Jmenuji se Mia a píšu.

Píšu o lidech. O jejich příbězích, vztazích, psychice i o tom, co se děje za zavřenými dveřmi domácností nebo uvnitř nás samotných. Fascinuje mě, jak rozdílné životy vedeme a jak často nás ve skutečnosti spojují stejné strachy, naděje nebo touha být pochopeni.

Možná i proto pracuji v sociálních službách. Každý den potkávám lidi, kteří mě učí dívat se na svět z jiných úhlů. Učí mě, že žádný příběh není černobílý a že za každým rozhodnutím bývá něco, co na první pohled nevidíme. Tyto zkušenosti se přirozeně promítají i do mé tvorby.

Vedle toho působím jako redaktorka magazínu Toprecepty.cz. Přestože píšu recepty, a články, nejvíc mě vždycky přitahovaly příběhy. Proto jsem začala psát vlastní knihy.

Jsem autorkou knih Budoucí úča a Snílkova kavárna. Kromě nich vyšly moje povídky v hororové antologii Třicet, ve sbornících Na vlnách a Povídky o (ne)lásce i ve sborníku O čem se hodně mluví, ale málo ví. Ten je pro mě výjimečný – vznikl totiž díky prvnímu ročníku literární soutěže Hloubka slov, kterou jsem založila a zorganizovala s myšlenkou dát prostor novým autorům a příběhům, které si zaslouží být slyšet.

Literatura je pro mě mnohem víc než koníček. Je to způsob, jak otevírat témata, o kterých se často mlčí. Jak pokládat otázky, na které neexistuje jediná správná odpověď. Jak připomínat, že empatie není slabost a že někdy stačí jedna věta, aby člověk nebyl na svůj příběh sám.

Když zrovna nepíšu, pravděpodobně mě najdete s knihou v ruce, mezi koňmi nebo u šálku kávy.

Věřím, že slova mají sílu. Mohou pohladit, zpochybnit zažité představy, rozproudit diskusi nebo nabídnout nový pohled. Pokud se díky některému z mých textů na chvíli zastavíte, zamyslíte, zasmějete nebo si řeknete „takhle jsem se na to nikdy nedíval(a)“, pak moje psaní splnilo svůj účel.