Článek
Muži často orální sex milují – pusa umí být hravější než jakákoliv jiná část těla, a navíc přes ústa opravdu nehrozí neplánované těhotenství. Jenže s finále do pusy přichází právě tohle dilema: polknout, nebo nepolknout?
Když jsem se svých kamarádek u vína zeptala, jak se k této otázce staví, nestačila jsem se divit různorodosti odpovědí. Některé se rozhodly pro přístup „nejmenšího zla“ – rychle polknout, ať je to pryč. Jiná kamarádka mi s humorem vyprávěla, jak zpanikařila, když muž sundal kondom a ona ucítila chuť latexu tak silně, že se jí udělalo špatně. Někdo bere situaci do vlastních rukou (respektive úst) a zkrátka partnerovi jeho „dar“ vrátí přímo do obličeje.
Další kamarádka mi vysvětlila, že chuť stejně neobejdeš, ať polkneš nebo ne. Rozdíl je podle ní minimální – jediné, co je třeba, je mít po ruce kapesníček na decentní „úklid“.
Pak je tu skupina žen, které to vůbec neřeší. Pro ně je to přirozená součást vztahu, důvěry a intimity. Jiné naopak přiznávají, že kdysi jim polykání nevadilo, ale časem se to změnilo a už to dělat nechtějí.
A samozřejmě nechybí ani rebelky, které se radikálně vymezují – od vtipné rady, že je nejlepší se před akcí raději vyzvracet, až po přímý návrh, že jestli to partner chce, měl by si to nejprve sám ochutnat.
Co z toho plyne? Polykání je individuální záležitost každé ženy, není na něm nic povinného ani nepřirozeného. Klíčové je otevřeně si říct, co nám vyhovuje, a hlavně – nebát se být upřímné. Protože to, jak se v intimních chvílích cítíme, je vždycky důležitější než jakákoliv očekávání nebo klišé převzatá z filmů pro dospělé.
