Článek
Přesně před dvaceti lety měli tu čest letitý slávista Vladimír Šmicer a odchovanec Baníku Milan Baroš. Se svým milovaným Liverpoolem se vydali vzdorovat italskému AC Milán až do dalekého Istanbulu. Při cestě tam ještě netušili, jak výrazně se zapíší do historie slavného klubu a zároveň se stanou aktéry jednoho z nejslavnějších finálových zápasů v historii Ligy mistrů.
Po poločase se zdálo být hotovo
Vladimír Šmicer podle vlastních slov ani nepočítal s tím, že se objeví v nominaci na zápas. Nakonec to bral jako dárek k narozeninám, které oslavil den předtím. Věděl, že po sezoně v Liverpoolu skončí, a jistě si přál důstojnou derniéru. Stejný osud měl čekat také Milana Baroše. Ten se sice objevil v základní sestavě, ale podle vlastních slov hledal novou motivaci a chystal se na stěhování do Aston Villy. Oba si však určitě přáli vítězné rozloučení, a postup přes londýnskou Chelsea do finále Ligy mistrů k tomu dával možnost. Pro takové drama by však bylo potřeba najít skutečně zkušeného spisovatele.
První poločas se však odehrál zcela v režii Rossoneri. Již v první minutě poslal milánský tým do vedení jeho kapitán Paolo Maldini a pro italský celek naprosto ideálně orámoval první poločas argentinský útočník Hernán Crespo, když ve 39. a 44. minutě vstřelil dvě branky, po nichž mnozí fanoušci vypínali televize, ti liverpoolští na tribunách neskrývali slzy a v milánské šatně se patrně začalo chladit šampaňské.
Vyrovnání během šesti minut
Svěřencům Rafaela Beníteze bylo jasné, že musí dát minimálně tři góly. To, co však například městský rival AC Inter Milán ve stejném ročníku nedokázal během dvou zápasů, zvládli hráči z města Beatles během šesti minut. V 54. minutě zahájil obrat kapitán Steven Gerrard. Po jeho úspěšné hlavičce muselo být z jeho výrazu všem jasné, že na hřišti neuvidíme odevzdaný tým. O dvě minuty později se odhodlal k daleké střele Vladimír Šmicer. Té těsně uhnul Milan Baroš a Liverpool prohrával už jen o gól. Po hodině hry fauloval v pokutovém území kapitána Stevena Gerrarda Gennaro Gattuso a Xabi Alonso nadvakrát z pokutového kopu vyrovnal. Na istanbulském stadionu se najednou rozléhala skutečná červená extáze.
On this day in 2005 Vladimír Šmicer and Milan Baroš became the first Czech players to win the Champions League in Liverpool's legendary defeat of AC Milan. Šmicer scored and converted a shootout penalty and Baroš set up Gerrard before he was fouled for the Alonso penalty. Dudes! pic.twitter.com/pokTtdgFbo
— Ian Willoughby (@Ian_Willoughby) May 25, 2020
Fanoušci Liverpoolu na vlastní kůži poznali, jak krátká může být cesta z totálního dna na absolutní vrchol. Milan Baroš těsně před koncem normální hrací doby opustil hřiště a nahradil ho Djibril Cissé. Vladimír Šmicer však prožil drama až do úplného konce. Vedení mohl dvakrát vrátit italskému týmu Andrej Ševčenko, ale ten především během své šance v prodloužení doslova urazil fotbalového Boha.
Vzhledem k tomu, jaké drama se ten večer v Istanbulu odehrávalo, slušelo mu penaltové rozuzlení. Jeho hlavním hrdinou se stal brankář Liverpoolu Jerzy Dudek, jehož tance na brankové čáře musely fanoušky AC Milán děsit ještě dlouho po závěrečném hvizdu. Fanoušci Liverpoolu zase rádi vzpomínají na penaltu Vladimíra Šmicera. Jako úspěšný aktér si zajistil dokonalé rozloučení, a na Anfield Road je i dnes velmi často vítaným hostem. Slavný citát Tomáše Pospíchala „fotbal nemá logiku“ se ten večer ukázal skutečně v plné nahotě.
Autor článku: Jan Klásek
