Článek
Nejmilejší návštěva
Můj pětiletý vnuk u nás občas přespává. Jsme s manželem v důchodu, takže máme čas a když si ho na víkend vezmeme, je to radost pro obě strany. V sobotu ráno jsme si dělali palačinky, seděli jsme v kuchyni, pili kakao a povídali si. On vyprávěl, co se děje ve školce, co postavil z lega a jak ho jeden chlapeček postrčil. Všechno vesele, bezstarostně, prostě klasické dětství.
A pak, úplně mimochodem, řekl: „Dědo, víš co dělají mamka s taťkou, když já spím? Oni se vždycky večer hádají a někdy brečí. Mamka pak spí sama a táta jde ven.“
Ztuhla jsem. Manžel se na mě podíval a bylo nám jasné, že něco není v pořádku. Vnuk si přitom dál mazal palačinku a nic si neuvědomoval. Prostě to jen tak řekl, jakoby o nic nešlo.
Nepříjemná promluva
Celý den jsem nad tím přemýšlela. S dcerou máme blízký vztah, ale nevnucuji se. Vím, že má svou rodinu, své starosti a nechce, aby jí do věcí někdo mluvil, ale tohle nešlo jen tak přejít. Vnuk to sice říkal klidně, ale byly to vážné věci. Večer jsem jí zavolala. Zvedla to až na potřetí. Chvíli jsme se bavily o běžných věcech a pak jsem jí to řekla. Jen jsem jí popsala, co nám vnuk řekl.
Byla chvíli ticho. Pak se zhluboka nadechla a řekla: „Mami, promiň. Nechtěla jsem, aby si toho někdo všiml. Ale je to teď doma těžké. Hádáme se a máme problémy, ale nechci, aby to viděl nebo slyšel.“ Cítila jsem, že je z toho opravdu špatná, takže jsem jí nabídla, že jestli chce, tak může jít na pár dní k nám. Okamžitě mi odpověděla, že to nepřipadá v úvahu, že to musí společně vyřešit bez utíkání.
Snad to bude dobré
Ten hovor mě dojal. Ne proto, že přiznala pravdu, ale protože jsem cítila, jak se trápí a zároveň měla chuť bojovat. Řekla jsem jí, že jí s ničím nechci radit, ale že by možná stálo za to promluvit si s nějakým odborníkem. Hlavně kvůli malému by to měli absolvovat, protože to, co si neseme z dětství, nás formuje celý život. A děti, i když mlčí, vidí všechno.
Od té doby je něco jinak. Nevídáme se o nic častěji než dřív, ale v jejím hlase je víc klidu. A když nám příště vnuk vyprávěl, co se doma děje, mluvil o tom, jak si večer s mamkou četli pohádku. Doufám, že se to vše uklidnilo a našli cestu, jak spolu být šťastní.
