Článek
30. září, Husinec. Třiasedmdesátiletý muž ozbrojený něčím, co bylo popsáno jako větev nebo násada od hrábí, zbil dvě desetileté děti – jednoho chlapce a jednu dívku – u místní památky. Dívka byla krátce hospitalizována a rodina chlapce se kvůli traumatu způsobenému incidentem musela přestěhovat. To abychom si na úvod dali jasné shrnutí, co se vlastně stalo a o čem chci dnes psát.
Co vyvolalo konflikt?
Celá událost prý začala tak, že si děti házely míčem poblíž stromu, na kterém stála dřevěná socha vodníka – a jednou se do ní trefily. Na což ten „po právu rozzlobený děda“ reagoval tak, že děti zbil klackem nebo násadou od hrábí (popis nástroje se lehce liší, nicméně to není nijak podstatné).
Proč to není trestný čin? To si děláte legraci?
Navzdory fyzické povaze hádky a viditelným zraněním dětí ovšem místní policie rozhodla, že incident nesplňuje kritéria trestného činu. Případ byl místo toho klasifikován jako občanskoprávní přestupek a postoupen obecnímu úřadu k dalšímu opatření. Pěkné, že?
Myslím, že je na tom krásně vidět, jak je společnost stále ještě nakloněna fyzickým trestům. Kdyby to totiž byly jeho vnoučata, zmydlit by je mohl, vždyť „škoda každé rány, která padne vedle.“ No a děti ze sousedství, to už skoro vnoučata jsou, tak co s tím dělat nějaké ciráty…
Kdyby to bylo vaše dítě…
A já si kladu otázku – dělá se pro bezpečnost našich dětí dost? Jako nezlobte se na mě, ale moje děti jsou moje zodpovědnost. Pokud s nimi tedy máte problém, přijďte za mnou. Já je nebiju (výjimkou byla jedna vystrašená výchovná, když mi dvouleťák vletěl skoro pod motorku – a dodnes mě to štve), tak nevím, proč by to měl dělat někdo jiný. A ještě tyčí – to už se rovnou můžeme vrátit do doby řemenů a rákosek. Anebo uplatňovat pravidlo, které praktikoval jeden náš strýc: Každý večer zbil své dva kluky preventivně – prý vždycky věděli, za co. Že se s ním dnes ani jeden z jeho potomků nebaví, mi přijde jako samozřejmost.
Další fáze tohoto případu prý zahrnuje správní řešení. Obecní úřad určí odpovídající trest, který může být v rozmezí od napomenutí až po pokutu. No krása – dítě je zbito za pitominu, kterých jsme se jako děti navyváděly nespočet (chlapec se z vesnice kvůli strachu dokonce odstěhoval), a my jako společnost uděláme jen „Ty, ty, ty?“ Přijde vám to normální? Mně tedy ne.
Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/krimi-senior-ktery-sel-v-husinci-s-vetvi-na-deti-nespachal-trestny-cin-40498762#
