Článek
Tohle je takový ten nenápadný příběh – maličký střípek mozaiky, která vám dokáže skvěle vylepšit den, když se poskládá správně. Byla jsem šokovaná, překvapená – a nakonec neskutečně potěšená. Lidé si umí navzájem pomáhat, to jsme společně dokázali i při vybírání dárků do domova pro seniory, ale někdy vás to prostě a jednoduše vážně zaskočí.
Na tu pětistovku zpátky nemáme
Byla jsem nepřipravená, to přiznávám. Dcera si zrovna vybírá školu, tak jsme šly na den otevřených dveří jedné blízké hotelovky. Pohoštění tam bylo zdarma a bylo super, ale pokud jste si chtěli koupit něco domů, už se platilo. A to mě vůbec nenapadlo. Ono je to vlastně logické, škola se chce odprezentovat co nejlépe.
Dcera chtěla ochutnat domácí čokoládovou pomazánku za 55 Kč, ale s pětistovkou jsem nepochodila. Prostě neměli zpátky. Kartou platit nešlo, já drobné neměla a jediný bankomat, o kterém jsem věděla, byl dvě zastávky tramvají. Už jsem se smiřovala s tím, že holt dneska nic nebude. Zamrzí to, ale co naděláte.
Anděl s láskou ke kočičkám
A v tom se za mnou objevila paní – taky s dcerou. „Já to za vás zaplatím, potom to pošlete na kočičky,“ pronesla a já vůbec nechápala.
„No přece nepoletíte někam do bankomatu. Ten je stejně daleko. Já to za vás zaplatím a vy pak ty penízky pošlete na můj oblíbený kočičí útulek. Co říkáte?“
Vykoktala jsem ze sebe souhlas, hodně překvapený. Paní nám ty pomazánky koupila rovnou dvě, ať si prý dcerka užije, a pak jsme si spolu ještě chvíli povídaly nad svařákem, který tam také vařili. Na první pohled byste to do ní neřekli – úplně obyčejná paní, kterých potkáváte každý den tisíce. Přesto ji napadlo něco takového. Nechtěla ode mě ani žádné potvrzení. Nakonec jsem si od ní doslova vyžebrala e-mail, abych jí mohla poslat důkaz, že jsem ty peníze vážně poslala.
Pak jsme se rozloučily a šly každá svou cestou. Ale já na to dodnes myslím. No schválně – kdy se vám naposledy stalo něco takového?
