Článek
Vláda, která přišla k hotovému, a přesto se plácá po zádech
Začněme férově, ať nás nikdo nechytá za slovo tak, jak my budeme chytat pana Havlíčka. To číslo je pravdivé. Inflace v Česku v červnu 2026 opravdu klesla na 1,1 % a byla druhá nejnižší v EU – potvrzuje to Eurostat i Český statistický úřad. Nízká inflace je čirý fakt a dobrá zpráva. Potud tleskáme.
Celé kouzlo se ale skrývá v tom, co je jaksi vytrženo z kontextu nebo úmyslně zamlčeno. Karel Havlíček zveřejnil graf, který má dokazovat úspěch vlády ANO v boji s inflací. Čísla nelžou. Jenže příběh, který k nim přidal, ano. Rozebrali jsme krok za krokem, kdo inflaci skutečně zkrotil, kdo ji pomohl rozjet a proč si dnes ANO připisuje zásluhy za práci, kterou odvedl někdo jiný (a opravdu to nemusí být jen Petr Fiala).
Meziroční inflace – červen 2026 (zdroj: FB K. Havlíčka)
Před 4 roky vláda nezareagovala na vývoj cen energií a měli jsme v tuto chvíli čtvrtou nejvyšší inflaci v EU. Dnes ji máme díky včasným energetickým opatřením druhou nejnižší. Podle nejaktuálnějších čísel Eurostatu 1,1 %. Důležitá zpráva pro podniky, domácnosti, investory i Českou národní banku.
Drobný dotaz na paměť: odkdy je vlastně tahle vláda u moci?
Andrej Babiš složil premiérský slib 9. prosince 2025, jeho třetí vládu jmenoval prezident 15. prosince 2025 a důvěru dostala až 15. ledna 2026. V červnu 2026, ke kterému se graf vztahuje, seděla tahle vláda ve Strakovce zhruba půl roku.
A teď ta nepříjemná část. Jaká byla inflace předtím, než ANO převzalo klíče? Na konci roku 2025 činila 2,1 %, průměr za celý rok 2025 byl 2,5 % – tedy přesně na dvouprocentním cíli České národní banky. Přeloženo do lidštiny: inflace byla poražená a srovnaná do latě dřív, než tahle vláda stihla rozbalit propisky na první schůzi.
Namístě je proto prostá otázka, na kterou příspěvek zbaběle mlčí: které konkrétní opatření této vlády stihlo za pár měsíců zpětně stlačit inflaci, která byla nízká už v okamžiku, kdy ministři podepisovali jmenovací dekrety? Fyzikálně to nejde. Je to, jako by kuchař přišel do restaurace v poledne, našel oběd uvařený a roznesený po stolech – a začal přijímat pochvaly za své kulinářské schopnosti.
A proč inflace v červnu výrazně spadla na 1,1 %?
Ani poslední pokles – z květnových 1,8 % na červnových 1,1 % – se nezrodil ve Strakovce. Inflace klesla napříč celou EU, protože se uklidnily ceny ropy poté, co odezněl šok z americko-izraelského útoku na Írán. Cenu rohlíku a benzínu nám tedy právě teď nesnížil ministr průmyslu, ale dění na Blízkém východě a vývoj na světových komoditních burzách. Shodou okolností věci, které Andrej Babiš navzdory svému sebevědomí neřídí.
„Čau lidi! Nejdříf sme byli best in kovid, terazky sme aj best in inflace.“
A do třetice ta nejpikantnější tečka. Havlíček příspěvek zakončuje tím, že 1,1 % je „důležitá zpráva pro… Českou národní banku“ – takové pošťouchnutí ve stylu „vidíte, centrální bankéři, jak to umíme“. Jenže měsíc předtím, v červnu 2026, ta samá ČNB poprvé po čtyřech letech zvedla úrokové sazby – a jako důvod uvedla mimo jiné vyšší tempo zadlužování, které nastartovala vláda Andreje Babiše. Je to tedy opravdu důležitá zpráva pro ČNB – jen trošku jiná, než si Havlíček představoval. Centrální banka zrovna zvedá varovný prst nad budoucí inflací, kterou svou útratou rozjíždí nová vláda – zatímco ta si na Facebooku připisuje zásluhu za inflaci minulou, kterou zkrotil někdo jiný.
Shrnuto: nízká inflace v červnu 2026 není odměna za půl roku vládnutí ANO, ale zděděný výsledek práce, kterou odvedli jiní – plus pořádný kus světové geopolitiky.
Tvrzení „Fialova vláda nezareagovala“ je v přímém rozporu s fakty
„Před 4 roky“ znamená rok 2022. A tady je první drobnost, kterou příspěvek elegantně zamlčuje: v roce 2022 nevládlo ANO. Vládl Petr Fiala, jehož kabinet nastoupil 17. prosince 2021. Havlíček tedy nekritizuje anonymní „vládu“ – kritizuje konkrétně Fialu. Což je legitimní. Problém je, že to, co mu vyčítá, je prokazatelně nepravda.
Meziroční inflace – červen 2022 (zdroj: FB K. Havlíčka)
Fialova vláda na drahé energie zareagovala jedním z nejnákladnějších záchranných balíčků v novodobých dějinách země. Právní rámec úsporného tarifu schválila už 22. června 2022 – přesně v měsíci, na který Havlíčkův graf ukazuje jako na důkaz nečinnosti. Konkrétní podobu odsouhlasila 24. srpna 2022, s průměrnou pomocí 15 000 Kč na domácnost a odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie.
A to byla jen předehra. Na podzim 2022 přišlo zastropování cen energií. Cena samotné dodávky elektřiny byla omezena na 5 000 Kč za MWh bez DPH (tedy 6 050 Kč s DPH) a plynu na 2 500 Kč za MWh bez DPH (3 025 Kč s DPH), a to pro domácnosti i rozsáhlý okruh firem a veřejných institucí. Tehdejší odhady nákladů se pohybovaly kolem 130 miliard korun, konečný účet ale závisel na vývoji tržních cen a byl nakonec nižší než nejčernější původní scénáře.
Shrňme to. Havlíček tvrdí, že vláda nezareagovala. Ta vláda přitom nasadila jeden z nejdražších energetických balíčků v dějinách země – zastropování cen v řádu desítek až stovky miliard korun a úsporný tarif s průměrnou úsporou 15 tisíc na domácnost. Můžeme se bavit o tom, jestli to bylo dobře zacílené a jestli to nešlo udělat chytřeji – to je legitimní debata. Ale říct, že nezareagovala? To je jako stát před uhašeným barákem a tvrdit, že hasiči jen přihlíželi, zatímco na oheň ve skutečnosti lili galony vody.
A co ta „čtvrtá nejvyšší inflace v EU“?
Tady buďme poctiví: číslo zhruba sedí a Česko na tom bylo v roce 2022 v evropském srovnání zle. Jenže Havlíčkovo rámování dělá z celoevropské katastrofy český unikát. Realita je, že v roce 2022 hořelo v celé Evropě naráz. Vysokou inflaci táhly čtyři věci a ani jednu z nich nevymyslela vláda ve Strakovce: narušení dodavatelských řetězců po covidu, prudký růst cen energií po ruské invazi na Ukrajinu, uvolněná měnová politika během pandemie a přehřátá spotřebitelská poptávka (ČNB).
Inflace v Česku vyšplhala na 18 % v září 2022 – nejvyšší hodnotu od prosince 1993. Tenhle vrchol táhly hlavně ceny energií: elektřina meziročně o skoro 38 %, zemní plyn o téměř 86 % (ČSÚ). To není příběh o líné vládě. To je příběh o tom, co Putin udělal s cenou plynu na burzách – a co to udělalo s účtem každé české domácnosti.
A kdo nakonec inflaci srazil zpátky?
Především Česká národní banka. Ta začala zvedat úrokové sazby už v červnu 2021 a v červnu 2022 je vyhnala na 7 % – nejvyšší úroveň od roku 1999 a nejpřísnější měnovou politiku za víc než dvacet let. Právě tohle – a ne facebookové grafy – poslalo inflaci z 18 % zpátky ke dvěma procentům. A ČNB je nezávislá instituce, kterou neřídí žádný premiér. Ani Fiala, ani Babiš.
Jádro celého problému: inflaci v Česku nekrotily vlády, ale centrální banka a odeznění světových šoků. Vlády jí buď trochu pomáhaly (zastropováním nákladů), nebo jí házely klacky pod nohy (rozhazováním). A přesně tenhle rozdíl je pointou příběhu tří dějství.
PŘÍBĚH TŘÍ DĚJSTVÍ: covid, válka a muž, který si připsal cizí vysvědčení
Havlíčkův příspěvek staví na jednoduchém příběhu: dřív zle, dnes dobře, a mezi tím hrdinská vláda ANO. Realita má ale tři dějství – a v žádném z nich nehraje ANO tu roli, kterou si samo přiděluje.
Dějství první: ANO a covid (2017–2021) – kdopak to v létě neopravil děravou střechu?
Vraťme se do časů, kdy se ekonomice dařilo. V roce 2016 skončil státní rozpočet v přebytku 61,8 miliardy korun – historicky nejlepším výsledku vůbec – a přebytkový byl i rok 2018. To je chvíle, kdy si zodpovědný hospodář dělá rezervy na horší časy. Střecha je děravá a slunce svítí – ideální doba ji spravit. Andrej Babiš, tehdejší ministr financí a posléze premiér, ji ale spravovat nechtěl. Chtěl rozdávat.
Ještě před covidem, v roce 2019, byl rozpočet zpátky ve schodku 28,5 miliardy. Žádná pandemie, žádná válka – jen ekonomika na vrcholu a vláda, která místo spoření utrácela. A pak přišel majstrštyk: na sklonku roku 2020, uprostřed pandemie, Babiš prosadil zrušení superhrubé mzdy – trvalé daňové škrtnutí, které rozpočet připravilo o víc než 70 miliard korun ročně (z toho zhruba 50 miliard ze státní kasy), a to bez jakékoli náhrady výpadku. Národní rozpočtová rada varovala, že tím prohloubí strukturální deficit. Rok před volbami. Jaká náhoda.
Právě tohle se do modrého grafu nevejde: české veřejné finance nedostal do dluhu stovek miliard covid ani válka na Ukrajině – dostalo je tam trvalé snížení daní a rozjeté běžné výdaje z dob, kdy měl stát šetřit.
A teď to nejlepší. Za rok 2021 skončil rozpočet rekordním schodkem 419,7 miliardy korun – nejhorším výsledkem v dějinách země – a státní dluh vyskočil na rekordních 2,47 bilionu. A tady přichází na scénu Nejvyšší kontrolní úřad se zjištěním, které by mělo viset v každé debatě o „hospodárném“ ANO: téměř 90 procent meziročního nárůstu výdajů státního rozpočtu vůbec nesouviselo s bojem proti covidu (NKÚ). NKÚ přímo napsal, že rostly hlavně běžné výdaje — platy a sociální dávky bez adekvátního krytí příjmy, v kombinaci s rezignováním na hledání úspor. Covid byl tedy jen za necelou desetinou zdražení státu. Zbytek byl politický nákup – provoz, dávky, důchody, mzdy – rozdávaný v roce, který shodou okolností předcházel volbám.
A jak na tohle zjištění reagoval bývalý vicepremiér Babišovy vlády? Zlehčoval ho. V rozhlasovém rozhovoru označil číslo NKÚ za „dobrý marketing“ a naznačil, že se kontrolní úřad jen potřeboval zviditelnit. Jméno toho vicepremiéra? Karel Havlíček. Ano, tentýž muž, který dnes na Facebooku vysvětluje, jak umí krotit inflaci, kdysi mávl rukou nad zprávou o tom, jak jeho vláda rozhazovala.
Ne náhodou začala ČNB zvedat úrokové sazby už v červnu 2021 – tedy ještě za Babiše – protože se inflace začala nebezpečně vzdalovat od dvouprocentního cíle. Přeloženo: hasiči vyjížděli k požáru ve chvíli, kdy muž, který dnes pózuje s hasičskou hadicí, ještě přikládal do kamen.
Vývoj salda státního rozpočtu za vlády Andreje Babiše
Dějství druhé: Fiala a válka na Ukrajině (2021–2025)
Fialova vláda dostala do klína ten nejhorší možný scénář – ruskou invazi a energetický šok, jaký Evropa nepamatovala. Inflace vyletěla na 18 %. Vláda reagovala úsporným tarifem a stropy, které se původně odhadovaly na 130 miliard, ČNB držela sazby na 7 %, a společně to během tří let stlačily z 18 % zpět na 2,1 % na konci roku 2025. Ať už si o Fialově vládě myslíte cokoli – a je za co ji kritizovat – tvrdá práce s inflací se odvedla tady. Ne v roce 2026.
Dějství třetí: Babiš a hotový oběd (od prosince 2025)
A do situace, kdy je inflace už dávno u cíle, nastupuje třetí Babišova vláda. Nezdědila špinavou půdu po squatterech. Zdědila uklizený byt. A hned první měsíce vládnutí přinesly cosi symbolického: v červnu 2026 ČNB poprvé po čtyřech letech zvýšila sazby – kvůli obavám z tempa zadlužování, které rozjela právě nová Babišova vláda.
Cizí vysvědčení s přepsaným jménem
Poskládané za sebou to dává obrázek, který se do modrého facebookového rámečku tak úplně nevejde: ANO pomohlo inflaci rozjet, Fiala a ČNB ji zkrotili, a ANO se vrátilo právě včas, aby si nastřihlo pásku před hotovým dílem – a začalo znovu utrácet tak, že už zase svítí varovná kontrolka centrální banky.
Nízká inflace v červnu 2026 tedy není vysvědčení nové vlády. Je to vysvědčení někoho jiného, na které Andrej Babiš hrdě napsal svoje jméno.
Suma sumárum – hnutí ANO znovu předvádí učebnicovou manipulaci s fakty. Vezme jeden příznivý údaj, vytrhne ho z kontextu a vydává ho za důkaz vlastních zásluh. Jenže ekonomika takto nefunguje. Inflace je výsledkem dlouhodobého působení měnové politiky ČNB, vývoje cen energií, zahraničních vlivů i rozpočtové politiky předchozích let – není to něco, co vznikne nebo zmizí pár měsíců po nástupu nové vlády.
ANO nelže číslem. Lže tím, co kolem něj zamlčí
Tenhle jeden graf není výjimka, ale bežná ukázka toho, jak ANO nejen na sociálních sítích zachází s fakty. Vzorec je pořád stejný: vezme se reálné číslo, vytrhne se z kontextu a přišije se k němu příběh o vlastní genialitě.
Není to poprvé. Už v novoročním projevu 2. ledna 2024 Andrej Babiš prohlásil, že „rostoucí inflaci jsme včasným snížením DPH na energie srazili na 5,3 %“. Mluvil přitom o opatřeních své vlády z konce roku 2021. Demagog.cz ten výrok ohodnotil jako nepravdu – inflace za jeho vlády neklesala, naopak od června 2021 nepřetržitě rostla a v prosinci 2021, jeho posledním měsíci ve funkci, dosáhla 6,6 %. Všimněte si té formulace: „včasným snížením“. Dnes Havlíček píše „díky včasným energetickým opatřením“. Stejný trik, stejná slova, o dva roky později.
A není sám a není to ojedinělé. Když Babiš ve videu tvrdil, že za Fialy „o třetinu zdražilo úplně všechno“, fact-checkeři z CEDMO ukázali, že to nesedí – doprava zdražila o 19 %, léky o necelých 17 %, ne rovnoměrně o třetinu.
A teď to důležité, protože právě tím se lišíme od těch modrých grafů: buďme féroví. Někdy ANO použije číslo, které je doslova pravdivé. Že za Fialy vzrostly ceny energií v Česku nejvíc v EU (+64,2 %) potvrdil i Demagog – a byl to opět graf, kterým jako první mával Karel Havlíček. Jenže i pravdivé číslo se stane lží, když se k němu zamlčí, že tu drahotu spustil Putin, ne Fiala. A stejný metr platí na obě strany: Demagog neváhá označit za zavádějící ani výroky Petra Fialy, když se mu čísla hodí. O to tu jde – ne o barvu dresu, ale o to, jestli číslo sedí i s kontextem.
A právě kontext je to, co Havlíčkův graf systematicky vynechává. Na inflaci 1,1 % neměla žádný zásadní vliv jeho vláda, ale někdo jiný – Fialův kabinet, nezávislá ČNB svými sazbami a odeznění světových šoků. Andrej Babiš k tomu jen včas doběhl s propiskou, aby se na hotové vysvědčení podepsal. Nízká inflace v červnu 2026 tedy není vysvědčení nové vlády. Je to vysvědčení někoho jiného, na které si ANO napsalo svoje jméno.
Až příště narazíte na Facebooku na sebejistý graf s velkým číslem a šipkou, položte si jednu prostou otázku: co na tom obrázku není? Odpověď totiž bývá důležitější než to, co na něm je.
Pozn.: Přebytek roku 2016 částečně nafoukl mimořádný příliv peněz z EU; v absolutních číslech rostl státní dluh během pandemie i v dalších zemích EU. Podstata argumentu tím ale zůstává nedotčena – v dobrých letech se mělo šetřit, ale místo toho se trvale snižovaly daně a zvyšovaly běžné výdaje.
_________________
Použité zdroje:
1. Eurostat / ČTK: Inflace v EU v červnu klesla na 2,9 %, v ČR druhá nejnižší (1,1 %) – odkaz
2. ČSÚ: Indexy spotřebitelských cen – inflace – červen 2026 – odkaz
3. Inflace-Česko.cz: vývoj inflace v ČR (2,1 % konec 2025, průměr 2,5 %) – odkaz
4. Vláda ČR: Jmenování třetí vlády Andreje Babiše (15. 12. 2025) – odkaz
5. Wikipedie: Třetí vláda Andreje Babiše (důvěra 15. 1. 2026) – odkaz
6. BusinessInfo.cz: ČNB poprvé po čtyřech letech zvýšila sazby (červen 2026) – odkaz
7. Vláda ČR: Zákonná pravidla pro úsporný tarif (22. 6. 2022) – odkaz
8. Vláda ČR: Konkrétní podoba úsporného tarifu, průměr 15 000 Kč (24. 8. 2022) – odkaz
9. Aktuálně.cz: Cenový strop na elektřinu a plyn, náklady ~130 mld. Kč – odkaz
10. MPO: Vláda schválila zastropování cen energií – přesné parametry (elektřina 5 000 Kč/MWh bez DPH, plyn 2 500 Kč/MWh bez DPH) – odkaz
11. ČNB (historie): Měnová politika během pandemie a období zvýšené inflace – odkaz
12. Aktuálně.cz / ČSÚ: Inflace v září 2022 dosáhla 18 %, nejvyšší od 1993 – odkaz
13. ČSÚ: Indexy spotřebitelských cen – září 2022 (elektřina +38 %, plyn +86 %) – odkaz
14. Finance.cz: ČNB zvýšila úrokové sazby na 7 % (červen 2022) – odkaz
15. ČNB: Jak bojujeme proti inflaci – nejpřísnější politika za 20+ let – odkaz
16. Wikipedie: Státní dluh Česka (přebytek 2016 +61,8 mld. Kč) – odkaz
17. Kurzy.cz: Rozbor propadu veřejných financí a zrušení superhrubé mzdy (deficit 2019 −28,5 mld.) – odkaz
18. Aktuálně.cz: Babiš navrhl zrušit superhrubou mzdu (výpadek 70+ mld. Kč) – odkaz
19. iROZHLAS: Národní rozpočtová rada odmítla návrh na zrušení superhrubé mzdy – odkaz
20. CNN Prima News: NKÚ – 90 % nárůstu výdajů 2021 nesouviselo s covidem; deficit 419,7 mld., dluh 2,47 bil. – odkaz
21. NKÚ: Výroční zpráva – 90 % nárůstu výdajů mimo covid, rezignace na úspory – odkaz
22. Aktuálně.cz: NKÚ – nárůst provozních výdajů a dávek bez krytí příjmy – odkaz
23. iROZHLAS: Havlíček označil zjištění NKÚ za „dobrý marketing“ – odkaz
24. Demagog.cz: Babišův výrok „inflaci jsme včasným snížením DPH srazili“ hodnocen jako NEPRAVDA – odkaz
25. CEDMO: Nepravdivé výroky v Babišově proslovu (růst cen nebyl rovnoměrně „o třetinu") – odkaz
26. Demagog.cz: Havlíčkův/Babišův graf růstu cen energií +64,2 % hodnocen jako PRAVDA (kontext ale chybí) – odkaz
27. Demagog.cz: I výroky Petra Fialy hodnoceny jako zavádějící (rovný metr na obě strany) – odkaz
