Článek
Hned 4. minuta zápasu však ukázala, že Sparťané vstoupili dvakrát do stejné řeky a zbytek zápasu dohrávali bez vyloučeného Sadílka. Paradoxně to byl moment, který týmu ze severu Čech naboural veškeré předzápasové plány. Skláři totiž do zápasu vstoupili s tím, že budou aktivně napadat někde na hranici vlastní poloviny a budou přecházet do rychlých protiútoků.
Ve chvíli, kdy hráli v početní převaze, se ovšem nabízelo této výhody využít. Alespoň v některých momentech se pokusit držet balón a postupným útokem si vypracovat brankovou příležitost. Bylo však naprosto evidentní, že jakmile se míč ocitl na kopačkách hráčů Teplic, ti jako by nevěděli, kudy kam. Většinou pak následoval dlouhý nákop na dvojici Yasser – Fila.
Frustrovaná i znuděná Sparta
Přesto Teplice dokázaly být v prvním poločase nebezpečné. Z hráčů Sparty tryskala frustrace z drobných faulů, kterými skláři přerušovali jakékoliv útočné pokusy Sparty. Ačkoliv Chaloupek dostal již v 8. minutě za svůj první faul v zápase pro mě dost nepochopitelně žlutou kartu, rozhodčí náhle změnil metr a další karty už dlouho nepřicházely.
Přitom ve 32. minutě měl jasně vidět kartu Bílek za faul na Ryneše a stejně tak měl v 38. minutě vidět Ryneš kartu za faul na Bílka. Frustrace Sparťanů se stupňovala, Kuchta byl od protihráčů zcela odříznutý, Kairinen vypadal, že ho důrazná hra Teplic moc nebaví. Docházelo také k výměně pozic mezi Haraslínem a Birmančevičem, ale na pozornou obranu Teplic nic nezabíralo.
Když si ve 43. minutě hodil Fila míč kolem Krejčího a upaloval na bránu, kdekomu se jistě vybavil červený zákrok Krejčího po faulu právě na Filu v Teplicích. Někteří fanoušci částečně vyčítali obdržené branky Teplic brankáři Grigarovi, ale za mě byl tento neproměněný nájezd Fily tou vůbec největší chybou v zápase. Další skvělou příležitost měl v 5. nastavené minutě Radosta a krátce po změně stran následovala další tutovka Teplic.
Osudová střídání Teplic
Na straně Teplic následovala střídání, která výraznou měrou rozhodla o osudu utkání. Velmi dobře hrající útočné duo Yasser – Fila opustilo hřiště a s nimi i zřejmě zraněný pravý wingback Bílek. Na hřiště se tak dostali Gning, Vachoušek a Urbanec.
Hlavně od Gninga, který v loňské sezoně vstřelil Spartě doma dvě branky, se očekávala zajímavá řešení v přechodu do útoku. V letošní sezoně dostával hodně prostoru i mladý Vachoušek, který i přes neproměněnou penaltu proti Slavii odehrál několik velmi dobrých utkání. Zkušený Urbanec se vrátil zhruba po čtyřech měsících zranění. První zápas v Jablonci mu však vůbec nevyšel a asi i proto nastupoval proti Spartě až z lavičky.
Těžko říct, kdo z této trojice střídajících hráčů předvedl horší výkon. S příchodem střídajících hráčů to však na hřišti působilo, jako kdyby přesilovku hrála Sparta. Útočníci Teplic nepodrželi jediný balón směřující dopředu, nevyhrávali hlavičkové souboje, míče se od nich odrážely do všech stran.
Zase ten Urbanec
Samostatnou kapitolou byl výkon Urbance. Ten se minutu po nástupu na hřiště podepsal výraznou měrou pod vyrovnávací gól Sparty. Ačkoliv mu ve středu hřiště spoluhráč Křišťan ukazoval, aby si nabral zabíhajícího Haraslína, nepochopitelně vystartoval proti Rynešovi, který pak jednoduchou přihrávkou našel právě úplně volného Haraslína. Ten následně svou typickou střelou poslal míč na bránu a jelikož ho Grigar pouze vyrazil před sebe, následovalo vyrovnání Sparty.
Urbanec měl ještě v zápase šanci najít centrem úplně volného spoluhráče na zadní tyči, na kterého však centr nedoletěl. V 85. minutě následně zhruba z dvanácti metrů překopl branku asi o pět metrů. Pokud by měl tento hráč jednovaječné dvojče, leccos by se tím vysvětlovalo, protože jeho výkony z posledních dvou zápasů ani z procenta nepřipomínají toho hráče, který za Teplice ještě v nedávné době nastupoval.
Možná jsem vůči Urbancovi příliš tvrdý, ale takhle špatné individuální výkony jsem v nejvyšší české soutěži dlouho neviděl, pomineme-li kádr Českých Budějovic. Sám budu velmi zvědavý na to, jestli se v přípravě dokáže dostat do zápasového tempa a přidat výkony, kterými se občas v Teplicích blýskl. Nicméně i pokud zrovna nezářil, působil přinejmenším stabilně a jistě.
Sparta šla i přes vyloučení za vítězstvím
Vzhledem k tomu, že Teplicím od 70. minuty po vystřídaní zcela odešla útočná fáze hry, Sparta mohla zcela logicky rezignovat na vlastní defenzivu, neřešit chybějícího hráče a vrhnout vše do útoku. Na hřišti už nebyl Panák, L. Krejčí se přesunul někam na podhrot. Začalo čekání na vedoucí sparťanský gól. Teplice odevzdávaly jeden míč za druhým. Jak už jsem jednou popisoval, útočníci Gning s Vachouškem nepodrželi jediný míč, všechny hlavičkové souboje rezultovaly míčem pro Spartu. O nějakém pokusu o pomalejší rozehrávku a kombinaci ze strany Teplic ani nemohla být řeč. Nemohlo následovat ani nic jiného než branka Sparty. I když já bych úplně nesouhlasil s komisí rozhodčích, protože já jsem před gólem Olatunjiho viděl faul Kuchty na Knapíka (úder do obličeje).
Na druhou stranu si zase říkám, že pokud hrajete tak, jak od 60. minuty po vystřídání Fily za Gninga hrály Teplice, nemůžete zkrátka ze Sparty odvézt body. Bohužel tenhle propad výkonnosti týmu po prvních vystřídáních ve druhém poločase se už stal pravidlem a není zdaleka způsobený kvalitou Sparty. Teplice daly v posledních 12 zápasech jen dvě branky z jedenácti v posledních 25 minutách zápasu. Toto je však téma na samostatný článek.
Nezbývá tak než konstatovat, že ačkoliv diváci na Letné viděli i díky Teplicím zajímavý zápas, Sparta si nakonec vyhrát zasloužila, protože od samého začátku vyhrát chtěla. Nic na tom nezměnilo ani brzké vyloučení a mizérie s frustrací lemující první poločas z pohledu Sparty. Sparťané dobře vycítili, že jejich soupeř za výhrou nejde, a to pro ně byla nabídka, která se neodmítá.
Daniel Dolejší
