Článek
A proč za to nenese odpovědnost?
Soudci nejsou politici
Odpověď se skrývá v samotném principu justice. Soudci jsou nezávislí a chránění před postihy za svůj právní názor. Kdyby to bylo jinak, hrozilo by, že budou rozhodovat pod tlakem politiků, médií nebo veřejného mínění. Proto se soudce nepostihuje za to, že jeho rozsudek později vyšší soud označí za chybný.
Jak funguje opravný systém
Právě odvolací soudy existují proto, aby přezkoumávaly rozhodnutí nižších instancí. Pokud Vrchní soud shledá, že městský soud vyhodnotil důkazy špatně, rozsudek prostě zruší a vrátí věc k novému projednání. Soudce Šott tak nyní musí kauzu řešit znovu, ovšem tentokrát svázán závěry Vrchního soudu.
Kdy soudce nese odpovědnost
Skutečná odpovědnost soudce přichází jen ve výjimečných případech. Například tehdy, pokud by se prokázalo, že rozhodoval úmyslně nesprávně, nebo se dopustil kárného provinění – třeba průtahů v řízení či nevhodného chování. Samotný „chybný právní názor“ ale mezi provinění nepatří.
Proč to veřejnost vnímá jinak
Z pohledu občanů může působit zvláštně, že jeden soud osvobodí a druhý označí obžalované za pachatele trestného činu. Veřejnost to často čte jako „pochybení soudce“. Jenže justice není fotbal, kde špatný výrok rozhodčího znamená vyloučení z ligy. Jde o složité právní posouzení a vyvažování důkazů, které mohou vést k odlišným závěrům.
Soudce Jan Šott souzen nebude. Český právní systém nestaví soudce před kárný senát za to, že jeho rozhodnutí odvolací soud zruší. Oprava probíhá cestou odvolání, nikoli trestáním. Je to pojistka proti tomu, aby soudci rozhodovali ze strachu, nikoli podle zákona a svého přesvědčení.
Soudci mají v Česku i jinde v Evropě speciální ochranu, která na první pohled působí jako privilegium.
Proč tomu tak je:
- Nezávislost justice: Soudce nesmí mít strach, že když rozhodne proti politikovi nebo vlivnému podnikateli, někdo ho za to „potrestá“. Proto má imunitu vůči trestní odpovědnosti za svůj právní názor.
- Oprava chyb funguje jinak: Pokud soudce rozhodne špatně, verdikt se zruší odvolacím soudem. Ale soudce sám za to obvykle kárně trestán není.
- Kárná odpovědnost existuje – soudce může být postižen za průtahy, nevhodné chování nebo úmyslné porušení povinností. Jenže „špatné právní posouzení“ mezi to nepatří.
Ve srovnání s jinými profesemi
- Lékař, který udělá chybu, může čelit žalobě.
- Politik, který špatně rozhodne, bývá kritizován a v krajním případě odvolán voliči.
- Úředník, který vydá chybné rozhodnutí, může být kázeňsky potrestán.
- Soudce – pokud se „jen“ mýlí v právním názoru, sankce nepřijde.
Proč to působí jako privilegium
Z pohledu běžného občana je těžko pochopitelné, že někdo může opakovaně rozhodovat chybně a zůstane bez postihu. Ale právní stát to staví tak, že nezávislost je důležitější než možnost soudce trestat za omyl.
