Hi-Fi

Hi-Fi je pojem označující vysokou věrnost reprodukce akustického signálu, případně celé cesty od záznamu až po samotnou reprodukci. Pojem Hi-Fi se dnes používá často, byť je vztažen k technice, která byla na trhu běžně dostupná před velmi dlouhou dobou.

Standard Hi-Fi je specifikován velmi starou normou DIN 45 500 z roku 1966. Ta uvádí minimální požadavky nutné k tomu, aby mohl být daný produkt takto označen. Norma specifikuje maximální úroveň šumu, hluku a zkreslení, tedy nežádoucí změny při reprodukci zvuku. Dnes už jej dávno překonal standard Hi-end audio, protože u Hi-Fi existovaly specifikace vztažené ke gramofonům, přenoskám či magnetofonům, které mají i přes současné oživení zájmu to nejlepší za sebou. Hi-Fi zesilovače či sluchátka ale seženete na trhu ještě dnes.

Pro standard Hi-Fi je důležitých hned několik parametrů, například frekvenční spektrum nebo impedance (odpor). Lidské ucho typicky přijímá zvuk o frekvenci v rozsahu 16 Hz až 20 kHz, například u Hi-Fi sluchátek se můžete dočkat toho, že pracují v pásmu 20 Hz – 20 kHz. Hi-Fi sluchátka různých značek však mají různé průběhy frekvenčního spektra. Některé mohou mít výraznější hloubky, popřípadě výšky a stále budou spadat do tohoto označení.

Hi-Fi není jen o sluchátkách, ale také o stereo přijímačích, subwooferech, zesilovačích, CD přehrávačích nebo o gramofonech. Dříve byly velmi populární i takzvané Hi-Fi věže, které se skládaly z jednotlivých komponent. Jejich součástí byl zesilovač, CD přehrávač, gramofon, kazetový přehrávač, FM tuner (dnes internetový rádiový tuner) a také soustava minimálně dvou prostorově oddělených reproduktorů. V moderní době mohou být tyto prvky doplněny o rozhraní pro paměťová média, podporu Bluetooth, Wi-Fi a podobně.

Při pořízení Hi-Fi systému je třeba brát v potaz nejen cenu sestavy, ale také její umístění v prostoru. Využívá se takzvaný princip „trojúhelníku“, kdy posluchač a dvojice reproduktorů tvoří při pohledu z výšky rovnoramenný trojúhelník. Reproduktory by měly být pro maximální kvalitu zvuku natočeny mírně směrem k vnitřní straně a také by měly být přibližně ve výšce uší posluchače. Záleží zde totiž i na těch nejmenších detailech.