Článek
V prosinci Ministerstvo vnitra pravomocně rozhodlo, že Plzeňský kraj jednal nezákonně při vyřizování žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Kraj se podle ministerstva nemohl vymlouvat na nepříslušnost a neměl žádost odložit. Ministerstvo konstatovalo, že kraj měl povinnost odpovědět a jeho postup byl v rozporu se zákonem. Psali jsme o tom ZDE.
Rozhodnutí bylo jasné a jednoznačné. Plzeňský kraj měl do 15 dnů poskytnout odpovědi na položené otázky.
Když odpověď po uplynutí lhůty přišla, ukázalo se, že problém je hlubší, než se původně zdálo.
„Nemáme informace“
Plzeňský kraj ve své odpovědi uvedl, že požadované informace nemá k dispozici. Nedokáže sdělit, zda bylo zahájeno přestupkové řízení, pod jakou spisovou značkou, jaké úkony byly provedeny ani zda existuje jakékoli rozhodnutí.
Jde o mimořádné sdělení. Kraj totiž dříve sám uložil podřízenému orgánu – Městskému úřadu Nepomuk – zahájit přestupkové řízení. Pokud nyní tvrdí, že nemá žádné informace o splnění vlastního pokynu, fakticky tím přiznává, že nevykonával dohled, ke kterému je ze zákona povinen.
To už není otázka formální chyby nebo špatného právního výkladu. Jde o nečinnost nadřízeného správního orgánu.
Proč je nečinnost kraje zásadní problém
Nečinnost je v českém správním právu považována za jeden z nejzávažnějších stavů. Znamená, že orgán nekoná tam, kde konat má. V tomto případě to znamená, že kraj:
– nevynutil splnění vlastního opatření
– nezkontroloval postup podřízeného úřadu
– neuchoval žádnou dokumentaci o výsledku řízení
Takový stav má vážné právní důsledky. Může vést k soudnímu konstatování nečinnosti, k zásahu dozorových orgánů a k povinnosti postup znovu napravit. Zároveň zpochybňuje samotnou roli kraje jako dozorového článku veřejné správy.
Dvě možné varianty – obě problematické
Pokud Plzeňský kraj skutečně nemá žádné informace, existují jen dvě možnosti. Buď Městský úřad Nepomuk přestupkové řízení vůbec nezahájil, přestože mu to bylo uloženo. Nebo bylo zahájeno, ale jeho existence a výsledek zůstaly omezeny na úzký okruh osob a nebyly krajskému úřadu sděleny.
Obě varianty představují vážné selhání veřejné správy.
Další krok: Ministerstvo vnitra a soud
Proti odpovědi Plzeňského kraje bylo podáno odvolání k Ministerstvu vnitra. To se nyní bude muset vypořádat s otázkou, zda kraj svým postupem znovu neporušil zákon – tentokrát už po předchozím zásahu ministerstva.
Pokud ministerstvo dospěje k závěru, že kraj opakovaně jedná nezákonně nebo nečinně, otevírá se prostor nejen pro další dozorový zásah, ale i pro soudní přezkum.
Případ, který přesahuje region
Ačkoli se kauza týká konkrétního místa, její význam je obecný. Ukazuje, co se stane, když selže dozorový mechanismus veřejné správy. Pokud nadřízený orgán „neví“, zda byly splněny jeho vlastní pokyny, ztrácí celý systém kontroly smysl.
Nejde tedy o lokální spor, ale o precedenční otázku fungování státní správy.
Otázka dnes už nezní, zda Plzeňský kraj pochybil.
Otázka zní, jaké důsledky z tohoto pochybení budou vyvozeny.
Zdroj:
https://www.hlasovaniobce.cz/
