Větrná revoluce: Jak poplatek z větrníků pomůže obcím i spotřebitelům

Když jsem analyzovala překážky rozvoje větrné energetiky v Česku, narazila jsem na zásadní problém: obce nemají dostatečnou motivaci podporovat výstavbu větrných elektráren na svém území. Funguje tzv. NIMBY efekt, výstavba větrníků byla v několika obcích odmítnutí v referendu. Přitom právě větrná energie představuje obrovskou příležitost pro naši energetickou soběstačnost a lepší cenovou dostupnost elektřiny.

Navrhovaný poplatek až 100 Kč za každý instalovaný kilowatt výkonu větrné elektrárny by obcím přinesl stabilní a předvídatelný příjem. Pro představu: jedna moderní 5MW turbína by do obecního rozpočtu přinesla půl milionu korun ročně. To jsou prostředky, které mohou obce investovat do zlepšení kvality života svých obyvatel, rozvoje nebo infrastruktury.

Tento návrh pomáhá řešit širší problém financování obcí a nedostatek motivace podporovat lokální podnikání. V současnosti získávají české obce pouhá 2 % z daní vybraných na jejich území, zatímco v sousedním Polsku je to přes 30 %. Není tedy divu, že se Polsko dynamicky rozvíjí, zatímco Česko v mnoha ohledech zaostává.

Pro obce dnes často znamená nová firma větší náklady než příjmy – musí řešit infrastrukturu, dopravu či služby. Přitom daňový výnos jim pak z velké části bohužel uniká. Poplatek z větrných elektráren je prvním krokem ke změně tohoto systému. Ukazuje cestu, jak mohou obce získat spravedlivý podíl z podnikání na jejich území. Důsledkem bude větší ochota obcí podporovat nejen větrnou energetiku, ale i další formy podnikání. To na venkově a v menších městech potřebujeme.

Možná se ptáte: „Neznamená další poplatek zdražení elektřiny?“ Odpověď je jednoznačná: ne. Naopak, více větrných elektráren povede ke snížení cen elektřiny.

Podle analýz organizace Fakta o klimatu by rozvoj větrné energie mohl snížit cenu elektřiny v Česku o více než 500 Kč za megawatthodinu. To je úspora, kterou pocítí každá domácnost i firma.

Při poslední aukci v listopadu 2024 se v ČR se ceny pohybovaly mezi 2795-3450 Kč/MWh, zatímco průměr EU za minulá rok byl pod 1800 Kč za MWh. Tento rozdíl jasně ukazuje, že máme prostor pro zlepšení – a navrhovaný zákon je krokem správným směrem.

Česká republika v současnosti využívá pouhé 1 % svého větrného potenciálu. Podle studií Akademie věd by přitom větrné elektrárny mohly pokrýt 10 až 30 % naší celkové spotřeby elektřiny. To je obrovská nevyužitá příležitost!

Jako poslankyně cítím odpovědnost za to, abychom tento potenciál využili ve prospěch našich občanů, průmyslu a budoucích generací. Nemůžeme si dovolit ignorovat zdroj energie, který je čistý, dostupný a stále levnější.

Jedním z nejsilnějších argumentů pro rozvoj větrné energie je její sezónní profil. Zatímco solární elektrárny vyrábějí nejvíce elektřiny v létě, větrné elektrárny jsou nejproduktivnější v zimě – v období, kdy spotřeba elektřiny dosahuje svého vrcholu. V chladných měsících vyrábějí větrníky až dvakrát více energie než v létě.

Tato vlastnost činí z větrné energie ideální doplněk k solárním zdrojům a jaderným elektrárnám. Společně mohou vytvořit stabilní a spolehlivý energetický mix, který zajistí dostatek elektřiny po celý rok bez závislosti na dovážených fosilních palivech.

Je symbolické, že právě nyní projednává vláda zákon o akceleračních zónách, který má podpořit výstavbu větrných elektráren v předem určených lokalitách. Tento zákon, na kterém se pracuje již téměř čtyři roky od začátku volebního období, se na program jednání dostává až v březnu 2025 – pouhých několik měsíců před volbami. Existuje tedy reálné riziko, že celý legislativní proces nestihne být dokončen a zákon spadne pod stůl. Přitom by mohl společně s navrhovaným poplatkem vytvořit zásadní impuls pro rozvoj větrné energetiky v Česku a přispět ke snížení cen elektřiny pro všechny občany. Toto zdržení je ukázkou, jak důležité energetické reformy často narážejí na byrokratické překážky, zatímco potenciál čisté a dostupné energie zůstává nevyužit.

Při přípravě tohoto návrhu jsem se inspirovala úspěšnými modely ze zahraničí. V Německu, Skandinávii i USA jsou podobné poplatky z větrných elektráren běžnou praxí. Tyto země nám ukazují, že větrná energie může být nejen ekologická, ale i ekonomicky výhodná pro místní komunity.

Navrhovaná výše poplatku odpovídá německému modelu – činí pouhá 2-3 % z ceny vyrobené elektřiny. Je to vyvážený kompromis, který zajistí obcím spravedlivý podíl na přínosech větrné energie, aniž by ohrozil ekonomickou životaschopnost projektů.

Ráda bych vás, odborníky i spotřebitele elektřiny, pozvala ke společné diskusi o tomto návrhu. Vaše zkušenosti a názory jsou cenné pro jeho další vylepšení.

Pokud vás téma zajímá, sledujte prosím další vývoj tohoto návrhu a nebojte se zapojit do veřejné debaty. Společně můžeme najít cestu k energeticky soběstačnému Česku s dostupnými cenami elektřiny pro všechny.

Větrná energie není jen otázkou ekologie – je to otázka ekonomické prosperity, energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti naší země. Navrhovaný poplatek z větrných elektráren klíčový k odemknutí tohoto potenciálu.

Jako předkladatelka tohoto návrhu věřím, že společně můžeme nastartovat větrnou revoluci v Česku. Revoluci, která přinese levnější elektřinu, čistší vzduch, prosperitu našim obcím a energetickou nezávislost celé zemi.

Pojďme do toho. Pro naši budoucnost, pro naše děti, pro Českou republiku.