Článek
Na naši prezentaci firmy, jsme šli na řadu až 27. v pořadí. Měli jsme jít podle časového harmonogramu ve 13:05, ale jak to už tak bývá, bylo tam nepatrné zpoždění. Na řadu jsme šli až tak ve 13:20. Byla tam ještě před námi přestávka a ještě prezentovala jedna firma. Po té jedné firmě jsme byli na řadě my. No, naše žaludky nebyly vůbec na tom místě, kde by měly být a byli jsme všichni ve stresu, že se nám o tom ani nezdálo.
Naši prezentaci jsme pojali jako divadlo, nemluvili jsme na porotu ani do obecenstva, ale naopak jsme si povídali jen mezi 8 očima. Prezentovala Zuzka s Niki a pak Petr s Lojzou. Lojza s Petrem měli za úkol hned na začátku zjistit, co jim to tak krásně voní, pak když uviděli nás, tak se nás už ptali na otázky, které byly napsané v prezentaci, jen je jinak zkompletovali. Zuzka s Nikčou na ně už jen pouze odpovídali. Ten stres, který tam byl, byl veliký a ty 3 minuty byly fakt dlouhé, žaludek se obracel a ruce se třásly.
Jak jsme to teda zvládli bez jakéhokoliv zadrhnutí? Jelikož se kluci ptali holek a holky pouze odpovídaly, tak se koukali na sebe a tím vypustili celé okolí a udělali z prezentace opravdové divadlo. Prezentovat totiž před tolika lidmi, není moc šálek čaje pro nás všechny. Jsme na sebe všichni pyšní, že jsme to zvládli a že jsme se podrželi navzájem.
