Článek
A hodně moderní babičky, které si za hlídání vnoučete klidně řeknou o peníze.
Dobrá, to bude nejspíš malé procento toho, proč některé maminky nemají tolik možností hlídání pro dítě. Z většiny to bude ať nezájem prarodičů o vnouče, nebo nevhodné chování a neschopnost postarat se o vnouče tak, jak rodiče vyžadují. To pro malou odbočku.
Z tohoto se vyskytne mnoho maminek, jež si na internetu stěžují, že tam a tam nemohou, protože nemají hlídání. A stěžují si na babičky/dědečky/jiné, že hlídat nechtějí.
Jenomže tady je jeden velmi podstatný bod pro všechny tyto maminky - vy jste se rozhodly mít a porodit dítě. Je tedy logicky vaše povinnost ho zajistit, nemáte očekávat, že vám každý padne k nohám, a bude nabízet hlídání každý víkend. Nemáte se spoléhat na nikoho. Dítě je váš a partnerův/manželův „projekt“, nikoliv celé rodiny.
Je proto dle mého selského smýšlení zcestné očekávat a pak krutě střízlivět z toho, že někdo má být neustále nastoupen na hlídání. Hlídání je bonus, milá pomoc, někdy záchrana, ale ne povinnost kohokoliv jiného.
Přijde mi rovněž chování některých maminek až nevděčné - máte 3 celé roky na to, abyste mohly být doma s dítětem. Proto máte mateřskou. V nejranější fázi dětství vašeho dítěte můžete být s ním, a mnohé si na to stěžují. Co takhle Amerika, milé dámy? Tam si můžete po porodu vzít maximálně 3 měsíce neplaceného volna. A pak hybaj do práce, nebo o ni přijdete.
Mnohé ženy tam tak jdou do práce několik dní po porodu. Mimo to, jak těžké to musí být fyzicky, je na pováženou, jaké to musí být psychicky. Téměř „čerstvé“ miminko po chvíli bez maminky, a maminka s hlavou ovládanou hormony nuceně odloučena od miminka. Mě osobně je z té představy až úzko.
A pak tu máme mnoho žen, jež by nejraději své dítě neustále někam strkaly na hlídání a vztekají se, když to nejde. Proč jste si děti pořizovaly?
