Článek
Historické analogie platí i na dnešní dění okolo Ukrajiny. Tam se už třetí rok bojuje, proto si uveďme jeden příklad z druhé světové války. Spojené státy byly tehdy stejně izolacionisticky naladěné jako dnes, i když neměly republikánského prezidenta typu Donalda Trumpa, ale F. D. Roosevelta za liberálnější Demokratickou stranu. Ale část extrémně pravicových Američanů podporovala Adolfa Hitlera v jeho úsilí zúčtovat s komunismem v Sovětském svazu. Dnes je tomu naopak: nepřítelem trumpistů je Německo, protože podporuje Ukrajinu, po níž touží ruský prezident Vladimir Putin. Ten v uplynulých dvou dekádách udělal ze „země, kde zítra znamená včera“ výkladní skříň toho, jak by mohly lehce totalitní USA vypadat už třeba za deset let.
Ale zpátky do minulého století. Předtím, než USA vyhlásily válku Německu, nemohl Roosevelt proti americkým podporovatelům nacistů zasáhnout. Nebyli ještě nepřáteli své vlasti. Proto tajně požádal Brity, aby tyto občany USA odposlouchávali a poté i likvidovali. „Bankéři, kteří náhle spáchali sebevraždu, dělníci v docích, nalezení zastřeleni, právníci, kteří zmizeli,“ napsal o tom historik John Loftus. Stejně tak je to dnes s odposlechy: když Americká bezpečnostní agentura (NSA) potřebuje bez soudního příkazu odposlouchávat někoho s pasem Spojených států, tak osloví styčného důstojníka britské rozvědky MI6. Ten onoho muže označí za nepřítele Velké Británie. Do této přeshraniční agendy už domácí justici nic není. Hoši z NSA udělají svou práci a kolega z Londýna nad Temží jim dodá razítko, že to bylo pro něj. Přesně tak to funguje i obráceně. Libovolný počet Angličanů je pro potřeby britské rozvědky sledován jakoby Američany.
Putin si hraje na Kissingera
Jak tento vzdálený příklad souvisí s Putinem a Trumpem? Velmi úzce. Dnes jsou liberální Američané (bojující za práva menšin či právo na potrat, feministky, zastánci genderové teorie, ekologičtí aktivisté atd.) považováni za „pátou kolonu“. Nepřátele státu tzv. tradičních hodnot. Pro Trumpa i jeho stoupence se politicky a ideologicky přepólované Rusko jeví být zářným vzorem toho, jak zatočit s údajně neomarxistickou levicí uvnitř USA. Sám Putin se z dřívějška cítí být zhrzen odmítavým stanoviskem Evropy — i obamovské a bidenovské Ameriky — k jeho plánu na slovanské impérium sestávající z Ruska, Běloruska a Malé Rusi (dnešní Ukrajina). Proto na Kyjev zaútočil a naoko se přimknul k Číně, která má obdobný zálusk na vzdorující Tchaj-wan.
Ovšem ten má obrannou smlouvu s USA. A tady už se blížíme do analytického finále. Trump si doma rád hraje na mesiáše konzervativismu, ale on i Pentagon vědí, že nikdy není dobré bojovat na dvou frontách. Pokud se mají USA s někým utkat, tak s Čínou, protože ta představuje skutečného soupeře v boji o moc v globálním měřítku. Expanduje do Afriky, Jižní Ameriky a Evropy. Před světem se uzavírající, demograficky a ekonomicky zahnívající Ruská federace nepředstavuje pro USA skutečné nebezpečí. O téhle kartě ví také lišák Putin. Pamatuje si totiž, jak americký ministr zahraničí Henry Kissinger začátkem 70. let minulého století navrhl spolupráci s Čínou, aby tím oslabil Sovětský svaz. Nyní platí, že silná „země středu“ je to poslední, co by Rusko potřebovalo ke svým plánům na euroasijskou dominanci.
Proto Putin tak radostně cvrliká s nadšeným Trumpem! Oba vědí, že když si mezi sebe rozdělí Ukrajinu, s pláčem nakonec odejde Čína. Do určité míry tím uspěje „speciální vojenská operace“, škodná nebude ani Amerika. Z Ukrajiny totiž vyšachuje Evropskou unii a zároveň si uvolní ruce na blížící se souboj titánů v Tchajwanském průlivu. Z hlediska Kremlu zase platí, že ať už to dopadne jakkoli, konflikt vyčerpá Spojené státy i Čínu. A díky tomu ruský medvěd aspoň opticky trochu povyroste. Neplatí snad od dob Shakespearových, že dobrý konec (pro Putina) vše napraví?
Seznam zdrojů:
https://plus.rozhlas.cz/karel-hvizdala-vzor-a-duchovni-otcove-vladimira-putina-8711092
John Loftus a Mark Aarons: Tajná válka proti Židům (Goldstein a Goldstein 1997)
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/na-zajmech-evropy-trumpovi-nesejde-chtit-nerosty-za-pomoc-je-v-principu-fer-mini_2502242050
