Zajímají mě slova, média, literatura, divadlo a realita – zejména když si mezi sebou nenápadně vymění kostýmy. Občas pak není jasné, zda člověk sleduje zprávy, reklamu, frašku, nebo moderní adaptaci Procesu. V takových chvílích obvykle začnu psát.

Mám nepříjemný zvyk číst i malé písmo, otevírat zdroje a ptát se, co zůstalo mimo záběr. Výrazně to snižuje radost z titulků, tiskových konferencí a zázračných řešení všeho, zato to spolehlivě prodlužuje články.

Píšu o tom, co mě zaujme, pobaví, rozčílí nebo přiměje otevřít dalších sedmnáct záložek. Téma se mění, princip zůstává: než se rozhořčím, ověřím si, kvůli čemu přesně. Nabízím zdroje, souvislosti a ironii, která si před použitím alespoň přečetla příbalový leták. Satira s poznámkami pod čarou – protože realita stále odmítá respektovat žánrové hranice.