Článek
Případ Valerie Kvasničkové se začal rozmotávat v roce 2018, najevo ovšem vyšlo, že Valinka z rodiny zmizela už na podzim předešlého roku. Jak je možné, že si nikdo ničeho nevšiml? Dokonce ani dozorující sociální pracovnici nepřišlo nic podezřelého.
V roce 2016 zemřel syn Soni Kvasničkové, a protože se snacha o děti starat nemohla, dostala je do výchovy babička. Pro děti začalo peklo, o kterém ale nikdo nevěděl. Vše vyšlo najevo až o dva roky později, kdy děti vypovídaly o babiččiných praktikách. Ta se ale nejvíce vyřádila právě na drobné Valince. Tahala ji za vlasy, svazovala, kopala do ní a smýkala s ní po zemi, házela s ní o zeď a tloukla jí hlavou o podlahu, čímž výčet tyranských praktik zdaleka nekončí. Týrala ji prakticky denně, přesto si sociální pracovnice ničeho nevšimla, ani tehdy, když už Valinku v domácnosti nevídala. Stačilo jí vyjádření babičky, že Valérie je ve školce. Jenže tam už od konce října nechodila. Školka dokonce posílala zprávy o podezření na týrání, ale ty se nepotvrdily. Ostatní sourozenci viděli svoji sestru naposledy někdy na podzim. Poslední dva dny ležela prý jen v posteli a vypadala, že spí. Když zmizela, babička je nainstruovala, že mají tvrdit, že je u tety v Německu. Pro sousedy měla zase verzi, že Valérie je v dětském domově, aby se naučila dobře chovat.
Zarážející byla pro jednu příbuznou i skutečnost, že přijela o Vánocích do rodiny a přivezla dárky pro všechny děti. Babička přitom ostatním dětem dovolila, aby si rozebraly dárečky určené Valince. Musela vědět, že se vnučka už nevrátí.
Na jaře 2018 navštívila rodinu předem ohlášená sociální pracovnice. Do poznámek zanesla, že v domácnosti je nepořádek, ale navařeno a na stole je mísa s ovocem. Valérie je ve školce. Závěr zněl: Vše je v pořádku.
Jak je možné, že jejího zmizení se začalo řešit až po mnoha měsících?
Sousedé rodinu popisovali, jako vcelku spořádanou romskou rodinu a Valérii jako tichou a zakřiknutou. Sice si uvědomovali, že už jí delší dobu neviděli, ale nic neřešili. Když se někdo ptal, byla prostě v Německu u příbuzných nebo v dětském domově. Pro sociální pracovníky ve školce. Až po půl roce nahlásil podivné zmizení malé Valinky jeden příbuzný a začalo vyšetřování. Od samého počátku babička sveřepě tvrdila, že Valérie je v Německu u příbuzných.
A jak je vůbec možné, že děti dostala do péče babička Soňa?
Vždyť už v roce 1983 byla trestána za týrání svých vlastních tří dětí. Soud neměl ovšem informaci o jejím odsouzení. Stará odsouzení zůstávají pouze v opisu a ten se nedostane do rukou civilním soudům. Díky této mezeře v českém zákoně se dívka dostala tam, kam vůbec neměla přijít. Tento zákon byl naštěstí už upraven, aby se takový případ už nikdy nemohl opakovat.
Jednou z vyšetřovacích verzí byla i možnost obchodu s dětmi.
Ale sebepreciznější pátrání tímto směrem nepřineslo žádné výsledky.
Soňa nedokázala spolehlivě vysvětlit, kde vnučka je, nespolupracovala, nebo opakovala svoji verzi, že je v Německu. Poté ovšem vybrala peníze, zabalila věci a chtěla odjet do Německa i s ostatními dětmi. Údajně na dovolenou. Byla ovšem zadržena a umístěna do vazby, aby nemohla republiku opustit. O tom, kde se její vnučka nachází, ví do dnešní doby pouze ona.
Co si o tom myslí policie?
Valerie se stala obětí trestného činu. Kde je tělo? Mohlo být tehdy vyvezeno třeba s domácím odpadem na skládku. Není tělo, není vražda. Bohužel. I když je policie přesvědčena, že Valinka je po smrti, tak holčička stále figuruje v pátrání.
Soňa Kvasničková mohla být tedy odsouzena pouze za týrání, opuštění svěřeného dítěte a zpronevěru sociálních dávek, které na vnoučata pobírala. Soud ji poslal za mříže na osm let. Podmínečný trest dostala i sociální pracovnice, která u rodiny prováděla šetření.
Zdroj:
