Teplice mají naději, ale jak moc budou riskovat? Zápas pravdy doma s Dynamem

Letní přestupové okno z pohledu Teplic nelze považovat za povedené. Ladislav Takács, který měl po Štěpánu Chaloupkovi převzít taktovku nad teplickou defenzívou, ještě v lize kvůli zranění neodehrál ani minutu. Mezi zraněnými rovněž figuruje i posila z Táborska Pavel Svatek. Ten sice ještě před zraněním několik zápasů odehrát stihl, zatím však nepřesvědčil. Slávista Filip Horský absolvoval povedenou přípravu a zdálo se, že by gólově mohl nahradit Daniela Filu. Zatím to však na trefu do černého ani v tomto případě nevypadá.

Zajímavý příběh začal v létě Na Stínadlech psát i Kevin Zsigmond, posila až ze 4. nejvyšší slovenské ligy. Rovněž se ale potýká se zraněními a nastupuje spíše za teplické béčko. Zarážející je, že slovenský ostrostřelec na svou první branku v dresu Teplic stále čeká.

Co se ale zdá být jako povedený přestup, je angažování Jaroslava Harušťáka. Nepotřebného levonohého hráče z Baníku Ostrava B, který v poslední sezóně kopal za Prostějov. Jemu osobně asi na startu sezóny pomohlo i lehké zranění Alberta Labíka, díky čemuž se hned dostal do základní sestavy žluto-modrých. Hráč se solidní kopací technikou se v sestavě natrvalo zabydlel a stihl už i gól s asistencí.

Jestliže podzim 2023 se v Teplicích nesl ve znamení hledání levého wingbacka, na kterém se za půl sezóny vystřídali Jakub Urbanec, Matěj Radosta, Marek Beránek, Jakub Hora, Nemanja Krsmanovič a Michal Bílek, podzim 2024 na této pozici okraloval právě Harušťák. Jeho výkonů si všiml i kouč U21 Jan Suchopárek, pod kterým začal nastupovat i v této reprezentační kategorii.

Mnohé fanoušky jistě v minulosti zaujal Abdallah Gning. Památné byly například jeho dvě trefy do sítě Sparty Praha a začalo se spekulovat o jeho možném přestupu do věhlasnějšího klubu. Minulá sezóna ale byla pro Gninga naprosto zakletá. Většinu podzimu laboroval se zraněními. Po absolvování zimní přípravy se vrátil zpět na trávníky. Hned v únoru však přišlo zranění kolene, kvůli kterému byl další dva měsíce bez fotbalu. Vypadalo to však, že pro nadstavbovou část bude zpět a Teplicím pomůže. Netrvalo ale dlouho a skončil v nemocnici s prasklým vředem, čímž pro něho skončila sezóna. V té se gólově neprosadil ani jednou.

Přes léto se však stihl dát opět dohromady a na podzim vyběhl na trávníky jako hráč základní sestavy. Mizerný podzim z pohledu Teplic vyvažoval svými brankami, kterých zatím stihl pět. Bohužel co se týká zranění, navázal na podzim loňského roku a nyní opět figuruje mezi marody. Pokud se stihne dát dohromady a zvládne třeba souvisle odehrát půl sezóny, budou se skláři o jeho branky moci znovu opřít.

V článcích na Žonglu jsem se několikrát vyjadřoval na adresu Roberta Jukla. Po čtyřech letech strávených v Teplicích bych nečekal, že mě tento hráč dokáže tolik překvapit. Ukazuje se, že pokud dostane na hřišti prostor a nemusí zastávat roli posledního středopolaře před stopery, dokáže být i nebezpečný pro branku soupeře.

Často umí vystihnout přihrávku soupeře, vysoko napadá, opticky to působí, že je všude. Zdá se, že střelou zpoza vápna dokáže trefit i branku, což je disciplína, ve které byl v minulosti naprosto tragický. Velmi mu svědčí, když nastupuje po boku Ondřeje Kričfalušiho, který od Jukla přebírá řadu defenzivních povinností. Působí pak ve středu zálohy jako skála, o kterou se jeho spoluhráči včetně Jukla mohou opřít.

Po třech kolech probíhající sezóny se rozhodl realizační tým Teplic sáhnout ke změně na brankářském postu. Brankáře Richarda Ludhu vystřídal Luděk Němeček, který odstartoval domácí výhrou proti Slovanu Liberec. Byla to však jediná výhra Teplic, u které jako brankář stál v bráně, a tak se po pěti zápasech mezi tyče vrátil opět Ludha.

Ludha svými výkony nepřekvapil. Střídá důležité zákroky s fatálními chybami. To byl však přesně jeden z hlavních důvodů, proč v Teplicích na konci sezóny skončila dlouholetá jednička Tomáš Grigar. Nabízí se tak otázka, jestli do brankářské dvojice neříznout a nezkusit Matěje Čechala. Devatenáctiletého brankáře, který v létě dorazil z pražské Sparty a momentálně chytá pravidelně za teplické béčko.

Jestliže bych měl jmenovat v kádru Teplic nejvíce nedoceněného hráče, ukázal bych na Michala Bílka. Ten totiž kromě solidních centrů a přehledu ve hře dokáže na hřiště přinést i emoce. Takový typ hráče sklářům na hřišti chybí. Ačkoliv Bílek ani v loňské sezóně nenastupoval úplně pravidelně v základní sestavě a velmi často byl prvním ze střídaných hráčů, stihl přidat gól a dvě asistence. Nebál bych se do něho vložit více důvěry. Netuším, jak ho vnímá kabina, ale vidím ho i jako kandidáta pro nošení kapitánské pásky.

V probíhající sezóně stihl do několika zápasů Teplic naskočit i Jakub Emmer. Ten pravidelně obléká dres teplického B-týmu. Zásadní rozdíl mezí ním a třeba Horským spatřuji v tom, že na rozdíl od Horského je Emmer kmenovým hráčem Teplic. Nevidím proto důvod, proč by právě Emmer neměl na úkor Horského dostávat více příležitostí. V zápase proti Mladé Boleslavi, kde nastoupil poprvé v základní sestavě, vstřelil gól a byl nejlepším hráčem sklářů na hřišti.

Pro mě těžko uchopitelným hráčem zůstává Marek Beránek. Má pro něj tu nešťastnou vlastnost, že kam ho postavíte, tam hraje. Levý wingback, pravý, střed zálohy, křídlo. Výsledkem pak je, že hraje všude a nikde. Rád bych ho někdy viděl odehrát sérii zápasů na pozici, kde se cítí dobře. Až pak by bylo možné posoudit, jestli i on má světlou budoucnost v kádru áčka.

Jak můžete vidět, Teplice i přes četná zranění mají kam sáhnout. Někdy to však vyžaduje větší odvahu k některým riskantním tahům sáhnout. Samozřejmě nikde není zaručeno, že by byl výsledek lepší než současný stav. Jestli ale bodový půst bude v Teplicích pokračovat i po domácím utkání s Českými Budějovicemi, zásadní řez bude muset nevyhnutelně nastat.

Autor článku: Daniel Dolejší