Článek
Po třiceti letech se děje něco, co si mnozí z nás přáli už dávno. Jakub Železný, tvář, kterou jsme pravidelně vídali na obrazovkách veřejnoprávní televize, konečně končí ve svém klíčovém pořadu. Tuto zprávu přivítali mnozí diváci s úlevou a s nadsázkou ji označili za „konec sebevražedné éry“.
Přišel konečně čas na změnu? Nový generální ředitel České televize, který oficiálně nastoupí až prvního října, se vůbec nezdráhá začít dělat vlny už před svým formálním nástupem. Ve skutečnosti se v České televizi už odehrálo více změn, než v mnoha předchozích letech. Je pravda, že to vlastně nebylo tak těžké, protože personální politika veřejnoprávní instituce byla v posledních letech spíše zakonzervovaná a jakékoliv novinky byly zcela mimo hledáček.
Třicet let s jednou a tutéž tváří na obrazovce bylo opravdu na pokraji toho, co může divák snést. Byl to skutečný test naší trpělivosti a tolerance. Přesto, ačkoli se mnozí diváci mohli s Železným přesycovat, nelze mu upřít významný podíl na formování české mediální scény.
Nový generální ředitel ale věří v proměnu a zjevně je rozhodnutý udělat z televize opět živou a dynamickou instituci, která reaguje na aktuální výzvy a potřeby svých diváků. Taková změna ale nevyhnutelně znamená i konec éry některých stálic, které se staly součástí nábytku veřejnoprávní televize a její obrazovky.
Tohle je konec jedné éry, ale začátek nové. A jak povedený bude, to záleží jen na nás, divácích. Měli bychom být připraveni na změny a otevřeni novým tvářím a názorům. A pokud nový generální ředitel své slova naplní, může být Česká televize opět místem, kde se setkávají různé názory, a nejen jednostranný pohled na svět.
Zdroj: Bulletin2022
