Je tedy Sparta v pohodě? Vypadá to, že ne

Ale jak to po zápase v Záhřebu vypadá, nakonec na ni zbude jen „liga útěchy“, tedy EKL. Je to hodně nebo málo? Aneb, jak se vyplatí udělat titul. A jak to viděl Zuřivec?

Sparta nezažívá herně zrovna šťastné období. V lize sice, kromě výpadku v Teplicích, vyhrává, ovšem na evropské scéně (tedy na té, která českým týmům nastavuje zrcadlo) zrovna neexceluje. Tedy přesněji, kromě domácího poločasu s nastavením proti Kodani neexceluje vůbec. Ze tří letošních dosud odehraných utkání v Evropě má oficiálně jeden bodík a skóre 4 ku 7. Dá se tedy mluvit o spektakulárním úspěchu? Těžko. Ale na Letné to zřejmě vidí jinou optikou.

Dánský letenský „polobůh“ mluví dobře a mluví rád. Neuslyšíte od něj přehnanou kritiku na své hráče, většinou pouze takovou tu „konstruktivní“, jenž nemá hráče potopit, ale spíše povzbudit. Hráči pracují dobře v tréninku, zápasy většinou odbojují a ukážou charakter. Sice někdy neukáží kvalitu (nehráli v některých pasážích kvalitně), ale na některé hráče, viz třeba Minčev, se, i přes opakovaně podprůměrné výkony, snese kritika jen málokdy. A jestli vůbec.

Navenek tedy působí Brian Priske jako „starostlivý otec“, který na nepovedené zápasy uplatňuje spíše „kritiku cukru“. V lize to Spartě výsledkově jde, ale na evropské úrovni je stále na velmi průměrné úrovni, kterou nemůže zakrýt ani jeden povedený poločas. V důsledku jsou důležitější výsledky. Takže v případě „hezkých řečí okolo“ a „konstruktivní kritiky“ obhajuje trenér Priske především svou práci.

V dvojzápase proti Kodani Sparta nevyhořela, ačkoliv třeba v Dánsku měla i hodně štěstí. Doma pak, i přes nepříznivý vývoj utkání, odehrála ve zmiňovaném druhém poločase s nastavením orgasmický spektákl, bohužel bez kýženého efektu. Po skoro triviálních chybách při bránění vypadla na penalty. Po zápase se mluvilo o smůle, penaltách, které jsou vždy loterií a samozřejmě o morálu, charakteru atd. Trochu se pozapomnělo právě na chyby, které Sparta na takové úrovni (a vlastně na žádné) prostě vyrobit nemůže. I experti se shodli na tom, že Kodaň neměla být pro Spartu nepřekonatelnou překážkou. Ale byla. Ovšem kluci ukázali charakter. Bohužel, na něj se nepostupuje.

Bohužel. Protože v „reparátu“, tedy play-off EL, jim los přisoudil Dinamo Záhřeb. Silného, evropsky zkušeného protivníka. Chorvatský celek je nejen hegemonem své ligy, ale pravidelně se zúčastňuje evropských pohárů a ročně prodá hned několik vychovaných talentů do předních evropských lig. Mohlo skoro probuzenou Spartu na prahu nové „priskeovské“ pohárové sezóny potkat něco horšího? Nemohlo. Ze tří zbylých českých účastníků Evropy měla Sparta jednoznačně nejtěžšího soupeře.

Jak na tom na Letné „mezinárodně“ jsou, jim Dinamo ukázalo hned v prvním zápase. Sparťané v Chorvatsku na soupeře nestačili ani náhodou. Sice ten morál a dobrá práce v tréninku, ale tváří tvář kvalitnímu soupeři to ze strany Sparty nebylo nic moc. Pokud ještě někdo věří v zázračný obrat v zápase proti chorvatskému mistrovi, pak by měl možná uvažovat o návštěvě Chocholouška. Ačkoliv, je to „kulatý“ a někdy se i zázraky dějí.

Šampióni z Letné tedy narazili na svůj výkonnostní limit. Ani LM a zřejmě, ani EL, tedy dvě nejprestižnější soutěže, se jich tento rok nejspíše týkat nebudou. Jako mistři své země však mají letenští jistou účast v základní skupině EKL. Je to pro Priskeho svěřence málo, nebo tak akorát? Určitě na Letné doufali ve „vyšší“ level. Ovšem ukazuje se, že Sparta ještě zřejmě neumí hrát „velké“ zápasy. A možná na ně nemá ani potřebnou kvalitu, byť na papíře se její kádr jeví silně. Vymlouvat se na nedostatek zkušeností s mezinárodními soutěžemi, když máte v kádru Kuchtu, Birmančeviče, Haraslína, Laciho a většinu reprezentantů je asi nehodné Sparty. Je tedy chvályhodné, že to na Letné nedělají.

Ani v domácí lize Sparta neodehrála ještě žádný „top mač“, který by ji prověřil. Olomouc, Pardubice, Zlín, Jablonec ani Karviná nejsou týmy, při vší úctě a respektu, které by ji měly na Evropu připravit. Přesto někdy chybí kvalita i proti takovým týmům. Zlín, Teplice a naposledy i Karviná nejsou zrovínka zápasy, které by si na Letné dali na nástěnku cti. Chyby při bránění, unylá hra bez nápadu a zjevné nervní signály některých aktérů (poslední dva zápasy dvě červené karty) nesvědčí o pohodě v týmu. Třeba Kuchta už dva zápasy vysedává na lavičce a co „umí“, když se mu nedaří a není v pohodě, ukázal loni proti Liberci. A předtím i ve Slávii. Taková malá časovaná bomba na lavičce.

Není v topu, říká k tomu Brian Priske. Ovšem ani jeho náhradníci nejsou v „super formě“. Ale možná se věci vyřeší sami a klapne Kuchtův přestup do Dánska, o němž si cvrlikají pověstní vrabci.

Proti Karviné to sice zpočátku vypadalo na pohodu vánek, ale Karabcův zkrat spoustu věcí změnil. Dlouho čekal na svou příležitost. Podle mnohých jeden z největších sparťanských talentů uvadá a uvadá. Trenér Priske o něm, stejně jako o další mladé „hvězdičce“ Daňkovi, mluví jako o plnohodnotných členech kádru, ale pravda je asi někde jinde. A dovolím si zaspekulovat: asi se s nimi nepočítá. Sice pracují dobře v tréninku, ale… ale velké nic.

Stejně tak letní posila Ševčík z Brna. Ani ň! V jeho případě se dokonce nesou fámy, že na tom charakterově ani herně není tak, jak by Sparta potřebovala. A jeho nula minut za A tým (v jakékoli soutěži!) usvědčuje letenské „nákupčí“, že tu správnou posilu asi nekoupili. Protože Ševčík nemá ohromující čísla ani za béčko ve druhé lize.

Karabec ve Spartě herně chřadne. Daněk jakbysmet a o Ševčíkovi už byla řeč (zdůvodní Křetínskému někdo nákup hráče, kterého Priske vůbec nepotřebuje?). Ze „záhadných“ důvodů se jim nedostává žádná minutáž. A když už se na ně dostane (vlastně jen na Karabce), skončí to takových průšvihem, jako v neděli proti Karviné. Karabec, loket a červeňáček. A Sparta v deseti a Karabec do kriminálu!

V tu chvíli bylo prakticky po fotbale. Fanoušek natěšený alespoň na půltucet gólů v karvinské síti, viděl náhle úsporný fotbal, ve kterém si nováček začal dovolovat stále více. Dokonce došlo na velmi lehounkou dramazápletku, když se Karviné podařilo snížit a další jejich centry se snášely do letenského pokutového území. To už jednomu zatrne, neboť ví, jak „úspěšně“ dokáže Sparta standardky a centry do vápna bránit (zapomněl bych ještě na auty). A je jedno, proti komu hraje. Teplice, Kodaň, ono je to jaksi šumák.

Vypadá to, že ne. Ovšem proti Karviné se našly i okamžiky, které minimálně letenský realizační tým potěšily. Například Pešek jako wingbek, nebo nečekaná technická kreativita Vydry. To on připravil rozhodující branku pro Davida Pavelku (vida! odepisovaný opět v sestavě). Až srdce plesalo.

Ale to nic nemění na tom, že Spartě se nijak extra herně nedaří. Samozřejmě, je to jen několik týdnů od „památného“ zápasu v Jablonci (5:1), nebo od heroické bitvy proti Kodani. V těchto zápasech Sparta ukázala, že „umí“. Tak proč bychom se my fanoušci měli hned stresovat a posílat půlku kádru do Liberce?

Asi proto, že fanoušek už čekal, že se Sparta konečně ukáže i v Evropě. Stále nesmíme zapomínat, že v zápasech proti „silným“ toho letenští stále moc nepředvádějí. To, aby se jeden bál, až se pojede k derby. A možná i řečičky o „evropsky“ silném kádru jsou malinko přehnané. Třeba v Záhřebu nezahrál ani Birmančevič, asi nejblyštivější letní posila. Proč? Protože nehraje na pozici, jenž mu vyhovuje? Nebo proč třeba Haraslín zahraje, jen když mu to vyjde hned od začátku? Proč je ve spoustě zápasů pan neviditelný? A proč je Karabec zřejmě tak frustrovaný svou situací ve Spartě, že rozdá loket na potkání? Je tedy Sparta v topu?

Uvidíme! Teď je potřeba doufat, aby byla hlavně v „topu“ O2TV, abychom mohli posoudit, jak na tom Sparta vlastně je. Dinamo čeká… a takhle to viděl váš Zuřivec.