Hlavní obsah

Student opravil Einsteina. A pak změnil fyziku navždy

Foto: ChatGPT

Na podzim roku 1931 se v saském lázeňském městečku Bad Elster konala vědecká konference Německé fyzikální společnosti. V přeplněném sále, kde mezi sebou debatovali tehdejší největší mozky Evropy, právě skončila přednáška Alberta Einsteina.

Článek

Velký fyzik, již nositel Nobelovy ceny, mluvil o své nové teorii sjednoceného pole – ambiciózní snaze spojit gravitační a elektromagnetické síly do jediné rovnice. Když Einstein dopsal poslední řádek na tabuli, ozval se bouřlivý potlesk. Nadšení, souhlas, respekt.

A pak se zvedl hubený mladík z poslední řady.

Mluvil kostrbatou němčinou se silným ruským přízvukem. Jemně, ale pevně upozornil na to, že druhá rovnice, kterou Einstein právě prezentoval, nelogicky navazuje na tu první. Postrádá invarianci – tedy jednu ze základních fyzikálních vlastností, která zajišťuje, že rovnice platí nezávisle na volbě souřadnic. Chyba. V Einsteinově rovnici.

V sále se rozhostilo ticho. Takové to ticho, kdy se ani nedýchá. Einstein, v tu chvíli už vědec téměř mytického postavení, se zarazil. Dlouhou chvíli hleděl na tabuli, zřejmě zvažoval, zda se mladík nespletl. Ale pak pomalu pronesl:

„Mladý muž má pravdu. Prosím, zapomeňte na to, co jsem právě řekl.“

Ten mladík se jmenoval Lev Davidovič Landau. A právě vstoupil do historie.

Foto: Autor: Narodnyy Komissariat Vnutrennikh Del, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=69357546

Policejní fotografie Lva Landaua z roku 1938

Kdo byl Landau?

Landau se narodil v roce 1908 v Baku v carském Rusku. Ve 14 letech nastoupil na univerzitu. Ve dvaceti už psal články, které četli ti největší. Ve dvaadvaceti procestoval Evropu na stipendium Rockefellerovy nadace – navštěvoval laboratoře Maxe Borna, Nielse Bohra, Diraca i Einsteina. V každé zemi se něco naučil. Ale v Německu také něco naučil on je.

Byl mladý, brilantní, a především naprosto nebojácný. Když se mu něco nezdálo, prostě to řekl – byť proti němu stál největší fyzik své doby. Ne jako provokaci. Ale jako čistý, neúprosný respekt k pravdě.

Co následovalo?

Einsteinovo přiznání chyby zaujalo svět. Ale to byl teprve začátek Landauovy cesty. Věnoval se teoretické fyzice napříč obory a změnil podobu celé disciplíny. Mnozí ho považují za nejvšestrannějšího teoretika 20. století.

Jeho příspěvky? Ohromující:

  • Teorie superfluidity: vysvětlil, proč kapalné helium za nízkých teplot teče „bez tření“, jako by mělo vědomí.
  • Landauovo tlumení: popsal, jak se elektromagnetické vlny v plazmatu samy odumírají.
  • Fermiho kapalina: zavedl koncept kvaziačástic, bez kterého bychom nerozuměli elektronům v kovech.
  • Teorie fázových přechodů: vysvětlil, jak se materiály mění z kapalného na pevné, z uspořádaných na neuspořádané.
  • Spolu s kolegou napsal desetisvazkovou sérii Učebnice teoretické fyziky, která se dodnes studuje po celém světě.

A za to vše – i za mnohé další – mu byla v roce 1962 udělena Nobelova cena za fyziku. V tu chvíli už měl Landau za sebou další dramatické období života.

Vězení, nehoda, konec

Landau byl nejen brilantní, ale také odvážný. V roce 1938 byl zatčen sovětskou tajnou policií za kritiku stalinského režimu. Ve vězení strávil rok. Zachránil ho až slavný fyzik Pjotr Kapica, který osobně intervenoval u Stalina.

A v roce 1962, jen několik měsíců po oznámení Nobelovy ceny, měl Landau vážnou autonehodu. Přežil jen zázrakem. Zůstal ale těžce poznamenaný – a nikdy už neobnovil svou tvůrčí práci v plné síle. Zemřel v roce 1968, ve věku pouhých 60 let.

A Einstein?

Einsteinova reakce na Landaua je dodnes vnímána jako důkaz velikosti ducha. Einstein nesoutěžil, neztratil tvář. Neurazil se. Prostě jen řekl: „Má pravdu.“ A tím udělal stejně silný dojem jako Landau – protože ve vědě nejde o ego, ale o pravdu.

Co si z toho vzít?

Věda není dogma. Ani když ji hlásá génius. Věda je proces – a odvaha říci „to nesedí“ je často důležitější než sláva. Landau nebyl první, kdo něco objevil. Ale byl jedním z těch, kdo se nepřestal ptát – i když mluvil Einstein.

A to je poselství, které nezestárne.

Zdroje:

  1. Otto R. Frisch – What Little I Remember
    → Vzpomínky významného fyzika, který osobně slyšel vyprávění o Landauově vystoupení.
    (Cambridge University Press, 1980)
  2. The Nobel Prize Official Site – Lev Landau Biography
    → Oficiální životopis a odůvodnění Nobelovy ceny.
  3. Landau, L. D. & Lifshitz, E. M. – Course of Theoretical Physics (10 svazků)
    → Učebnice pokrývající veškerou teoretickou fyziku – stále používané na univerzitách.
  4. https://cs.wikipedia.org/wiki/Lev_Davidovi%C4%8D_Landau

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz