Článek
Marek Benda je suverénně nejdéle sloužícím poslancem v historii České republiky. Od roku 1993 byl do Poslanecké sněmovny zvolen už osmkrát, což z něj dělá rekordmana mezi českými politiky.
Za svou dlouhou politickou kariéru si přišel na více než 20 milionů korun (bez započtení inflace), přesto je jeho přínos pro českou legislativu nejasný. Opravdu by měl mít politik možnost sedět ve Sněmovně neomezeně dlouho, aniž by vykazoval konkrétní výsledky?
Politická kariéra Marka Bendy: Příklad kariérního politika
Benda vstoupil do vysoké politiky už na začátku 90. let jako mladý poslanec za KDS, později se stal členem ODS. Díky pevnému postavení mezi jejími členy si udržel mandát od roku 1990 s krátkou přestávkou v letech 2002–2004.
Ačkoliv zastával různé funkce, například v ústavně-právním výboru, málokdo si vybaví jakýkoliv zásadní návrh, který by osobně prosadil a který by měl dlouhodobý pozitivní dopad na Českou republiku. Na rozdíl od jiných poslanců, kteří přicházejí s reformami či zásadními legislativními změnami, je Benda známý spíše jako obhájce status quo a dlouholetý zákulisní hráč.
Anketa
Kolik si Benda vydělal? Přes 20 milionů za desítky let v politice
Platy poslanců se v průběhu let měnily, ale vždy patřily k nadprůměrným příjmům ve společnosti. V roce 2015 byl základní plat poslance 61 359 Kč měsíčně. K tomu Benda jako předseda komise pro kontrolu BIS pobíral dalších 24 998 Kč, což s náhradami znamenalo celkový měsíční příjem přibližně 181 569 Kč. Ročně si tedy přišel na více než 2,18 milionu korun.
V roce 2018 základní poslanecký plat vzrostl na 75 900 Kč, a jako předseda ústavně-právního výboru dostával dalších 30 886 Kč. Spolu s náhradami se jeho měsíční příjmy pohybovaly kolem 241 686 Kč, což znamenalo téměř 2,9 milionu ročně.
Podle různých odhadů si Benda za celou svou kariéru přišel minimálně na 20 milionů korun, a to pouze v rámci oficiálních poslaneckých platů a náhrad. Tato částka nezahrnuje další možné příjmy spojené s funkcemi ve státních institucích či stranickými odměnami. V této částce také není započtena inflace.
Opravdu potřebujeme celoživotní politiky?
Benda je ukázkovým příkladem politika, který si vytvořil kariéru založenou na politickém přežívání. Na rozdíl od jiných veřejných činitelů, kteří se po ukončení mandátu vracejí do civilního sektoru, on nikdy neopustil politiku. Nikdy nemusel čelit výzvám pracovního trhu ani podnikání. Dá se tedy mluvit o tom, že politiku vnímá spíše jako profesi než jako službu občanům.
Je vůbec správné, aby politici mohli být zvoleni donekonečna? V některých zemích existují limity na počet mandátů, které může politik vykonávat. Taková regulace by mohla zabránit tomu, aby se z politiky stalo výnosné doživotní zaměstnání bez nutnosti vykazovat výsledky.
Při zavedení limitů na počet mandátů nebo let se zase nabízí otázka: „Když ho voliči volí, tak proč ho nenechat ve Sněmovně?“
Benda a veřejnost: Platíme mu za žvanění?
Marek Benda často čelí kritice nejen od politických soupeřů, ale i ze strany voličů. Na sociálních sítích i v médiích se objevují komentáře, že „za své žvanění ve Sněmovně bere miliony“, přičemž mnoho občanů si pokládá otázku, zda je jeho přítomnost v parlamentu skutečně přínosná. Odpověď je bohužel nejednoznačná.
Navzdory své dlouhověkosti v politice nepatří mezi poslance, kteří by pravidelně přicházeli s návrhy měnícími životy občanů k lepšímu. Spíše je symbolem toho, jak lze v českém politickém systému přežívat desítky let bez výrazného úsilí.
Je na čase otevřít debatu o tom, zda by Česká republika neměla zavést strop na počet poslancovských mandátů. Bylo by lepší mít ve Sněmovně politiky, kteří skutečně chtějí něco měnit, než ty, kteří si tam jen „odsedí“ desítky let a inkasují miliony.
