Hlavní obsah
Příběhy

Přijel k nám opravář: v koupelně našel něco, za co se budu navždy stydět

Foto: zinkevych/freepik.com

Zavolala jsem si domů opraváře kvůli kapajícímu kohoutku. Místo toho, aby opravil jen vodu, našel v koupelně věc, o které se mi bude ještě dlouho zdát.

Článek

Obyčejná oprava

Všimla jsem si, že už pár dní kape kohoutek v koupelně. Nejprve jsem to ignorovala, ale když kapání neustávalo ani v noci a začalo mě budit, rozhodla jsem se zavolat opraváře. Není to nic velkého, říkala jsem si. Prostě přijde, vymění těsnění, možná prohodíme pár slov o počasí a do hodiny bude po všem. Jenže ten den se nakonec stal jedním z nejtrapnějších v mém životě.

Oprava byla domluvená na dopoledne, takže jsem si vzala volno a čekala doma. Ještě jsem ráno narychlo trochu uklidila, ale koupelnu jsem moc nesáhla, protože mi bylo jasné, že po opravě budu muset uklidit. Ale vím, že byla uklizená, ručníky složené, všechno na svém místě. Alespoň jsem si to myslela.

Co to je

Když opravář dorazil, byl milý a slušný. Představili jsme se, ukázala jsem mu koupelnu a nechala ho pracovat. Seděla jsem v kuchyni, pila kávu a čekala, až mě zavolá.
Za chvíli jsem uslyšela jak říká: „Promiňte, můžete zamnou?“ Když jsem přišla do koupelny, ukázal na malou plastovou krabičku, kterou našel pod skříňkou u umyvadla. Byla otevřená a bylo v ní něco, co rozhodně nemělo být k nalezení cizím člověkem.

Nevím, jak se tam dostala, ale byla to moje erotická pomůcka. Nejpravděpodobnější je, že mi před časem spadla při úklidu a já na ni úplně zapomněla. Jenže vysvětlit, proč má opravář v ruce osobní erotickou pomůcku a jak se tam vzala, se nedá tak docela s grácií. Zrudla jsem až po kořínky vlasů, zůstala jsem stát a nebyla schopná slova.

Největší trapas v životě

Opravář byl naštěstí profesionál. Okamžitě krabičku odložil stranou, nijak to nekomentoval a jen řekl: „Těsnění bylo prasklé, za chvíli to bude hotové.“ Já jen kývla, neschopná navázat jakýkoli kontakt. Celou dobu jsem se snažila nedívat se mu do očí.

Když konečně odešel, zavřela jsem dveře a sedla si na gauč. Nevěděla jsem, jestli se mám smát, nebo brečet. Možná obojí, ale jediné co vím je, že už to nechci nikdy zažít. Od té doby už kontroluju koupelnu s chirurgickou přesností pokaždé, když k nám má někdo přijít. A pořád doufám, že ten muž má krátkou paměť a nebo alespoň smysl pro humor.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz