Článek
1. Spojení dvou řízení do jednoho
Hlavní změna, která by měla vést k celkovému zjednodušení rozvodů pro manžele, kteří mají nezletilé děti, by spočívala ve spojení opatrovnického řízení s řízením o rozvod manželství. Manželé by se tak k soudu museli dostavit pouze jednou.
To by bylo výhodou pro manžele, kteří by se dokázali na rozvodu svého manželství dohodnout. Soud by mohl v rámci jediného soudního roku (odvozeno od slova rokovat, tedy jediného svého „rokování“) či jednání schválit jak dohodu upravující poměry dítěte tak manžele i rozvést. Spojené řízení by mohlo být vzhledem k využívání tzv. „jiného soudního roku“ méně formální.
Povinně by nemusel být ustanoven kolizní opatrovník (OSPOD, tzv.“sociálka“)
Nebyly by zjišťovány příčiny rozvratu manželství.
Soud by vycházel z nevyvratitelné domněnky rozvratu manželství.
U smluveného rozvodu by nebyla zjišťována více než šestiměsíční odluka manželů.
Byl by omezen požadavek na výslech manželů.
Velmi omezené by byly možnosti soudu odročovat jiný soudní rok či jednání na jiný termín.
2. Požadavek ochrany nejlepšího zájmu dítěte zůstává
O úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu by měl i nadále rozhodovat specializovaný opatrovnický soud.
Kolizní opatrovník by nebyl ustanovován pouze v případech, kdy by nebyl předpokládán střet zájmů mezi dítětem a rodiči. I tehdy by se dítě mohlo v rámci opatrovnického řízení v případě potřeby kdykoliv samo vyjádřit; nad ochranou jeho zájmů a jeho participace na řízení by nadále bděl samotný soud.
3. Manželé se mají o svých záležitostech raději dohodnout, než aby za ně rozhodoval soud
Dohoda rodičů o jejich dětech je nejlepším řešením, neboť rodiče budou dodržovat spíše vlastní dohodu než rozhodnutí soudu. K dosažení dohody by dle navrhované úpravy mohlo přispět využití „jiného soudního roku“. V jeho neformální atmosféře by měl soud rodiče snáze vést k dohodě, a to především za pomocí sdělení svého předběžného názoru, popř. upozornění na příslušnou rozhodovací praxi soudů. Ve vhodných případech by měl soud rodičům doporučit odborné poradenství, rodinnou terapii apod. Dohody rodičů by však nadále byly schvalovány soudem. I za předpokladu, že by se rodiče dohodli pouze o záležitostech dítěte a nebyly by splněny ostatní podmínky pro smluvený rozvod, navrhuje se rodiče bonifikovat nižším soudním poplatkem za řízení o rozvod.
Do opatrovnického řízení by byl v souvislosti se změnou úpravy rozvodů zařazen zcela nový institut prozatímní úpravy poměrů dítěte
Je navržena nová koncepce tzv. prozatímního rozhodnutí, což by byl zcela nový institut, který by řešil péči o nezletilé efektivně, rychle a zároveň uvědoměle. Takovým rozhodnutím by byly prozatímně upraveny poměry účastníků řízení. Na jakých principech by takový nový institut byl založen?
Platila by zásada rychlosti řízení, která by uložila soudu povinnost rozhodnout bez zbytečného odkladu za využití nařízeného jednání ve věci samé či méně formálního jiného soudního roku. Byla by zakotvena i méně formální pravidla pro doručování a předvolávání účastníků řízení, která by mohl soud pro urychlení řízení za součinnosti účastníků řízení využít.
Další navrženou zásadou je zásada osvědčování – osvědčení je nižším stupněm požadovaného důkazu, kdy by postačila převažující pravděpodobnost určité relevantní skutečnosti. Bylo by však možno provádět i dokazování jako takové, pokud by to bylo ve prospěch věci a nezbytné pro vydání prozatímního rozhodnutí. Na prozatímní rozhodnutí by se měl tedy obecně uplatnit vyšší standard prokázání skutečností než u předběžného opatření, u kterého stačí osvědčení skutečností.
Měl by být vyloučen moment překvapení ostatních účastníků řízení tak, aby nedocházelo vyhrocení konfliktů účastníků řízení a prohlubování sporů. Překvapivá rozhodnutí mají byt vyloučena a prozatímní rozhodnutí má být učiněno až v okamžiku, kdy byla všem účastníkům dána možnost vyjádření k návrhu.
Projevila by se zásada tzv. rovnosti zbraní, která je např. u rozhodování o předběžných opatřeních značně omezena, v navrhovaném konceptu prozatímního rozhodnutí je na místě, aby měl soud možnost, pokud naléhavost řešení situace není natolik akutní (jako třeba v případě speciálního předběžného opatření), zajistit si potřebná zjištění a skutkové okolnosti tak důkladně, aby mohl prozatímně ve věci rozhodnout. Poskytnutím prostoru jak pro soud, tak i pro účastníky řízení nedochází k omezení „rovnosti zbraní“ účastníků. Takový přístup by měl napomoci v omezení, resp. předcházení sporů mezi účastníky řízení a zmírnit případné napětí v řízení, resp. ho nevyvolávat.
Byla by zakotvena subsidiarita prostředků zajištění (opatření), přiměřenost a šetření práv - prozatímní rozhodnutí by mělo řešit situaci, kdy je v zájmu nezletilého dítěte, aby bylo do jeho poměrů zasaženo. Mělo by být až poslední možností, je-li naplněna potřeba prozatímního zásadu do poměrů dítěte.
Není navržena kompenzace procesního znevýhodnění odpůrce– v českém právní řádu se tradičně jedná o složení jistoty, která např. v řízeních o předběžných opatřeních slouží k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy. Nová právní úprava by nepřinesla znevýhodnění některého z účastníků řízení, neboť by bylo plně zachováno právo být slyšen. Nebylo by třeba žádné kompenzace za procesní znevýhodnění odpůrce, neboť ten by v tomto řízní nijak znevýhodněn nebyl.
Zásada slyšení druhé strany - jak bylo již uvedeno výše v předchozích bodech, zásada slyšení druhé strany by byla v rámci právní úpravy tohoto nového institutu zachována. Soud má mít před vydáním prozatímního rozhodnutí k dispozici alespoň písemné vyjádření všech účastníků řízení k návrhu na vydání tohoto prozatímního rozhodnutí. V daném řízení by tak neměla nastat situace, že by soud rozhodoval o návrhu na vydání prozatímního rozhodnutí pouze na základě tohoto návrhu bez možnosti vyjádření ostatních účastníků řízení.
Zásada ústnosti jednání – uplatnění této zásady řízení o vydání prozatímního rozhodnutí by bylo možné, ovšem bylo by na úvaze soudu, zda na základě dostupných písemných vyjádření účastníků řízení, již proběhlých jednání ve věci či z obsahu spisu dojde k závěru, že je před vydáním prozatímního rozhodnutí třeba vyslechnout účastníky řízení.
Návrh zákona, který se věnuje i dalším otázkám, např. nepřijatelnosti fyzického trestání dětí, nyní projednává Poslanecká sněmovna. Vyčkejme, zda navržené změny v rozvodových řízeních a řízeních týkajících se nezletilých dětí vstoupí v platnost a zda skutečně povedou nejen ke zjednodušení rozvodových řízení, ale především ke snížení počtu eskalovaných řízení, v nichž jsou děti nástrojem bojů mezi rodiči v rámci rozpadu jejich manželského svazku.
Zdroj: Důvodová zpráva
