Článek
Běžný fanda fotbalu zřídkakdy sleduje dění v nižších nebo dokonce mládežnických soutěžích. Čas od času se tak mládežníci musí o pozornost širší fotbalové veřejnosti přihlásit sami. Zrovna našemu respondentovi, jehož rozhovor vám teď nabízíme, se přesně tohle povedlo měrou více než vrchovatou. A to tak, že jeho gól do sítě Zlína na sociálních sítích a zejména na Instagramu, sdílely přední účty s fotbalovou tematikou, a dokonce i legendy Baníku, spadající do seniorské kategorie.
Pokud jste aktivní na sociálních sítích a aspoň trochu jste zavadili o tuzemské účty spojené s fotbalem, pak vám tento gól nemohl uniknout. Jestli vás přecejen minul, vřele doporučuji se na něj podívat. Možná nezůstane u jednoho přehrání. Ale teď už k jeho samotnému autorovi. Kristián Ševčík (ročník 2009) toho času nejlepší střelec Baníku Ostrava U16 v Moravskoslezské dorostenecké lize. A to teprve v září slavil patnáctiny. Prošel Vítkovicemi i Opavou. V seniorské kategorii by to měl u fanoušků těžké, teď už ale válí za Baník.
Kristiáne, být to dospělý fotbal, Vaše předchozí působiště před přestupem do Baníku by určitě vzbudila spoustu emocí, je to tak?
Asi ano, začínal jsem ve Vítkovicích, ale to byly úplné začátky, takové oťukávání. Později to vygradovalo, měli jsme super trenéry, třeba pan Chalachan, ten mě v tom období hodně posunul a rád na něj vzpomínám. Postupně se klub začal dělit na dvě poloviny, hlavně názorově. Jako hráči jsme vnímali, že tam byly nějaké spory, ale o tom se moc nechci bavit, ani jsem do toho zase tak moc neviděl.
Chápu. Každopádně klub už zase funguje, dokonce hraje stejnou soutěž. Potkáváte se ještě s bývalými spoluhráči?
Určitě. Třeba ve Vítkovicích nějaké hráče znám, ale většina se už tak nějak rozutíkala a ztratila. Je to celkem škoda. O to víc jsem vděčný, že se mi podařilo dostat tam, kde jsem teď. Už po rozpadu Vítkovic jsme zvažovali, že bych do Baníku mohl jít, ale asi bylo ještě moc brzy, tak jsme to nakonec vyhodnotili jinak…
A šel jste do Opavy.
Přesně tak. A s odstupem času musím říct, že to bylo správné rozhodnutí. Dobrý krok a jsem za něj rád. Angažmá v Opavě mi hodně dalo. Podmínky teď s Baníkem se nedají srovnávat, ale měl jsem štěstí na super trenéry a celkově jsem poznal spoustu skvělých lidí. Strávil jsem tam nakonec tři roky, z toho dva byly top. Hodně jsem se tam posunul a chtěl bych tímto pozdravit pány Havlíka a Jaška. Děkuju jim za to, co se mnou provedli. I celkově jsme hráli dobře, na špičku to nebylo, ale byli jsme třeba v té vrchní šestce. Až tedy ten poslední rok jsme se horko těžko zachraňovali, ale povedlo se. Teď jsem v Baníku, ale nebýt toho posunu v Opavě, nebyl bych tu. Opavě děkuju.
Nedávno Vám skončila první polovina ligy. Zkuste ji zhodnotit, z patnácti zápasů máte dvanáct výher, přesto jste druzí. Pocity?
No, po první půlce sezony jsme druzí, moc bodů jsme nepoztráceli, ale spokojení nejsme. Pereme se o titul se Sigmou Olomouc, která je na tom taky dobře a je hodně silná. Pro mě osobně je to první sezona v takovém top klubu, takže cíle jsem si kladl nejvyšší. Jiné už ani být nemůžou. Dal jsem 9 gólů, k tomu nějaké asistence, v tabulce střelců jsem na (děleném, pozn. redaktora) čtvrtém místě. Tak si myslím, že pro začátek to není špatné, i když se dá vždycky zlepšovat.
Nějaká gólová meta nebo konkrétní číslo? Devět kusů už je slušných, kde se zastavíte?
Gólů chci dávat samozřejmě co nejvíc, ale konkrétní cifru si před sebe jako cíl nekladu. Nechci sám sebe dostávat pod tlak. Jsem rád, že se mi daří dávat góly v těch vyrovnaných zápasech, když se se soupeřem o výsledek taháme. Třeba když jsme vyhráli nad Zbrojovkou 1:0. Ale pak třeba hrajeme se Svratkou Brno 9:0 a nedám nic… Prostě gólů chci dávat víc. Ještě budeme hrát s každým jednou, tak snad nějaké góly přibydou. Hlavní stejně bude abychom hráli dobře jako tým a byli úspěšní.
Gratuluji k tomu výstavnímu gólu proti Zlínu, který obletěl sociální sítě. Jak se Vám zvedla sledovanost na Instagramu? Sdíleli Vás i hráči Baníku, jejichž status se blíží ikonám. Třeba Nemanja Kuzmanović nebo Jan Laštůvka. Jaký je to pocit?
Sledovanost se mi zvýšila tak o 300 nebo 400 lidí. Ten gól byl opravdu všude. Kam jsem se podíval, tam to bylo. Nebudu lhát, bylo to příjemné, spousta lidí ho sdílela, označovali mě, popravdě komentáře jsem ani nečetl, kolik jich bylo… Hodně lidí mi i psalo soukromě a gratulovalo, to potěší. Nejdůležitější je (a není to klišé), že ten gól znamenal i tři body. To jsme v boji o čelo moc potřebovali, takže o to víc to hřeje. A že ten příspěvek sdílely i takové legendy, k tomu opravdu nevím, co říct. S panem Kuzmanovićem jsme si o tom i psali. Je to pro mě čest, mám k nim velký respekt. Pro nás všechny v akademii jsou to vzory.
A fotbalový vzor? Když se povedl „Scorpion kick,“ tak to svádí ke Zlatanovi.
Vlastně ani ne. Fotbalově je můj vzor jednoznačně Antoine Griezmann.
Určitě máte i představu, za jaký klub byste si chtěl ideálně zahrát. Kde by to bylo?
No tak na to je čas. Jsem v Baníku, jsem tady rád a mám cíle, kterých musím nejdříve dosáhnout tady. Vím kolik úsilí stálo a stojí být tady, takže je předčasné, uvažovat takhle dopředu. Pokud bych měl vybrat nějaký klub, který by mě lákal, řeknu Dortmund. Borussia má skvělé fanoušky a ten stadion…
Cíle v Baníku jste sám naťukl, jaké jsou?
Jsem tady chvíli, ale vidím, že jsem přišel do fakt velkého klubu a chtěl bych se tady zase posunout. Využít toho, že tady jsou skvělé podmínky a skvělí trenéři, kteří se tu o nás starají. Rád bych si vybudoval nějakou pozici a ukázal trenérům, že se mnou můžou počítat. Teď mimo sezónu chodím trénovat s klukama z U17 a panem trenérem Holišem. Moc se mi ty jeho jednotky líbí, jsem rád, že mě bere s sebou. Nejbližší cíl je tedy krok výš, nastálo do U17. Půjdu s nimi do přípravy, tak uvidíme, jestli se to povede. Určitě se o to poperu.
Trenér Holiš je bezpochyby svým způsobem také vycházející hvězda ostravského fotbalu, nedávno absolvoval stáž v Ajaxu Amsterdam. S U17 se mu podařilo na turnaji v Itálii porazit Bayern Mnichov, remizoval s AC Milán. Jak se Vám pod ním pracuje?
Můžu říct, že pan Holiš je neskutečný trenér. Možná nejlepší, kterého jsem zatím měl možnost potkat a trénovat pod ním. On ten fotbal neskutečně „žere,“ každý den tomu dává 101 %. V každém momentu to z něj cítíte. Že sedmnáctka dělala a dělá takový úspěch není náhoda. Je nastavený na úspěch a tlačí to do všech okolo. Jeho tréninky jsou zaměřené na zápasové situace, které mi vyhovují a které sám potřebuji ke svojí hře, takže jsem moc rád, že o mě ví a dává mi šanci.
Devět gólů za půl sezony není zrovna málo, díky tomu úspěchu na sítích jste ještě víc na očích. Už se ozývají i nějací agenti? Registrujete zájem i odtud?
Tohle nechávám spíš na tátovi, mám k němu v tomhle stoprocentní důvěru. Že se mi teď daří a jsem tam kde jsem je i jeho zásluha. Vážím si všeho, co pro mě udělal a jak se obětoval pro moji kariéru. Kontakt s agenty už ale nějak letmo proběhl. Dávám tomu ale čas, nechceme nic uspěchat. Navíc není ani nic dojednaného a uzavřeného, proto bych ani nechtěl jmenovat, kdo mi psal.
Dovedu si představit, že kdybych dal v patnácti takový soutěžní gól a následovalo to, co se ve Vašem případě strhlo na Instagramu, asi bych nějaký pátek chodil po ulicích se širokými rameny. Jak tomu bylo u Vás? Zacloumalo to nějak se sebevědomím? Co Vás vrací zpátky na zem? Je to třeba právě „agent“ táta?
Já jsem to takhle úplně neměl. Celou dobu se snažím být pokorný, jsem tak naučený. Ano, taťka mi v tomhle ohledu právě hodně pomáhá.
Co Vám na gól řekl? Vnímal i on ten internetový boom?
Jo, to vnímal. I jemu psali určitě nějací kolegové a známí. Ale až tak moc jsme se o tom spolu nebavili. Táta mě pochválil, ale zároveň jsme se shodli, že nesmím polevit. Budeme pokračovat v další práci.
Patříte k nastupující generaci hráčů, která je ve všech možných ohledech jiná než generace současných „seniorů.“ Jak moc žije kabina Baníkem? Vnímá dnešní teenager, jak moc v Ostravě (nebo celkově ve Slezsku) pro lidi Baník znamená nebo už to neprožíváte tolik jako třeba fanoušci? Jak moc se klub propisuje do Vašeho každodenního života?
Kabina tím žije, řekl bych, z toho sportovního hlediska dost. Jinak jak se Baník propisuje do běžného života - někteří kluci jezdí na výjezdy přes celou republiku a některé jsem ještě neviděl ani na domácím zápase (smích). Ale všichni máme přehled, jak Baník hraje a v kabině se o tom samozřejmě bavíme.
Jelikož k mládí patří i hudba, nemůžu se nezeptat, jestli jste zaznamenal kauzu, kdy při hokejovém univerzitním derby v Ostravě hrála v šatně jednoho z týmů „Letná“ od Rohonyho. Předpokládám, že Vaše generace Rohonyho dobře zná a četl jsem i názory, že je to chytlavé a vlastně v pořádku. Hrál vám Rohony někdy v kabině? K tomu se ještě nabalil Rohonyho incident na plese v Ostravě, co na to říkáte?
Rohonyho znám, ten song jsem samozřejmě slyšel. Vím i o tom, co se stalo na tom jeho koncertu. Jak reagovali lidi nebo fanoušci, co tam byli, bych nekomentoval, to je každého věc. Jinak Rohony nám v kabině nikdy nehrál, my jsme Baník Ostrava.
Takže mít na výběr mezi Chacharskim a Rohonym, volba je jasná?
Jasná, tak Chacharski je rozhodně někde úplně jinde.
Teď jste ve věku, který mnozí odborníci označují za zlomový v hráčské kariéře. Připouštíte si to? Máte teď o pauze klid nebo dřete o to víc?
Je to přesně tak, jak říkáte. Pauzu nějakou mít budu (třeba aspoň týden), protože i sportovec musí na chvíli vypnout a vyčistit si hlavu. Jinak ale budu makat. Tohle období je nepříjemné, protože je relativně dlouhé a hráči v podstatě nic nedělají. Proto po pauze zase nějaký režim bude, protože když to vezmu z druhé strany, tak je to prostor pro to dohnat nebo zlepšit nějaké věci a v sezoně to pak může být jenom ku prospěchu.
Kristiáne, děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí v budoucí kariéře!
Autor textu: Vojtěch Ignác
