Článek
Rok co rok slyšíme stejnou písničku. „Přídavky jsou nízké!“, „Stát nás nechal na holičkách!“, „Děti jsou budoucnost, ale nikdo nám nepomáhá!“ A pak se dozvíte, že daná rodina má tři děti, živí se z dávek, a další dítě je na cestě. Ano, děti jsou radost. Ale taky odpovědnost. A pokud si někdo myslí, že dítě znamená automaticky nárok na peníze od státu, pak máme problém. Společenský i morální.
Tři děti na krku, ale lednice prázdná
Největší křik o „nespravedlnosti“ systému přichází zpravidla od lidí, kteří by místo pořizování třetího dítěte měli řešit stabilní práci, bydlení a rozpočet.
Ale místo toho slyšíme, že „stát se má postarat“. O přídavky, o bydlení, o školky, o obědy, o všechno. A já se ptám: A co rodiče? Ti mají jen rodit a čekat, co kdo zaplatí?
Takhle nevypadá pomoc rodinám. Takhle vypadá promyšlený parazitismus.
Sociální dávky nejsou životní strategie
Je rozdíl mezi tím potřebovat pomoc v krizi – a mezi tím udělat si z dávek životní plán.
Děti nejsou příjem. A přídavek není výplata. Přesto si někteří myslí, že tři děti automaticky znamenají, že společnost se má sklonit hlavu a sypat peníze.
Jenže realita je jiná: zatímco jedni dřou a šetří, druzí plodí a stěžují si, že mají málo. A to už přestává být solidární. To je výsměch těm, kteří si odpovědnost berou vážně.
„Ne každý má štěstí“? A ne každý má rozum
Ano, život není černobílý. Někdo se do těžké situace dostane nešťastnou náhodou. Ale ruku na srdce – většina těchto případů nejsou nehody, ale důsledky naprosté nezodpovědnosti.
Děti si nepořizují lidé, kteří mají zajištěné zázemí. Ale často ti, kteří doufají, že „nějak to bude“. A že stát to zalepí.
Jenže společnost není bezedná peněženka. A empatie má taky své limity.
Stát není náhradní otec
Je na čase přestat s přístupem: „Já rodím, stát platí.“ Pokud vám nestačí přídavky, možná jste si neměli plánovat dítě podle výše sociálních dávek.
Každý má právo na rodinu. Ale každé dítě má právo na rodiče, kteří uvažují dopředu. Ne na rodiče, kteří brečí do médií, že nemají na svačinu – a zároveň čekají dalšího potomka.
Děti nejsou nástrojem k financování života. Jsou závazkem.
A pokud si někdo plete dělohu s kasičkou, možná mu opravdu chybí víc rozum než peníze.
