Článek
Kdo může za současné ceny potravin? Trh a nikdo jiný. Nelíbí se mi, kam až některé ceny rostou, ale musíme si přiznat, že za to můžeme sami. Vláda ani jiný subjekt by neměly zasahovat do soukromého podnikání a určovat, za kolik kdo smí vyrábět nebo prodávat. Správná cena je taková, která si najde dostatek kupujících. Pokud budeme jako zákazníci stále nakupovat drahé věci, obchodníci nemají důvod zlevňovat. To je logické.
Z drahého levné
Byly doby, kdy jsme neřešili, kolik co stojí. Co jsme chtěli, to jsme si koupili, a co nás zaujalo, to jsme hodili do košíku. Bohužel růst cen v obchodech nás donutil změnit naše návyky.
Stále kupujeme stejné produkty, ale rozhodující je teď to, kdy a kde je koupíme. Spontánní nákupy už neexistují. To, co chceme, pořídíme pouze tehdy, když je to v akci.
Supermarkety nám ukazují, že si mohou dovolit slevy v desítkách procent. Pokud by skutečné náklady na výrobu a distribuci byly tak vysoké, jak tvrdí, slevy by nebyly možné. Ti, kdo nakupují impulzivně a nehledí na cenu, zaplatí víc. My, kteří jsme začali nakupovat rozumně, ale paradoxně utrácíme za jídlo méně než dřív.
Současná drahota nás donutila hledat slevy
Měli jsme tři možnosti. Buď nakupovat jako doposud a výrazně ohrozit náš měsíční rozpočet. Nebo se vzdát některých produktů, které jsme doposud kupovali. Nebo, třetí možnost, kupovat stále to stejné, ale ne bezhlavě. Vždy jenom tam, kde je akce.
Rozhodli jsme se pro třetí možnost. Ten samý produkt je přece stejný, ať stojí plnou cenu, nebo je ve slevě. Stejný výrobce, obal, složení – liší se jen cena. Koupit zboží za plnou cenu je luxus, který si může dovolit jen ten, kdo peníze neřeší. I tak je to zbytečné.
A tak jsme se stali rodinou, která se dřív smála důchodcům studujícím letáky. Teď máme doma několik letáků, sestavujeme nákupní seznamy a o víkendu vyrážíme na nájezdy do supermarketů. A najednou nám to připadá normální.
Když velí rozum
Ne, nestojíme před supermarketem 10 minut před otevřením. Nestrkáme se o poslední kusy a nekupujeme jídlo na rok dopředu. Ale když potřebuji maso, proč bych ho měl koupit za 200 Kč, když o pár stovek metrů dál stojí polovic? Rozdíl je jen v ceně, stejně jako u desítek dalších produktů.
Je v pořádku, že i rodiny s průměrnými příjmy hledají slevy? Ano, je. Pokud si obchod může dovolit snížit cenu o několik desítek procent, znamená to jediné: původní cena je vysoká nejen kvůli výrobním a distribučním nákladům, ale také kvůli vysoké marži.
Zvykli jsme si na slevy. Dnes jsme přinuceni přizpůsobit se tomu, jak obchody nastavují ceny. Nakupování je o něco složitější, ale pořád si můžeme dopřát to, co chceme. Jen je to obchod, který určuje, kdy a co budeme vařit.
