Tři individuální chyby hráčů Teplic vyústily v jednoznačnou záležitost

Pouze na lavičce byli hráči jako Petržela, Kalabiška, Kim i Vecheta. Z teplického týmu do Uherského Hradiště vůbec neodcestovali zranění Yasser i Mičevič.

Trenér Frťala sáhl ke hře na jednoho klasického útočníka, což pro teplické není vůbec obvyklé. Naposledy se k tomuto kroku uchýlil v zápase ve Zlíně. Ač ve druhém poločase přešel po špatném výkonu jeho týmu na obvyklé rozestavení se dvěma útočníky, porážku tehdy neodvrátil.

Na rozdíl od zápasu se Zlínem se však ten na Slovácku pro teplické nevyvíjel vůbec špatně. Do velmi slibných střeleckých pozic se dostali Havelka i Fila, kterého tváří v tvář vychytal Heča. Zdálo se tak, že by pozměněný taktický plán mohl přinést kýžený výsledek. Jestli však tepličtí do zápasu vstoupili s nějakým plánem, vzal tento plán za své už ve 23. minutě.

Mareček brnkl zezadu o nohu unikajícímu Juroškovi, ten ve vzduchu předvedl takové propnutí, za které by se nestyděli ani čeští letci na lyžích a rozhodčí tasil červenou kartu. Nutné je však dodat, že právě kvůli evidentnímu podražení bylo vyloučení oprávněné. Teatrální pád je však něco, za co by Juroška zasloužil alespoň žlutý trest. Od 23. minuty bylo prakticky po zápase. Bylo evidentní, že Teplice cílí na výsledek 0:0 a Slovácko bude dobře zformovanou obranu Teplic po zbytek zápasu dobývat.

Uplynulo pouze pár minut druhého poločasu a Slovácko se dočkalo první branky. Naplno se projevila největší slabina teplického Knapíka, o které jsem psal už v předsezónním článku zabývajícím se složením teplické obrany. Ačkoliv Knapík nevyniká nijak dobrou rozehrávkou, stále jsem přesvědčený o tom, že platnější je pro tým na pozici „šestky“, kde boří hru soupeře, nikoliv na stoperu. Vlivem zranění Mičeviče a červené karty pro Dramého se ovšem v zápase na Slovácku zatáhl na stopera.

Celou akci započal špatným odkopem teplický Hora. Ve chvíli, kdy letěl centr do vápna, si Knapík dle očekávání strážil vysokého útočníka Slovácka Ciciliu. Následovala hlavička Reinberka, kterou ještě Grigar stihl vyrazit před sebe. To už však bylo ve chvíli, kdy domácí útočník stál metr a půl od svého strážce, který na situaci vůbec nereagoval. Souboje o míč se tedy ani nestihl zúčastnit a Cicilia měl s doražením míče do branky snadnou práci.

Pomalé reakce na vzniklé situace uvnitř vlastního vápna a pohyb útočníků jsou něčím, co na hráči Teplic pozoruji od začátku jeho působení v A týmu. Stále se jedná o mladého, tvárného hráče, který se bude jistě zlepšovat. Otázkou pro trenéry je, jakým způsobem řešit i tento specifický nedostatek. Když ho totiž v této dovednosti porovnáme s jeho o dva roky mladším kolegou z obrany Chaloupkem, rozdíl je opravdu až do očí bijící.

Bohužel pro Teplice si svou jednu tradiční hrubou chybu v zápase neodpustil ani zkušený Grigar. Liberecký Ghali ještě po jeho vyběhnutí netrefil prázdnou branku a hlavičkující Slávista Chytil po podběhnutém centru ze 100. minuty posledního zápasu hlavičkoval mimo prostor branky. Ušmudlaná střela Havlíka, kterou netrefil vůbec dobře, už za jeho zády k překvapení všech včetně autora střely skončila. Bylo to tak v této sezóně vůbec poprvé, kdy soupeř jasnou chybu Grigara dokázal potrestat.

Nebyl to však moment, který celý zápas výrazně ovlivnil. Už po vyloučení Marečka a první obdržené brance bylo zřejmé, že by se musel stát malý zázrak, aby tým ze severu Čech vstřelil branku. Druhý gól byl spíše potvrzením toho, že zápas byl od 23. minuty zcela v režii domácího Slovácka. Přitom v samotném úvodu Teplice jasně dokázaly, že kdyby nedošlo k brzkému vyloučení, procházka růžovým sadem by to pro Slovácko rozhodně nebyla.

Snaha a bojovný přístup se žluto-modrým nedá upřít ani po tomto zápase, což byl největší rozdíl proti v úvodu zmíněném zápase ve Zlíně. Když ovšem hrajete většinu zápasu o jednoho muže v poli méně a vyrobíte takové individuální chyby, na bodový zisk nemůžete ani pomýšlet. I proto se opět potvrdil tradiční scénář, kdy Teplice po zisku bodů proti týmu z TOP 3 svůj následný zápas prohrávají.