Článek
Nevinný začátek
Bydlíme v klidné čtvrti na okraji města, kde si každý hlídá své, ale zároveň se s lidmi pozdravíme a máme dobré vztahy. Se sousedem přes plot, jsme nikdy neměli větší problém. Nechodili jsme si sice na kafe, ale bylo to korektní soužití. On důchodce, pečlivý zahrádkář, jeho pozemek vypadal jako z katalogu.
Jednoho dne k nám přišel s tím, že plánuje trochu rozšířit zahradu. Řekl to s úsměvem a vypadal přátelsky. Prý si chce dát víc ovocných stromků a že už si zažádal o změnu v katastru, protože prý našel chybu v zakreslení hranic. Nějak jsme se tím nezatěžovali, protože nám přišlo, že my máme všechno v pořádku.
Špatné zaměření
Z jeho řečí jsme nepochopili, že se to nějak týká nás. Jenže další den jsme si sedli k počítači, otevřeli katastr a nestačili se divit. Podle jeho nového návrhu by nám měl vzít zhruba metr a půl pozemku po celé délce zahrady. V místě, kde máme živý plot, který jsme tam zasadili už před deseti lety.
Okamžitě jsme vytáhli kupní smlouvu, staré fotky i zaměření. Všechno sedělo. Ten pozemek byl náš. Nechápali jsme, jak si mohl vůbec dovolit tvrdit, že patří jemu.
Šli jsme za ním, ale tvářil se překvapeně. Prý to on neřešil osobně, že mu to doporučil jeden známý, co dělá s pozemky, a že jestli se to opravdu týká nás, že to určitě nechce vyhrotit, jenže mezitím už měl podanou žádost o změnu.
Nevzdáme se
V tu chvíli bylo jasné, že si na tu „chybu“ v mapě možná dělá zálusk. Kontaktovali jsme právníka a nechali si zpracovat odborné vyjádření. Nešlo ani tak o ten metr půdy, ale o princip. Celý proces trval skoro dva měsíce, během kterých jsme s tím sousedem sotva prohodili slovo.
Nakonec se ukázalo, že se opravdu mýlil nebo že to minimálně nešlo prokázat v jeho prospěch. Návrh na změnu byl zamítnut. Neomluvil se, jen nám jeden den přes plot říkal, že už to nebude řešit, že ho to nezajímá. Zahradu rozšířil jiným směrem. My jsme si oddechli, ale zůstala v nás pachuť z toho, jak rychle se může změnit soused, ke kterému nemáte důvod být podezřívaví.
