Článek
Literatura ve školách. Za časů totalitních „povinná“, v těch demokratických jen „doporučená“. Ale v praxi to vyjde nastejno. Zkusme si na pár k osvětě dítek preferovaných autorů posvítit. Čelné místo na seznamu literátů 19. století jistě patří Janu Nerudovi (1834-1891). Nenapsal jen školstvím doporučované Malostranské povídky nebo Balady a romance. Ale i politický pamflet Pro strach židovský z roku 1869. „Jsou a zůstanou bodákem vraženým do našeho masa,“ hřímá v něm Neruda na adresu Židů. Když dále přechází do jednotného čísla, tak píše „my podrobujeme se těžké práci, on se jí vyhýbá, my s malým výtěžkem jsme již spokojeni, on rozmnožuje své jmění do smrti.“ Trnem v oku mu byla právě ekonomická výkonnost Židů, která šla v druhé polovině 19. století ruku v ruce s celkovou modernizací společnosti. Tento pokrok ohrožoval drobné rolníky a řemeslníky, které Neruda považoval za jakousi „sůl země“ českého národa.
Jak Neruda přišel k názvu Pro strach židovský? Odkazuje jím na Nový zákon, kde se v Janově evangeliu vyskytuje tento verš: „Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dvéře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni, pro strach židovský, přišel Ježíš a stál uprostřed a řekl jim: Pokoj vám.“ Spisovatel, který u nás rozšířil novinový žánr fejetonu, se dříve prohlašoval za příznivce Židů. Ale jako představitel českého národního obrození špatně snášel diskuze o pravosti Rukopisu královédvorského a Rukopisu zelenohorského. Byl proto zklamán počínáním Davida Kuhy, židovského šéfredaktora pražského listu Tagesbote aus Böhmen, který dával prostor ke zpochybňování Rukopisů. Právě u něj totiž zhrzený Neruda odstartoval svoji žurnalistickou kariéru…
Temnota Jakuba Demla
V seznamu školní doporučené četby nalezneme i soubor esejů Zapomenuté světlo od Jakuba Demla (1878-1961). „Největší antisemita novodobé české literatury,“ prohlásil o autorovi literární historik Martin C. Putna. Proč? „Řekne-li Vám někdo, že Žid je také člověk, hned mu vyrazte čtyři zuby,“ stojí v jednom z Demlových dopisů. Motivy výše zmíněné knihy se inspiroval i stejnojmenný snímek z roku 1996 s Bolkem Polívkou v hlavní roli.
Jerzy Kosiński měl v roce 1969 důvod se usmívat. Později mu kontroverze okolo jeho díla vryly nejednu vrásku do čela
Z Česka pochází i před šesti lety natočený snímek Nabarvené ptáče. Jeho románovou předlohu — další četbu k maturitě — měl napsat Jerzy Kosiński (1933–1991). Zda tento trýznivý popis holokaustu uvedený židovský autor skutečně napsal, však není zdaleka jisté. Je podezříván, že měl spolupracovníky a jen málo z popisovaných událostí skutečně prožil (v podstatě vykrádal jiné válečné memoáry). Polská amerikanistka Monika Adamczyk-Garbowska tvrdí, že rozsáhlé pasáže Ptáčete Kosiński slovo od slova opsal z publikace literárního historika Henryka Biegeleisena. Když se mládeži doporučují literární plagiáty, proč ne…
Jirous: Škoda rány, která padne vedle
„Už téměř deset let každoročně pořádám tzv. Magorovu studánku — což je místo v radlickém lese Brabenčáku, kam chodil před odchodem na věčnost můj přítel a básník Ivan Martin Jirous,“ řekla před třemi lety v jednom rozhovoru feministka Jana Hradílková. Prý se má jednat o pokus navázat na „jeho mocný odkaz a předat jeho ducha mladé generaci“. A dodala: „Ivan Martin Jirous řečený Magor byl pro mne svého druhu svébytný feminista, jakkoli paradoxní se to může zdát.“
Jiný názor má na autora básnické sbírky Magorovy labutí písně, další položky ze seznamu doporučené četby, feminista Mirek Vodrážka. „Když Magor žil nějaký čas s mojí kamarádkou, básnířkou Marcelou Stárkovou, rozbil jí při jednom svém násilnickém extempore čelist tak, že ji musela mít měsíc zadrátovanou a mohla pít jen brčkem,“ napsal v příspěvku na svém blogu. „Vzhledem k tomu, že násilí na ženách je jedno z kruciálních témat feminismu, nabízí se otázka, jak je možné tolerovat násilí na ženách právě v jeho kontextu,“ znepokojuje se Vodrážka.
A jak se dívat na Lolitu, anatomii jedné pedofilní vášně, z pera ruského spisovatele Vladimira Nabokova (1899-1977)? Že se jedná o mistrovské dílo světové literatury, o tom není sporu. Ale proč se tento veskrze pikantní a interpretačně stěží uchopitelný román doporučuje adolescentní mládeži, to snad pochopí až budoucí generace!
Seznam zdrojů:
https://temata.rozhlas.cz/vztah-jana-nerudy-k-zidum-8009410
https://naos-be.zcu.cz/server/api/core/bitstreams/e0c2a67a-38b8-4c16-b32a-5293016ee4ec/content
https://www.denik.cz/ostatni_kultura/martin-c-putna-rozhovor-20210301.html
https://www.reflex.cz/clanek/filmy-a-serialy/97420/nabarvene-ptace-miri-do-ceskych-kin-byl-autor-jeho-romanove-predlohy-jerzy-kosinski-plagiator-a-lhar.html
https://blog.aktualne.cz/blogy/mirek-vodrazka.php?itemid=41876#more
https://www.feminismus.cz/cz/clanky/hbs-hnizdo-feminismu-30-let-gender-studies
