Článek
No, dneska asi nebudu moc dlouho chodit kolem horké kaše a všechno obkecávat. Manžel podstoupil vasektomii. Ze spousty důvodů. Děti už máme, tak co. Mimochodem bezskalpelovou – hotovo za hoďku a bolístkoval (trošku) jen dva dny. Horory, kterými ho někteří strašili, se fakt nekonaly.
Přece ty zásoby nevyhodíme
A co s tím má společného náš syn? No, doma nám zbyly kondomy, pěkná zásobička – holt jsme špatně odhadli, nevadí. Ale co s tím, když se prakticky už neupotřebí? Řešení se naštěstí nabízelo samo. Dospívající syn si nedávno našel přítelkyni, takže nevyužité určitě nebudou.
Manžel vzal naši plechovku od Fernetu, chvíli se zdržel v dětském pokojíčku a za chvíli přišel s očima navrch hlavy. Ptám se ho, co se děje, jak to synáček vzal. A prý v pohodě. „Prohlásil, že už nám je alespoň nemusí chodit krást.“ To jsem vyprskla smíchy. No ale dobře, chlapec si poradil, budiž mu to přičteno k dobru. Jenže tím naše anabáze ještě neskončila.
To jste mi dávat nemuseli
Za pár minut přišel syn sám a v ruce nesl tři růžové čtverce. A prý, co to je. Musela jsem na to chvíli zírat – pak mi došlo, že to jsou ty vibrační jednorázové kroužky, co jsme onehdy vyhráli někde na plese, jednou vyzkoušeli a pak na ně zapomněli (holt žádná sláva to nebyla).
Syn se následně zatvářil značně znechuceně a prohlásil: „Hele, to jste si teda mohli nechat, to jsem nepotřeboval.“ Onu erotickou pomůcku mrsknul na stůl a byl v prachu. A já nevěděla, jestli se mám smát nebo brečet. Připadala jsem si v tu chvíli jako úplný úchyl.
To tak chcete prokázat službičku, a takhle se to proti vám otočí. Ale věřím, že z toho bude jednou pěkná rodinná historka. Jen se to musí nechat trochu uležet.
No a teď mi vlastně došlo, že ono toho v té ložnici vedle kondomů bylo víc. Tak doufám, že si to mladej moc neprohlížel. Jinak v jeho očích asi budu muset doživotně chodit kanálama…
