Článek
Pilná příprava
Moje dcera byla odjakživa ambiciózní. Ve škole jí to šlo, učila se poctivě a když se rozhodla, že chce jít na osmileté gymnázium, přišlo nám to všem jako logický krok. Učitelé ji podporovali a my doma taky. Začala navštěvovat přípravné kurzy, počítala testy z minulých let a většinou i sama navrhovala, co by se mohla ještě doučit.
Byla jsem na ni hrdá. Když se blížil den přijímaček, byla nervózní, ale zároveň připravená. Udělala všechno, co mohla. Po testech říkala, že to nebylo lehké, ale že to zvládla. Čekání na výsledky bylo napínavé pro celou rodinu a když se seznam přijatých konečně objevil, jméno mojí dcery tam chybělo.
Zklamání
Dcera byla zničená. Tvářila se, že to zvládá, ale viděla jsem, jak ji to bolí. Neplakala přede mnou, ale večer jsem ji slyšela vzlykat v pokoji. Jenže mně to nedalo. Něco mi prostě nehrálo. Znám svoje dítě a vím, že se připravovala svědomitě a podle toho, co mi říkala o testech, jsem nechápala, jak mohla být tak nízko v pořadí. Nechtěla jsem být ta přehnaně ochranářská matka, ale musela jsem to aspoň prověřit.
Nejdřív jsem si podrobně prostudovala kritéria přijetí. Pak jsem požádala o nahlédnutí do výsledků. Tam jsem si všimla něčeho zvláštního, protože dcera měla podstatně nižší bodové hodnocení, než odpovídalo jejím odpovědím, které jsme spolu zpětně prošly. Obrátila jsem se na školu s žádostí o přezkoumání. Byla jsem slušná, ale důsledná. Trvalo to několik dní, ale nakonec se ukázalo, že došlo k administrativní chybě. Jeden z testů byl nesprávně vyhodnocen a opravený záznam ukázal, že dcera se měla dostat mezi přijaté.
Konec dobrý všechno dobré
Škola se omluvila a dcera nakonec místo dostala. Byla šťastná, i když trochu rozpačitá. Věděla, že to nebylo bez komplikací, ale já vnímala především to, jak snadno může být někomu upřeno místo jen kvůli chybě, které si nikdo nevšimne, kdybych se neozvala.
Nešlo o protekci nebo tlak. Hlavně mi šlo o ověření faktů a obranu spravedlnosti. Nakonec jsem ráda, že jsem se do toho vložila. Dnes už dcera chodí na gympl a je tam spokojená a já vím, že jsem jako máma udělala, co bylo třeba.
