Zuřivý Sparťan: Derby – letenské zmrtvýchvstání

Na české skromnější poměry nadstandardní hra, jenž se tentokrát obešla bez nehezkých excesů minulých let. Hrál se prostě fotbal. Ostatně od toho hráči na hřišti jsou. A jak to viděl Zuřivec?

Tak předně musím napsat, že neviděl. Tedy neviděl v přímém přenosu, protože už drahnou řádku let nesleduji derby „naživo“ a tuto tradici jsem neporušil ani tentokrát. Nemám na to nervy a srdce mi také v poslední době hapruje. Záznam mi tedy musí stačit. Alespoň vím, co od toho můžu čekat.

Sparta šla do derby v roli opravdu hodně mírného favorita. Ale dost možná ho z něj udělali pouze novináři, obecní komentátoři české ligy a zbožná přání sparťanských fanoušků. Ti střízlivější tušili, že Slávia není Zlín nebo Pardubice a trenér Trpišovský žádný nýmand s momentálním štěstím. Vývoj zápasu pak dal za pravdu střízlivým, těm neopilým letenskou sérií bez porážky. Těm, kteří správně kverulovali, že teprve nastávající konec základní části, ve kterém se Sparta postupně utká s celou českou špičkou, ukáže, jak daleko na Letné došli v budování domácího hegemona. Remíza v poslední chvíli, šťastným slávistickým vlastňákem, je pro Spartu povstání z hrobu jako hrom. Už se na ni házela hlína a v pozadí zněly tóny smutečního marše.

Sparta se tentokrát na derby těšila. Její forma, nastavení v hlavách i postavení v tabulce, ji dopovalo sebevědomým adrenalinem. Kdy jindy, když ne teď!? Slávia venku ztrácí, má rozsáhlou virovou marodku (asi Wuchan, ale be strong) i „červeného“ Olayinku. Naproti tomu Letná skoro „vymetla“ marodku, na které už zůstávají jen notoričtí marodníci, a zranění i virózy se jí začaly vyhýbat obloukem. Přesto z derby víc bolí hlava letenské než ty z Edenu.

Trenér Sparty se tradičně spolehl na své vyvolené. Ostatně, po úspěšné sérii, předváděné hře, nebyl důvod jakkoli do sestavy zasahovat. Zřejmě by to byl hřích, kohokoli ze základní jedenáctky posadit na lavici. Ovšem, možná právě v tom byl základní kámen mírné „poderby“ kocovinky. Trpišovský a jeho ansámbl se totiž mohl na zápas připravovat s jistotou, že v útoku nastoupí trio Č + H + K, v záloze třeba Kairinen a v obraně bude ve středu hrát Sörensen. Slávistický trenér mohl dokonce dopředu s jistotou svým hráčům říci, že první náhradník bude Minčev, pak přijde Laci a ke konci Mabil. A určitě také sledoval jarní stíhačku letenských (i když to třeba nepřizná a nebo na to má svoje lidi), takže věděl, co bude Sparta hrát. A co by na ni mělo platit.

V Edenu mají na české poměry široký kádr. Tím se sice chlubí i na Letné (a trenér Priske to nezapomene po každém zápase zmínit, jak velkou rodinu ve Spartě mají), ale když se podíváte na minutáže jednotlivých hráčů, dojdete k poznatku, že Sparta většinu zápasů odehrála ve třinácti lidech. Tedy s těmi, kteří nastupují pravidelně a mají možnost zápasy nějak ovlivnit. Zbytek paběrkuje. V takovém případě je vám „široký“ kádr dobrý leda tak na vyvětrání dresu. Buď tedy na Letné neumí se „širokým“ kádrem pracovat, nebo nemá odpovídající kvalitu, aby nahradil borce ze základní jedenáctky. Hádám, že varianta za b je správně.

Třeba bývalý ligový hráč Rajnoch ve svém komentáři uvedl, že hra Sparty po vystřídání ztratila. Ovšem střídat se musí, hráči nejsou terminátoři. Tuším, že kdyby to šlo, odehraje trenér Priske celý zápas se základní jedenáctkou. Plus s oblíbencem Minčevem. Myslím, že i na Letné se modlili, aby se do derby nikdo ze základu nezranil. Základ má kvalitu ohromnou, jeho náhrada s kvalitou kulhá. Nebo si opravdu myslíte, že by to v sobotu bylo mnohem lepší, kdyby nastoupili třeba Jankto, Karabec, Daněk či Minčev od začátku?

Možná se někteří slávisté báli, jak derby, při na edenské poměry šílené marodce, dopadne. Možná. Ale dost možná, že by trenér Trpišovský, i kdyby měl kompletní kádr, stejně vsadil na sobotní sestavu. Nebo alespoň jí hodně podobnou. To co je slávistickému trenérovi vyčítáno, tedy neustálé čachrování s hráči, se v sobotu na Letné ukázalo jako výhoda. Jeho sestava sice možná hrála něco jiného, než by hrála se Ševčíkem nebo s Olayinkou, ale hrála přísně účelně a dosáhla svého. Ačkoliv je bod pro Slávii nakonec možná ztrátou. Tentokrát Trpišovský „vyučil“ Priskeho. Dokázal ze „zbytku“ kádru (trochu eufemismus, v Edenu mají široký kádr), „vyčarovat“ tu správnou sestavu a určit jí taktiku, která byla v sobotu na Letné málem úspěšná. Naproti tomu dánský trenér ničím nepřekvapil a vsadil na osvědčené jistoty. Ty byly však tentokrát přečteny a ubráněny.

Sparťané jsou možná zklamaní. Chtěli určitě více. Sami teď vědí že, i vzhledem ke zbývajícímu losu základní části, posadili v sobotu slávisty do sedla. A sami poznali, že stromy nerostou do nebe. Že jen mediální chvála nestačí. Nebo že obrana je trochu „benevolentnější“ a připouští řadu okének. Což se sice třeba proti Pardubicím schová za skvělý útočný výkon, ale opravdová prověrka pak přijde právě v takovýchto zápasech. A letenská obrana z ní nevychází dobře. To pak může Spartu stát i potencionální titul. Všichni jaksi tuší, že Wiesner na jejím pravém kraji (o Mejdrovi ani nemluvě) nepatří k tomu nejskvostnějšímu co se v lize nabízí. Ale hrát musí, nemá totiž konkurenci. Stejně tak, že když se soupeři podaří ubránit trio Č+H+K (což se Slávce v sobotu skoro podařilo), nemá Priske žádnou variantu, kým je nahradit. Pokud máte na mysli Minčeva nebo Jankta, pak vězte, že myslím plnohodnotně nahradit. Ne vyvětrat dres.

Přesto se na Letné skoro juchalo za bod z derby. Ano, pro sebevědomí je to lepší, podat remízu v derby jako úspěch. Zvláště po samotném průběhu zápasu. Pod to se podepisuji. Sparta to „nezabalila“ a donutila Slávii ke skoro tragické chybě, po níž rezultovala branka v její síti a bod a slzy štěstí pro Letnou. Je opravdu chvályhodné, že se sparťané po neustálém slávistickém vedení v zápase, nepoložili a porvali se alespoň o bod. To dříve nebývalo. To se cení. Zvláště v derby. Ale charakter sám by nebyl „zapotřebí“, kdyby se hráči Sparty dokázali vyvarovat chyb, kdyby s takovým nasazením jako v závěru sobotního mače hráli od začátku. Kdyby už uměli hrát velké zápasy. Vezměme si to třeba takto: sobotní utkání by byl zápas o postup do základní skupiny LM (je to hypotetický příklad a určitě by se nehrálo proti edenským) a Sparta by v něm musela vyhrát, aby se do LM dostala. No a nedostala, protože remíza by nahrála soupeři. Tedy neúspěch. Opravdu velký zápas o všechno ztracen. Jasně, derby není utkání o základní skupinu LM, jen jsem tím chtěl říci, že je hezké porážet Teplice nebo Zlín, ale pokud chtějí na Letné mluvit o úspěších, musí zvládat i zápasy proti silným týmům. I těm z české ligy.

Není však třeba lkát na krajáčem rozlitého mléka. Sobotní utkání ukázalo, že pražská „S“ mohou spolu odehrát zápas bez toho, aby se hráči pokopali, lavičky se pohádali a fanoušci obou táborů ukázali to nejhorší, co v sobě dusí. Hra měla skutečně skvělou úroveň, a i když si myslím, že přirovnání s anglickou Premiere League trochu kulhá, všichni sobotní aktéři dokázali, že i v našich malinko úzkoprsých poměrech lze odehrát zápas, který baví a po kterém se klidně obejmete i s fanouškem soupeře se slovy „co jsme si, to jsme si ty vole“. Plný dům, překvapivě dobrý rozhodčí (tedy žádná polojasná penalta) a velké výkony, to asi překvapilo všechny škarohlídy našeho fotbalu. A férovka na obě strany, to se cení.

Nakonec pro sparťany je asi opravdu dobře, že malilinko narazili. Pokud to s titulem myslí vážně, mohou hned v dalším zápase na Slovácku dokázat, že derby nemívá logiku a že jsou jinde než v předchozích sezónách. Určitě na to mají. Slávia sice teď rajtuje o něco pevněji v sedle, ale Sparta je stále na prvním místě. A nikdo se jí v sobotu nezranil. Na tom se už dá stavět.

A tahle jsem to viděl já. Série „hyn sa hukáže“ pokračuje. Tak se těšte!