Článek
Chladná únorová noc roku 1978. Ve Všeobecné nemocnici navždy dohořívá život mladé herečky Zuzany Ondrouchové. Bylo jí teprve 27 let. Kdo byla tato křehká tmavovláska s plachým úsměvem, která na plátně ztělesňovala radostné a temperamentní dívky plné života, ale v souboji s osudem zůstala bezmocná?
Zuzana se narodila 20. března 1950 v Praze do rodiny lékařů. Jako by jí ale už v kolébce místo fonendoskopu vložili do rukou hereckou múzu – před filmovou kamerou stanula poprvé v pouhých šesti letech. Tehdy, roku 1956, si zahrála maličkou holčičku ve školce ve filmu Honzíkova cesta režiséra Milana Vošmika.
Stala se tak dětskou hereckou senzací. O pár let později na ni filmaři vzpomněli znovu a začali ji obsazovat do výraznějších rolí – především pro její bezprostřední půvab a přirozenost, kterou kamera milovala. Zuzanka v psychologickém Probuzení (1959), Anežka v dobrodružných Prázdninách v oblacích (1959), malá Olga v dramatickém Pohledu do očí (1961) – ve všech těchto filmech okouzlila diváky svou dětskou upřímností.
Táto, sežeň štěně! – název nestárnoucí rodinné komedie z roku 1964 se stal téměř mottem jejího dětství před kamerou. Právě v tomto filmu zazářila jako Olina, nejstarší dcera redaktora Hlavsy, kterého hrál legendární Miroslav Horníček.
Bystře mu na plátně sekundovala a spolu s partou dětských hrdinů dokázala ztropit zmatek, jen aby tatínka vytrhli z jeho poklidných snů o prázdninách a vymohli si vysněné štěně. Tahle rozesmátá holčička s velkýma očima a dvěma copy vešla do paměti filmových diváků.
Zkouška dospělosti
Dospívání bývá pro dětské hvězdy kruté – mnohé z nich zhasnou, jakmile odrostou roztomilému věku. Zuzanin případ to však nebyl. Ve druhé polovině 60. let plynule přešla z dětských úloh k postavám dospívajících dívek. Jako šestnáctiletá se ocitla rovnýma nohama v temném kriminálním dramatu Vrah skrývá tvář (1966).
Ztvárnila zde Radku, mladičkou dívku psychicky týranou vlastním otčímem, která se stává svědkyní rekonstrukce zločinu. Při natáčení této dusivé scény musela Zuzana v sobě probudit emoce, jimž se do té doby snad ani nepřiblížila – hrůzu, stud a zoufalství. Ačkoli jí bylo pouhých šestnáct, podala před kamerou strhující a děsivě přesvědčivý výkon, z něhož dodnes mrazí.
Byl to její první skutečně „dospělý“ film – a zvládla jej s autenticitou, jakou by nezvládly možná ani zkušenější herečky. Diváci viděli na plátně zhroucenou Radku – netušili, že křehká dívka, která ji hraje, sama prožívá svůj bouřlivý přerod v dospělost.
Následující rok přišla role, která měla být největší v celé Zuzanině filmové kariéře: Václav Krška jí svěřil hlavní postavu v poetické tragikomedii Dívka se třemi velbloudy (1967). Zuzana se proměnila v šestnáctiletou Bobinu Gromovou – dívku, která neplánovaně otěhotní s montérem Pepou odjíždějícím daleko na práci do Alžírska.
Bobina tak naplní rodinné „prokletí“ svobodných matek: stejně jako kdysi její maminka, babička i prababička zůstává na dítě sama. Mladičká Ondrouchová se v této roli potkala s hereckou elitou – její filmovou matku ztvárnila známá herečka Slávka Budínová – a obstála dokonale. Film Dívka se třemi velbloudy se stal vrcholem její filmové dráhy.
Na jevišti a před kamerou
Když Zuzana opouštěla v červnu 1972 nádvoří DAMU s diplomem v ruce, v duši se jí mísily hrdost s úlevou. Podařilo se – je z ní profesionální herečka. A nabídky na sebe nenechaly čekat. Mladinkou absolventku zlákala regionální scéna, která tenkrát dávala šanci začínajícím umělcům vyrůst: Východočeské divadlo v Pardubicích.
Odešla z rušné Prahy do klidnějších Pardubic a s vervou se vrhla do práce na divadle. Konečně mohla ukázat, co v ní dřímá – a jeviště jí nabídlo mnoho víc velkých příležitostí než dosud filmová kamera.
Na prknech excelovala. Z roztomilé holčičky se proměnila ve vášnivé temperamentní hrdinky i něžné milovnice s iskrou v oku. Divá Bára – odvážná vesnická dívka z dramatu podle Boženy Němcové; Rosalinda v Shakespearově Jak se vám líbí; noblesní šlechtična Anna v inscenaci Richard III. – to jsou jen některé z divadelních postav, v nichž se Zuzana Ondrouchová našla.
Její vysoké čelo, dlouhé černé vlasy a široký upřímný úsměv se staly poznávacím znamením jejích rolí, křehký zjev však klamal – na jevišti dokázala rozehrát silné emoce a naplnit je pravdou. Diváci si ji oblíbili jako vtělení mládí a radosti: Zuzana působila na scéně stále tak mladistvě a optimisticky, jako by ani nepoznala bolesti života.
Po čtyřech úspěšných sezónách v Pardubicích se rozhodla pro změnu. V roce 1976 přijala angažmá v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech a natrvalo se tam přestěhovala. Bylo jí 26 let a zdálo se, že má to nejlepší ještě před sebou.
Vedle divadla nezanevřela ani na kameru. V 70. letech se sice ve filmu objevovala spíše v epizodních úlohách, ale přesto dokázala zaujmout. Zahrála si servírku v dramatu Kateřina a její děti (1970) či drobnou roli nevěsty v jednom z příběhů seriálu Pan Tau (1972). Československá televize ji obsadila do populárního retro seriálu Byl jednou jeden dům (1974), kde jako Majka Drvotová – dcera bodrého drožkaře v podání Vladimíra Menšíka – opět zářila mladistvým půvabem.
Na plátně kin se mezitím objevila třeba jako telefonistka v historickém velkofilmu Osvobození Prahy (1975) či jako dívka Matylda v povídkovém filmu Boty plné vody (1976).
Láska na prahu tragédie
Na jaře 1976 prožívala Zuzana snad nejšťastnější období svého života. V Karlových Varech, kde začala nové angažmá, našla nejen zajímavé role, ale i lásku. Zamilovala se do kolegy, o rok mladšího herce Petra Svárovského. Byl to pohledný, talentovaný muž – herec, který později rozvíjel i kariéru režiséra a dramaturga. Jejich setkání v pardubickém divadle přerostlo v hluboký vztah, a tak netrvalo dlouho a rozhodli se vzít. V červnu 1976 se vzali – Zuzana Ondrouchová se stala paní Svárovskou.
Jenže osud už mezitím tiše splétal nitky tragédie. Krátce po svatbě se Zuzana začala necítit dobře. Zpočátku to přičítala vyčerpání. Jenže únava nepřecházela, spíš se stupňovala. Přidaly se podivné bolesti a slabosti.
Podzim 1976 potvrdil tušení, že nejde jen o nastydnutí či přepracování. Když se přidala prudká bolest v kostech a nesnesitelná únava, obrátila se konečně na lékaře. A pak přišla diagnóza jako úder blesku: akutní leukémie. Zákeřná nemoc krve, která v té době byla takřka rozsudkem smrti.
V roce 1977 musela ukončit angažmá v divadle. Ze dne na den přestala hrát – lékaři jí nekompromisně zakázali jakékoli natáčení a vystupování. Vyzvali ji, aby se okamžitě začala léčit a šetřila síly na boj s nemocí.
Zatímco nemoc postupovala, Zuzana se rozhodla nevzdat. Pokus o návrat přišel možná dřív, než kdokoli čekal. Navzdory zákazu a krutým bolestem souhlasila, že ještě jednou stane před kamerou. Jindřich Polák, režisér chystané sci-fi komedie Zítra vstanu a opařím se čajem, jí nabídl roli Evy – krásné artistky, snoubenky hlavního hrdiny v podání Petra Kostky. Role to byla milá a optimistická, plná úsměvů a mladé lásky. Zuzana věděla, že je zle a že naděje na vyléčení je mizivá. Přesto se rozhodla nabídku přijmout – snad aby dokázala, že ji nemoc nepřipraví o vše, co miluje.
Natáčení v krutých bolestech. Tak by se dala nazvat poslední kapitola její herecké dráhy. Každý den na place pro ni znamenal přemáhání. Když kamera běžela, Zuzana se proměnila – její Eva Kroupová byla usměvavá, bezstarostná dívka v šatech artistky, lehká jako vánek. Ondrouchová na sobě nedala nic znát. Ani mnozí kolegové možná netušili, jaké peklo prožívá v zákulisí.
Film Zítra vstanu a opařím se čajem měl premiéru v roce 1977 a stal se – osudově – jejím posledním dokončeným filmem. Diváci v kinech viděli půvabnou slečnu s jiskrou v oku, která se směje a sní o budoucnosti po boku milovaného muže. Netušili, že herečka, která ji hraje, v tu dobu pomalu umírá.
V soukromí se Zuzana snažila užít každou chvilku, která jí zbývala. S Petrem si zařídili malý byt v Karlových Varech a ona si ho hýčkala, jako by to bylo hnízdečko naděje. Společně věřili v zázrak, nebo se o tom aspoň snažili přesvědčit jeden druhého.
Jenže nemoc byla neúprosná. Na podzim 1977 se její stav prudce zhoršil. Poslední adventní neděli toho roku strávila v nemocnici. Zemřela krátce nato, 3. února 1978, nedlouho před svými 28. narozeninami, vysílená leukémií.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zuzana_Ondrouchov%C3%A1
https://www.super.cz/clanek/celebrity-sexualne-zneuzivana-divka-i-tehotna-sestnactka-krehka-herecka-27-z-filmu-zitra-vstanu-a-oparim-se-cajem-podlehla-leukemii-661020
https://www.csfd.cz/tvurce/1270-zuzana-ondrouchova/biografie/
https://www.centrum.cz/clanek/zuzana-ondrouchova-tocila-v-krutych-bolestech-hvezda-krimi-vrah-skryva-tvar-zemrela-v-27-letech-146037
https://www.krajskelisty.cz/praha/23776-detska-hvezda-se-hrave-prehrala-v-krehke-krasky-zakerny-osud-s-ni-ale-mel-jine-plany-tajnosti-slavnych.htm#google_vignette
https://web.archive.org/web/20190715121851/http://extrastory.cz/kruty-osud-zuzany-ondrouchove-puvabna-herecka-zemrela-velmi-mlada.html
https://zeny.iprima.cz/krasna-herecka-zuzana-ondrouchova-natocila-slavnou-komedii-a-zemrela-bylo-ji-27-let-431968
