Tomáš Chorý po návratu zářil, přesto schytal i kritiku

V bráně se musel místo nemocného Staňka objevit Markovič. Na hřišti byl od začátku i Muhammed Cham a již zmiňovaný Tomáš Chorý. Slavia rozhodně nic nechtěla podcenit a nasadila silnou sestavu. Další ztráta bodů, navíc v domácím prostředí, by už způsobila sešívaným slušné potíže při boji o titul s dobře hrající Spartou.

Od začátku se sice domácí hnali dopředu, ale mírně hrozila i Dukla. Především budoucí Slávista Samuel Isife byl asi nejnebezpečnějším hráčem hostí. Postupně ovšem začínalo být jasné, kdo bude hrát na hřišti prim.

Slávistickou převahu potvrdil gólem ze standardky Tomáš Chorý, který se tak po disciplinárním trestu vrátil ve velkém stylu. Do konce prvního poločasu navíc dokázal dát ještě branku z penalty po jasném faulu Jedličky. Lepší návrat si snad ani nemohl představit.

Jeho kritici si ovšem i tentokrát našli své. Ocitnul se totiž ve dvou momentech, které nebyly úplně ideální. Jednou lehce osahal soupeře poté, co na něj spadl. Nejednalo se ovšem o nic zásadního. Podruhé navíc omylem došlápl na ruku soupeře, za což i obdržel žlutou kartu. Sociálními sítěmi se ihned začali šířit různé narážky, zejména od sparťanských fanoušků. Tento hon na čarodějnice mi upřímně přijde hodně zbytečný. Tomáš Chorý svými dvěma góly jednoznačně ukázal, jak moc je pro Slavii platný. A rýpance od jiných fanoušků mu vlastně mohou být lhostejné.

Na druhou stranu bylo i několikrát viděl, jak byl faulován. Například při jeho prvním gólu bylo hodně vidět držení, kdy se mu napínal dres. Ani to mu nezabránilo skórovat. Tvrdě se do něj později opíral i Svozil, který celkově byl plný emocí. A vlastně mohl být rád, že také za některé momenty nedostal kartu.

Překvapivý byl i tvrdý způsob hry Erika Hunala, odchovance Slavie. Ten očividně k hráčům svého bývalého klubu neměl nějaký respekt. Několikrát byl hodně tvrdý. Nejvíce to od něj odnesl asi Erik Prekop, kterému dal dokonce na zemi koleno. Rovněž Hunal obdržel žlutou kartu. Otázkou je, jestli nebyl až příliš přemotivovaný.

Druhý poločas zápasu už byl v podstatně volnějším stylu. Slavie se nikam zbytečně nehnala. Výrazně ubrala na intenzitě a držela si dobrý výsledek. Brzy ji čeká zápas Ligy mistrů s Interem Milán, takže je to vlastně pochopitelné. Měla samozřejmě ještě několik šancí a stále byla nebezpečná, ale další gól už nepřidala.

Ještě se zaměřím na Muhammeda Chama. Ten v prvním poločase nepůsobil nijak zvláštně, v tom druhém ovšem byl až do svého střídání v 69. minutě velice zajímavý. Zejména jeho průnikové přihrávky působily parádně a je škoda, že některá z nich neskončila gólem. Když ovšem střídal, vypadal hodně vyčerpaně. Jednoznačně si tak bude muset ještě zvyknout na intenzivní způsob hry a celkově se aklimatizovat.

Slavia získala po dobrém výkonu tři body, v Lize mistrů proti Interu ovšem bude muset ještě více zabrat. Výhodu má jednoznačně v tom, že od ní vlastně nikdo nic extra nečeká. Proti italskému gigantovi bude velkým outsiderem a to jí může paradoxně trochu pomoci. Jestli ovšem dokáže v Miláně bodovat? To si tvrdit rozhodně nedovolím.

Autor textu: Lukáš Loužecký