Hlavní obsah
Lidé a společnost

Lidé v domově důchodců jsou na Vánoce odstrčení. Rodina za nimi nechce jet

Foto: pixabay

Bylo mi to líto, tak jsem za Maruškou zajela. Když mi ale řekla, že její vlastní rodina na ni nemá čas, přišlo mi to divné. Vždyť jsou Vánoce, co by jim to udělalo se tam zastavit?

Článek

Včera jsem navštívila svou známou Marii v domově důchodců. Seděla tam sama u okna a při pohledu na padající sníh mi svěřila něco, co mi zlomilo srdce. Její vlastní rodina, která bydlí ve stejném městě, ji na Vánoce nenavštíví. „Snacha říkala, že mají moc práce a nebudou se otravovat,“ řekla mi se slzami v očích. Přitom její vnuci jsou už dospělí.

Nikdo z nich nemá malé děti, které by potřebovaly péči. Nikdo z nich necestuje přes půl republiky. Bydlí deset minut autem od domova důchodců. Přesto nenajdou ani půl hodiny, aby navštívili vlastní babičku na Štědrý den. V domově se snaží vytvořit vánoční atmosféru. Mají nazdobené stromečky, pořádají vánoční večírky, připravují slavnostní večeři. Ale nic z toho nenahradí objetí od vlastní rodiny. Marie mi ukázala fotky svých vnoučat a povzdechla si, že je neviděla už několik měsíců.

Je smutné, že zatímco v domově pořádají různá vystoupení a programy pro seniory, vlastní rodina nemá zájem. Dokonce i cizí lidé a dobrovolníci najdou čas přijít zazpívat nebo si popovídat, ale vlastní děti a vnoučata ne. „Víš, já bych ani nechtěla jet k nim domů. Chápu, že by to bylo složité. Stačilo by, kdyby přišli sem na hodinku. Máme tu krásně vyzdobené společné prostory, mohli bychom si dát kávu, popovídat si,“ svěřila se mi Marie. A má pravdu - mnoho seniorů ani nechce opouštět domov, stačí jim krátká návštěva.

Přitom domovy pro seniory jsou otevřené návštěvám, zvou příbuzné na vánoční programy, koncerty i společné obědy. Ale co je to platné, když vlastní rodina nemá zájem? Když považuje návštěvu vlastní matky či babičky za otravování? Marie není sama. Většina seniorů v domově zůstává na svátky sama, bez návštěvy příbuzných. A přitom by stačilo tak málo - přijít, posedět, popovídat si. Dát najevo, že na nich někomu záleží.

Když jsem odcházela, Marie mě objala a děkovala mi za návštěvu. „Aspoň někdo si na mě vzpomněl,“ řekla tiše. A já jsem cestou domů přemýšlela, jak je možné, že jsme jako společnost dopustili, aby se naši senioři cítili takhle opuštění. Zvlášť o Vánocích, kdy by nikdo neměl být sám.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz