Sparta potřebuje. Mít v kádru hodné kluky bez toho, aniž by je někdo sjel po špatném výkonu, to fungovat nebude. Jasně, ti kluci si špatné výkony a výsledky berou, ale až moc. Moc nad nimi přemýšlí a to se odráží v jejich dalších výkonech. Tým potřebuje někoho, kdo pročistí vzduch a Friis tohle evidentně z pozice trenéra neumí.

Řešení u nás nehledejme

Že je obrana další klíčovou pozicí, kterou potřebuje Sparta notné posílit, je tak jasné. Tady ale nebude stačit jeden nebo dva obránci. Každý post musí být zdvojený. Žel bohu pro Spartu, v Chance Lize asi nic z toho, co potřebuje nenajde. Z Baníku si stáhla talentovaného Uchennu, který ale není prověřený těžkými zápasy a může to být opět krok do prázdna. A tím jsme v malém českém rybníčku skončili. Žádný Tekijaški nebo Martinec. Se vší úctou k těm hráčům, Sparta se snaží být o pár levelů výše.

Opět je tak potřeba podívat se do zahraničí. Sparta aktuálně lanaří již dříve vyhlédnutou posilu, o které uvažovala před rokem a půl. Bryan Reynolds z belgického Westerlo by mohl být zajímavou alternativou do obrany (spíše ale na wingbeka). Jenže tady asi Sparta svede tuhou bitvu s Plymouthem, který o služby tohoto obránce stojí také. První nabídku letenských smetli v Belgii ze stolu a tak přistála další, vylepšená. Sparta drží karty ve svých rukách, Plymouth vyhodil Rooneyho z pozice kouče a tak bude mít jiné starosti a Westerlo potřebuje peníze. Uspokojí se ale s nabídkou na úrovni 2 milionů EUR? Upřímně si to nemyslím. Pokud je Tomáš Rosický ochotný utratit 5 mil. EUR za Rrahamnino, investice do obrany by neměla být limitována tak nízko.

Sparťanští fanoušci pevně věří, že Reynolds není jediným zamýšleným nákupem do obrané řady. Má-li ale pochybný skauting ověřené i jiné adepty, to těžko soudit. Zatím tak posilování budí rozpaky. Nezkušený Uchenna, neochota připlatit za Reynoldse a nikdo další na obzoru. A to Sparta už za tři týdny hraje zápas s Interem Milán. Nějak se to okysličování zatím nedaří.

Autor textu: Petr Vikuk

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz