Článek
Devětatřicetiletá Lucie, matka tří dětí, je v domácnosti a trpí jakousi tajemnou nemocí, kterou před natáčením zatajila. V rodině pracuje jen partner, Lucie si přijde v rodině méněcenná, nikdo jí s ničím nepomůže. Ani děti nepomáhají, myslí si, že jí nemají rády. Jsou jen na mobilech
A už vidíme Lucii, jak vchází do bytu a začíná lustrovat. Projíždí mrazák, kuchyňské skříňky, šatní skříně, koulí očima a neustále se pohoršuje. No to néé, toto. Kritizuje každou místnost, ohrnuje nos. „No takhle kdyby to měly moje děti, tak je normálně ztřískám. Ta paní je podle mne špindíra.“ A začne litovat svého přítele, že dostal takovou špindíru. Jenže je to ironie, hlas má nabroušený. „To je trest a já jim to přeju. Ten se milerád vrátí a bude vědět co ve mně má!“ A hrozí zlobně ukazovákem na kameru.
A divák si řekne, že dáma nejspíš přijela ze zámku, nebo alespoň z nějaké luxusnější vilky. Čelist mu spadne, když uvidí, v čem skutečně žije. Marie vystupuje před oprýskaným domkem, vchází dovnitř a nestačí se divit. A diví se i diváci. Žádný zámek, ani vilka se nekoná. Je to prostá hrůza hrůz. Domek je zchátralý, obytná část neskutečně malá a nejméně padesát let na něm nepřiložil nikdo ruku k dílu. Do koupelny se nedá skoro protáhnout, všude vedou nějaké trubky, část koupelny má stařičké bílé obkladačky, koupelna jak z padesátých let minulého století. V částech domku chybí podlaha, jinde je jen volně hozené krabatící se lino, zrezlé radiátory, křivolaká malba a zatřené nečistoty do futer. Marie se začíná smát. To nikdy neviděla. Ano je to až neskutečné a nedá se to ani popsat. To se prostě musí vidět, v čem Lucie může žít. A to navíc přespává v maličké kuchyňce na kanapi, jako nějaká služebná. Aby se vešlo do dětského pokoje, musí se její postel přeskočit. Divák je zděšen a začíná ho Lucie dopalovat. Je nejspíš falešná, ohrnuje nos nad normálním bydlením a sama bydlí v nějaké pastoušce.
Největší exot z výměny? Kdepak.
Maruška má za sebou bohaté manželské zkušenosti. Vdaná byla už sedmkrát. Nyní je ve vztahu spokojená, až na takový detail. Ráda by, aby Aleš také trochu pracoval. On je buď doma, nebo s Maruškou v kadeřnictví. Občas zamete, nebo zapíše něco do diáře. Jinak nedělá nic, rád spí, ale je spokojený. Ví, že je to pro chlapa ostuda, jak říká. Maruška maká od rána do večera a všechno platí. Tak by chtěla, aby náhradní manželka dokopala jejího Aleše do práce.
V Meziboří houstne atmosféra. Petr nemluví, vypadá podrážděný. Prý se bojí o Lucii vzhledem k její nemoci. Psal mu doktor, že na tom není Lucie dobře. Zajímavé. Lucie ve druhé rodině funguje úplně normálně a o žádných svých problémech neví. To její Petr má hlavu plnou její podivné nemoci, prý mu doktor píše maily a nyní je na tom úplně špatně. Lucie to údajně ví, prý jí zavibrují hodinky. Lucie s Petrem žije už šest let jako bratr a sestra. Žádná intimita mezi nimi není. Je to podivný pavouk. Trpí chorobnou představou, že Lucie ve druhé rodině je zmítána svojí chorobou. Jenže ta si užívá procházek, masáží a smíchu. Je to jiná Lucie, než ta, která se nám ze začátku představila.
A pak to přijde. Bubák Petr asi vymyslel plán. Už není tak zakaboněný, už i mluví. Jenže co z něj vzápětí vypadne, je docela podivné. Petr si přeje, aby si Maruška odpočinula, někam si vyrazila, prý vaří jinak a v kuchyni ji vystřídá tchýně. Maruška přišla o svoji dobrou náladu, nějak to nechápe, ale proč ne. Jenže se mu zřejmě nijak psychicky neuleví, večer si přeje, aby odešla na hotel. Důvod je neskutečný. Podlehl představě, že Lucie na druhé straně už nevýslovně trpí tím, že je Maruška v její domácnosti, je třeba Marušku odstranit.
Volá partnerce, ta ho ujišťuje, že je vše v pořádku. On jí sděluje, že ví, jak na tom ona je, volal mu to doktor a trvá na tom, že pro jistotu chce, aby Marie odešla na hotel. Naprosto neskutečné. Prý se stav Lucie může změnit.
Maruška tedy odešla na hotel, předtím ještě vyjádřila přání, že by všichni vyrazili na bobovou dráhu. Šestý den je Marie z rodinného programu vyřazena. Petr odjíždí sám s dětmi na hřiště.
Na druhé straně roste nervozita, Alešovi došlo pivo, došly peníze, došlo i jídlo, není nic. Prostě je tam všechno na Marušce, každý den něco vydělá, takže je každý den na nákup. Finanční rezerva žádná.
Sedmý natáčecí den:
Tchýně na Petra vytáhne problém s plísní, je třeba něco na baráku dělat. Jenže ten má už v hlavě další strašáky, práci na domě odmávne. Z hotelu mezitím přišla Maruška a vygruntovala. A pak jí to natřel. Chce jet na ten výlet, který ona naplánovala, ale jí tam nevezme. Má prostě sousedy, kteří mu prozradili její minulost. Znají jí z Mostu, páchala a páchá nějakou trestnou činnost. Mele o nějakých sáčcích s bílým práškem a o tom, že cosi provozuje za peníze. Maruška zírá jako vyoraná myš. Nevěří vlastním uším, od rána do noci jen stříhá hlavy, o čem to proboha ten chlap mluví? V Mostě v životě nebyla. Co jí to tady tvrdí za strašné lži? Marušce stoupají slzy do očí. „Ještě v životě mě nikdy nikdo takhle neurazil.“ Pláče, je jí to líto. Je odstavena od rodiny, odložena do hotelu a ještě křivě nařčena z prodeje drog a prostituce. Tento nehorázný osobní útok překročil všechny meze, navíc Petr zakázal Marii podílet se na chodu domácnosti. Štáb v tomto okamžiku celou výměnu ukončuje a manželky se vracejí zpět do svých rodin.
Zdroj:
https://voyo.nova.cz/porady/9794-vymena-manzelek-nyni-pouze-na-voyo/epizoda/466079-x?is_autoplay=true
