Článek
Kromě geografických, gastronomických, kulturních, náboženských a dalších odlišností je zde nejzásadnější odlišností oproti Evropě a Česku vůbec, způsob vnímání času.
Není to tak, že by zde neznali, neměli hodiny, ale jde o jinakost způsobu, jakým je čas vnímán.
My chceme čas vlastnit, mít nad ním kontrolu, jako chce mít nadřízený o svém zaměstnanci. Snažíme se plnit jakýsi časový harmonogram, jakým komunisti plnili pětiletky.
Keňské vnímání času je pro Evropana kurs psychologie.
Hakuna matata -žádý problém.
Čas je tu vnímán hlavně vztahově a situačně…..až bude vhodná chvíle, až přijde člověk, až se to vyřeší.
Evropan čas ztrácí - nemám čas, musím to stihnout.
Ve zdejším pojetí člověk s časem žije, není takovou autoritou jako pro nás, žije se přítomností, tím co je TEĎ.
Určitě jsou situace, který vyvolají stejný pocit, jako přesčas v práci. Např. máte fakt žízeň, že vám šustí plátek…a máte pocit, že ještě minutu a zhynete na dehydratac.Je to jen fakt toho, že v hlavě máme stopky na měření výkonu toho, jak dlouho úkon trvá.
V Keni, když s tebou mluví místní, nekoukají na hodinky a nepřepočítávají minuty kolik toho kvůli tobě nestihli.
Tady je věnováno tolik času, kolik rozhovor potřebuje.
Uvědomění, že čas je abstraktní pojem.
Je dobrý si to odžít na vlastní kůži i když naše DNA se tomu bude bránit. Stejně jako leukocyty viru.
Příroda, tisíce, desetitisíce kilometrů přírody, kde nejsou klece a nekrmí se v určitý čas, stejně tak v určený čas nejsou zvířata na svých značkách.
Žirafa má nadhled, umí se na svět dívat z výšky a nakračovat si savanou, jak po přehlídkovém mole.
Velmi silně zde vnímám podobnost s hrochem. Leží v napajedle,nehýbe se, aby jeho tělo zbytečně nespotřebovávalo energii a užívá si pocit, že nic nemusí.
Opice. Zvědavá, drzá jak opice. Neexistuje dokonalejší příměr. Žádné zvíře není tak zvědavé ani drzé jako tohle. A možná proto, je člověku nejpodobnější.
Plameňáci - chci mít tak dlouhé a štíhlé nohy jako oni. Marně tápu nad školní přezdívkou „plameňák“, protože ačkoliv má snaha je převeliká, žádnou podobu s mou osobou nenacházím.
Buvol. Ve výrazu nacházím podobnost s některými mužskými kolegy.
Zebra. Zvíře, co nepostrádá eleganci a má dokonalý vkus na zvolený outfit.
Slon. Tvor, který se pořád směje. Obrovitánský a silný cíťa žijící ve stádě, které vedou zkušené starší samice, který vědí o čem je život a co je důležité. Vědí přesně, kde hledat vodu a potravu. Zajdou si na wellnes do bažiny, na kterej nepotřebujou rezervačku.
Zvířata, kterým byla dána do vínku svoboda. Zvířata, který chráněj lidi, před jinýma lidma, aby jim nebylo ublíženo. Zvířata, kvůli kterým jsou ochotni turisté vážit stovky kilometrů a utratit nechutné částky, které by svým konzumním způsobem života utratili stejně.
Jídlo je jednoduché, pestré a k mé smůle dalších váhových přírůstků vynikající. Mango a ananas by mohli být důvodem, proč zde koupit nemovitost, nebo znovu se sem vrátit na delší čas.
Rýže, fazole, maso, zelenina, chapati, samosy a různé druhy kari přesvědčí o tom, že tohle jídlo má přidanou hodnotu, která je vytvořena zdejšími podmínkami a obsahuje látky způsobující závislost, stejně jako drogy a chlast. Jídlo, co tě nutí, abyste pořád jedli( i když na Sardinii tam tyhle psychoaktivní látky přidávali do jídla taky!!!!!)
Diani beach - pláž, co je bělejší, než zuby černochů a bělejší, než bílý hadry vypraný v savu.
Pláž, co nepotřebuje photoshop ani jiné úpravy.
Místo, tak krásný a od nás vzdálený, jako některý niterní tužby. Místo, kde čas je jen pojem a komunikace rituálem….
