Článek
V jedné malé vesnici žila dívka, která v době dospívání přišla o matku. Svou největší oporu a blízkou duši. Cítila se sama a opuštěná. Její otec byl přísný a neměl pro ni pochopení, což situaci ještě stěžovalo. Matku však postrádala každý den. Chyběla ji její blízkost, porozumění i laskavost, kterou dokázala rozdávat i beze slov. Její odchod ji hluboce ranil. A možná právě proto, když do jejího života vstoupil první muž, který oni projevil zájem, měla pocit, že jí svitla nová naděje, že opět našla spřízněnou duši.
Porozuměli si, trávili spolu čas, hlavně v práci, protože dívka tehdy žila u příbuzných a soukromí moc neměla. O víkendech chodila s kamarádkou na taneční zábavy a právě tam, se její osud začal měnit. Na jedné takové zábavě potkala mladíka z její rodné vesnice.
Jiskra hned přeskočila. Začali se spolu stýkat a vztah s chlapcem z města, ukončila. Nová láska se zpočátku zdála silná a opravdová, téměř jako z pohádky. Dívka se sblížila s jeho rodinou a nic nenasvědčovalo tomu, že by jejich vztah měl skončit jinak než svatbou. Jenže jak čas plynul, ukázalo se, že ne všechno bylo tak upřímné, jak si dívka myslela. Mladík se rozhodl odjet za prací do vzdálenějšího města, aby si vydělal lepší peníze, kdyby zůstali spolu. Ze začátku přijížděl každý víkend, ale po čase jeho návštěvě řídly, až přestal jezdit úplně.Dívka cítila, že se něco děje.
Nechtěla si to přiznat, ale srdce jí napovídalo, že něco není v pořádku. Rozhodla se, že za ním pojede, aby zjistila pravdu. Když ho konečně našla, choval se chladně, vymlouval se na práci a na to že nemá čas. Nakonec jí slíbil, že o víkendu přijede domů. Ale dívka v hloubi duše cítila, že to nebyl upřímný slib, spíš jen způsob, jak se ji co nejrychleji a nejpohodlněji zbavit. Jela domů, ale celou cestu přemýšlela, co udělala špatně, že se k ní chová tak odtažitě. Potřebovala s někým mluvit, sdílet své pochybnosti. Proto se nakonec rozhodla zajít k jeho rodičům.
Otevřeně jim řekla, jak moc je trápí chování jejich syna, jak se změnil, že se k ní choval jako cizí osobě, jak cítí, že se mezi nimi něco pokazilo, aniž by chápala proč. Mladíkova matka jí slíbila, že zjistí, co se děje. Odpověď přišla od jeho mladšího bratra, který ji později prozradil, že jeho starší bratr má ve městě jinou ženu a neví, jak se s dívkou rozejít. Když přijel mladík na víkend domů, matka se na něj zlobila.
Nešlo jen o zklamání, které cítila kvůli jeho chování, ale i o lítost nad dívkou, která je často navštěvovala, a kterou si matka velmi oblíbila. Naléhala na něj, aby s ní osobně promluvil a řekl, do očí, že s ní chce rozejít. Zachoval se však zbaběle, místo toho, aby se k situaci postavil čelem, nechal dívce u rodičů dopis a sám odešel ke kamarádovi. Dívka, která slyšela, že je její přítel doma, rychle spěchala za ním. Ale místo něj, tam na ni čekal dopis, ve kterém stálo, že se s ní rozchází. Po těch slovech se usedavě rozplakala a dlouho nebyla k utišení. Jeho matka se jí snažila konejšit, hledala vhodná slova, ale pro ni to nebyla lehká situace. Dívka ten večer odcházela s těžkým srdcem a jeho matka si oni dělala velké starosti. Druhý den měla matka mladíka podivnou, ale silnou předtuchu, že se stalo něco zlého. Poslala dceru, aby zjistila jestli je dívka v pořádku.
Dcera dorazila k příbuzným, u kterých dívka bydlela a požádala je, zda by sní mohla mluvit. Po chvíli se však domem rozlehl zoufalý křik, následně ji bylo oznámeno, že dívka není doma . Dcera odešla a matce řekla co slyšela. Za nějakou dobu projelo vesnicí policejní auto a nedlouho poté, jel pohřební vůz. Předtucha matky se bohužel naplnila. Asi po hodině přišli policisté za mladíkem domů, aby mu oznámili, že se dívka oběsila.
Zprávu přijal chladně bez větších emocí. Druhý den odjel do města. Kapitola se uzavřela. Od jejich příbuzných se jeho rodiče později dozvěděli, že při pitvě bylo zjištěno, že dívka byla těhotná. Po čase se mladík oženil a narodilily se jim dvě děti. A léta ubíhala. Děti dospěly. Když se jeho dcera vdala, narodil se jí postižený syn, který je trvale upoutaný na vozík. Je to náhoda nebo karma vyrovnala účet?
